Část nikým neplacené redakce e-republiky jede na dovolenou nebo už si ji užívá, zbytek aktivistů bude možná psát. Rozhodli jsme se udělat jedno číslo čtení na léto. Snad nabídneme něco jiného, než porci smutných zpráv ve světě, který podléhá rychlé devastaci za nečinného přihlížení pasivních občanů. Prostě je to stejné jako situace kolem našeho webu. Ale pokud dojde ke špatnému konci, pár lidí musí pro další generaci říci, že oni se snažili a mají čisté svědomí, protože o všem důležitém tehdy psali a informovali. A tak to bylo, a snad i bude. A nyní k zajímavé četbě, která jde stejným směrem.
Jean Bricmont: Humanitarian Imperialism: Using Human Rights to Sell War
USA a nyní i EU po konci studené války začaly systematicky zneužívat agendu lidských práv pro vedení různých regionálních válek. Klikněte si na heslo "dirty wars" nebo "válka čtvrtého typu" a dostanete aktuální potvrzení tohoto trendu. Co je důležité v této nectné agendě nového imperialismu? Pan profesor ukázal rozborem válek vedených USA a EU za posledních 40 let, že kritéria výběru zemí a záminek pro intervenci byly naprosto nahodilé a mimo skutečnou agendu lidských práv. Příkladem byla vylhaná invaze do Iráku, kde nyní celý svět pozoruje výsledek boje proti teroru. Vznikl islámský chalífát pod vedením teroristické organizace ISIL, kterou ovšem USA pilně podporují v sousední Sýrii (Fakta o Sýrii a Iráku XXIII. aneb Politická paranoia Západu). Další důležitá část knihy se zabývá rolí hloupých, líných a nakonec i vládami a oligarchy koupených a uplacených novinářů. Nyní to vidíme na českém zpravodajství o Ukrajině, předtím totéž v Iráku a v Afghánistánu. Pan profesor připomíná, že model propagandy je stále stejný. Vytvoří se figura "nového Hitlera" (nyní je to Putin), na něhož se nalepí všechno zlo světa a tento obětní beránek se vyžene do mediální pouště, aby byl slavnostně obětován. A mezitím se v rozpoutané válce svrhnou vlády, obsadí území a seberou suroviny. V průměru to funguje u neinformovaných lidí stejně dobře jako za nacistického Goebbelse. A to je věc, která tohoto teoretického fyzika pěkně štve.
Hannes Grassegger: Das Kapital bin ich. Schluss mit der Digitalen Leibeigenschaft!
E-republika: surfujte podle hesel!
Třetí doporučení je dáno celkem logicky tím, co sami píšeme. Klikněte si na stránku Archiv ISSN, kde najdete všechna tematická čísla, protože jsme tiskovina registrovaná podle oficiálního zákona o tiskovinách. Naše redakce si od začátku dala za cíl, že budeme občany informovat o skutečném stavu světa. A to u nás dělá málokterý web, z jednoduchého důvodu. Nikdo takové "těžké" weby nečte. A kdo na netu nemá čtivost, ten se propadá na žebříčku sledovanosti stále dolů. O to více jej pak vykrádají a kanibalizují jiné závislé i nezávislé weby, což občas s potěšením sledujeme. Poznat svět, ve kterém žijeme, neznamená číst stále nové a nové zprávy. Nejprve je třeba mít v hlavě obraz světa v jeho rozhodujících složkách a působících silách. Obdivovat historickou parní lokomotivu krásně funící na nádraží je jedna věc. Vědět, jak funguje parní stroj, to je věc druhá. A my se snažíme tematických číslech ukázat, jak funguje svět. Není to radostné, není to ani příliš povzbudivé (aspoň nyní nikoliv), ale je to pravdivé. A pravda nikdy nebyla zboží, o které by byl přehnaný zájem. Zato má až věčnou trvanlivost a neomezené datum spotřeby.
Dalším důležitým orientačním bodem je systém dvojího vyhledávání a klíčových slov. Systém tiki-wiki je možná pomalý (což právem kritizujete), ale vybrali jsme jej proto, že má nejlepší interní vyhledávač na světě ve free-ware systémech. Jistěže můžeme zvýšit výkon, ale na to bychom potřebovali více peněz, skutečnou organizaci redakce a aktivní práci se čtenáři. Jak sami víte z vlastní osobní zkušenosti, toto na e-republice zatím není a nevíme, zda kdy bude. Těch pár psavců dělá jen to, na co ve svém volném čase stačí. A systém tiki-wiki umožňuje komunitní práci na způsob psaní článků ve wikipedii, což je velice potřeba pro práci naší malé, ale velmi roztříštěné redakce. Takže klik na jakýkoliv odkaz pod článkem spustí nové dobrodružství četby, která je vzhledem k počtu článků a jejich kvalitě (a to víme a garantujeme) téměř nekonečná. A přesně tento druh četby doporučujeme na prázdniny. Mediální mnoho-vědění a nekonečný hlad po novinkách vede ke korporátnímu otroctví na způsob Google a Facebooku. Klikat a klikat dnes vůbec neznamená něco vědět a něčemu rozumět. Opravdu moudrý člověk musí naopak přemýšlet o málo věcech a do hloubky. Jen tak se mu otevřou obzory, o nichž možná ani neměl tušení, že existují.
Hezké prázdniny a dovolenou Vám všem přeje redakce!