Proč by se mělo s řešením otázky financování církví čekat ještě dvacet let - právě dvacet let?

Jeden důvod jsem uvedl už ve svém návrhu ohledně této otázky (viz příspěvek č. 817). Doba uplynulých dvaceti let nebyla dobře využita, nevedla se veřejná diskuse, církve se chovaly k okolní společnosti nerozvážně (a zhusta i tak, že na nějaké veřejné mínění prostě "zvysoka kašlaly").
Vlastně nikdo nečekal, že by otázka finančního vyrovnání s církvemi by mohla takto otřást společností. Těch druhých dvacet let by církve mohly reflektovat zjevenou skutečnost, najít si ke společnosti lepší cestu. Otázky finančního zajištění církví by se měly řešit jednak v rámci církví - celocírkevně, a v rámci společnosti - celospolečensky. Zatím se nedělo ani první ani druhé, "upeklo" to kabinetně pár lidí.

Přednáška Jana Kellera a následná beseda v rámci Projektu etického vzdělávání Královéhradeckého kraje o skutečných záměrech a pravděpodobných dopadech reforem vládní koalice

---

Sněmovnou schválená smlouva pokračuje legislativním procesem. Než se stane zákonem bude ji schvalovat Senát, pak podepisovat prezident, a nakonec bude zcela jistě podána žaloba u Ústavního soudu. Jásot či obava církví z nově nabytého majetku jsou tedy předčasné. Tato studie se chce podívat kritickým okem zejména na právní postavení nároků římsko-katolické církve, která z této dohody nejvíce profituje. Hledejme proto odpověď na následující důležité otázky.

• Je nová smlouva pro římsko-katolickou církev opravdu výhodná v tom smyslu, že zajistí její ekonomickou nezávislost na státu?

• Platí princip: "Co bylo ukradeno, to má být vráceno", i z hlediska historického statutu církevního majetku?

• Jaké zásadní námitky proti zákonu budou uplatněny u Ústavního soudu a jakou mají právní hodnotu?

Určitě se všichni shodneme na tom, že svoboda je ten úplně nejvyšší a nejcennější statek, jaký vůbec na světě existuje. Svoboda má pro člověka zásadní význam, pokud člověk ztratí svobodu, stává se otrokem. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou.

---

V dohledné době se nejspíš dočkáme dalších zátahů typu Lotta nebo Power, tentokrát však vedených na opačnou pozici politického spektra, proti tzv. levicovým radikálům - anarchoautonomním hnutím, za které jsou považováni třeba i ochránci zvířat a environmentalisté. Vedení ministerstva vnitra již zaostřuje hledáček. Kdo další bude na ráně?

---

V zemích s rozvinutou technikou je sledování, stopování a tajné evidence skutečně na každém rohu. Vlády s pomocí soukromých společností shromažďují hory informací o průměrných občanech a zdá se, že tito jsou ochotni vyměnit svoji svobodu za předpokládaný pocit bezpečí.

Ten „starý“ vyspělý svět s vysokou životní úrovní už nemá příliš na vybranou, pokud jde o účinnou ekonomickou politiku budoucnosti…

Říká se, že demokracie je "vláda lidu". Měla by to tedy být forma uspořádání státu, v němž je zdrojem moci lid. Jaká je "cesta mocných k moci" a jaké jsou reálné projevy jejich vlády ve státě, bylo již popsáno v seriálu " „Technologie moci“. Podívejme se nyní proto na reálnou podobu realizace moci, čili na pojem státu.

Pravoslavný kněz o církevních restitucích

Teprve s více než měsíčním odstupem se pomalu začínám vzpamatovávat z výsledku voleb.