Poslední rozloučení s Vladimírem Kapalem se konalo dne 8. 11. 2024. Na věčnost odešel jeden z tvůrců polistopadového disentu. Byl jsi dlouholetým přítelem Vladimíra. Jaká historka by nejlépe charakterizovala jeho odkaz?
Poslední rozloučení nabízím v kompletním záznamu ZDE. Zúčastnila se ho úctyhodná řada známých tváří. Byl to důstojný protest proti kriminalizaci za "jiné smýšlení". Když rakev mizela za oponou, provázela ji dlouhá "standing ovation". Potlesk odměnil i oba smuteční proslovy. Naposled jsem to zažil při posledním rozloučení s Mílou Ransdorfem. Velká obřadní síň podpořila i můj návrh zřídit Cenu Vladimíra Kapala. A udělovat ji lidem, kteří se zaslouží o obranu svobody projevu - a dvojnásob těm, kdo stihne perzekuce za její legální uplatnění.
Historek s Vláďou, které se z paměti nevypaří, byla spousta. Vzpomněl bych možná tu před sněmovními volbami v roce 2017. Pozval nás do studia spolu s Tomiem Okamurou. Vláďa byl jeho agilním stoupencem i osobním přítelem. Pořad však dirigoval naprosto férově. My hosté jsme tím snáz ulámali hroty, jimiž opozici štěpí presstituce. A dali najevo, tak jako nikdo předtím, v čem a proč máme důvod táhnout za jeden provaz. Já už v tom pořadu navrhl svolat mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, která tehdejší vládě zatrhne pokus zakšeftovat do ciziny naše ložiska lithia. Tomio to jednoznačně podpořil. Já zmobilizoval poslanecký klub KSČM, Tomio ten svůj. Já ho požádal o telefonní čísla těch poslanců, které do parlamentu přivedl a oni mu pak ukázali záda. Obvolával jsem je už večer z rodinného domu Vládi Kapala. I díky tomu se povedlo sehnat včas poslanecké podpisy v počtu, který donutil vedení Poslanecké sněmovny svolat její mimořádnou schůzi. Bylo to těsně před koncem volebního období. Měli jsme k dispozici jen pár hodin. Velkou zásluhu na tom měl i sám Vladimír. Další intrika, mající naši zemi kolosálně okrást, dostala červenou kartu.
Vladimír byl fakticky zakladatel a šéfredaktor Svobodného rádia. Můžeš nám něco říci k jeho historii a významu?
Svobodné rádio vysílá už přes deset let. Patřilo mezi první alternativní média, která se vlomila i do éteru. Vladimír byl jeho duší. Programovou, dirigentskou i jako hlava rodiny. Publikum má přece v oblibě i milý hlas Soni Zikmundové, Vláďovy životní partnerky. Technické zázemí zajišťuje Martin Dukát, Sonin syn z prvého manželství.
Vláďovo rádio zdobí hned několik žánrů. Prvním je necenzurované zpravodajství. Jako protiklad a zrcadlo "news", znějících z režimních reprobeden. Druhým je četba ze zajímavých knih. "Elitám" bez zásluh zvedají adrenalin i ty. Tak jako skladba hudby, kterou Vláďovo rádio prokládá mluvené slovo. Nejvíc posluchačů ale přitahovaly Vláďovy "talk-show". Zvládal je po šest dní v týdnu. Od sedmi do devíti večer. Druhá půlka dávala slovo posluchačům. Vladimír zval do éteru desítky vědců, vysokoškolských profesorů, lékařských, bezpečnostních i jiných expertů. A také politiků i veřejných aktivistů, které politika neživí. Reprezentovali celé civilizované spektrum odleva doprava či v opačném gardu. Vláďa tím hodil první rukavici Otázkám Václava Moravce či podvečernímu interview na ČT 24. Režim z toho měl nutkavou kopřivku. Co chvíli nutil Vláďu "podat vysvětlení" na "místním oddělení".
Svobodní už nejsme...má Svobodné rádio a nezávislá média nějakou šanci v budoucnu?
Svobodné rádio nesmí skončit. Vysílá dál díky lidem, jimiž se Vladimír dokázal obklopit. Osobnost, která by jej plně nahradila, se ale bude hledat jen těžko. Byl to skvělý moderátor. O porci, kterou zvládal, se asi podělí hned několik nástupců. Z řad jeho vrstevníků i lidí mladších o celou generaci, ne-li víc. Už se na tom pracuje. Nevylučoval bych ani určitou fúzi s jiným alternativním vysílačem.
Svoboda byla jádrem i rozinkou všeho, co lidem nasliboval cirkus "pravdy a lásky". "Daní" za slibovanou pravdu a lásku měla být i loupež tisíciletí. Degradace naší země v cizí kolonii. I v komplice válek v cizím zájmu a pod cizím velením. Roky však platilo aspoň to, že "co na srdci, to na jazyku", aniž za to hrozí kriminál. Jak to je teď, ukázala i tragédie Vládi Kapala. Groteskní nomenklatura "elit" z té nouze ještě zkouší dělat nebetyčnou ctnost. Končící česká eurokomisařka hřímala už před časem, že informační alternativu je potřeba finančně "vyhladovět". Ještě dál zašel ponurý plukovník, zmocněný velet "strategické komunikaci" vlády. Ten už všem, kdo nesdílí jeho obskurní říkanky, nadává rovnou do "sviní". A žádá kolem nich "vykopat příkopy". Zaznít ty ničemnosti už tehdy na Letenské pláni, "pravda a láska" by musela zavřít krám. Poměry, které nám nadělila, se hroutí v přímém přenosu. Tím méně si panstvo troufá na demokratickou diskusi. Tím víc se musíme porvat o svobodu slova. Jinak to skončí ještě mnohem hůř.
Děkuji za rozhovor. A je mi osobně líto, že dobří lidé jdou na věčnost a u mediálního a politického vesla zůstávají lidé, kterým slušný člověk nemůže podat ruku. Za e-republiku děkuji všem aktivistům nového disentu. Václav Umlauf.