Evropa

Podepsal jsem výzvu My jsme Evropa! S vykřičníkem nebo bez vykřičníku, jde o podstatné: "Opravdu potřebujeme evropskou občanskou společnost a vizi mladších generací. Nesmíme připustit, aby vzniklo hnutí zuřivosti občanů proti Evropě bez občanů a aby se Evropa stala jeho obětí, aby se stala obrazem nepřítele.

Evropa nemůže fungovat bez angažovaných Evropanů a Evropané ji nemohou vytvořit, pokud nebudou sdílet ducha svobody." Selhání národních států a vznik odpovídajícího manipulativního nacionalismu a fašismu pozorujeme dnes a denně. Rozkrádat evropské dotace po miliardách a přitom nadávat na EU, to není řešení. Navíc nás tyto rozkradené peníze ničí, protože EU je našim zlodějům právem odmítá proplatit. My občané za rozkradené naší vinou pak poneseme přímou odpovědnost ve formě státního dluhu vyššího o cca 40-50 miliard. Česká politická reprezentace je antievropská slovem i skutkem. To by mělo skončit, nejsme přece úplní blázni. Dostali jsme dar na vybudování občanské společnosti. A tento dar nakonec v zemi vyvolá fašismus?


Žádejme po EU, aby v rámci Evropského roku dobrovolnictví konečně uvedla v život instituce, kterými se my občané dostaneme k podpoře našich vlastních projektů. A to bez toho, aniž bychom museli žádat naše politické mafiány o souhlas pod podmínkou potenciálního vydírání a potenciální zlodějny.

Žádejme EU o to, co má dělat ex officio, protože to po ní chtěli její zakladatelé. Musíme vytvořit v rámci EU funkční struktury zabezpečující chod občanské společnosti v těch zemích, kde začíná být ohrožena základní svoboda a lidská práva. Jako je tomu postupně také u nás.

Zatímco svět spekulace i nic netušících ovčanů čeká na zázrak v podobě nějakého spásného nápadu z kartelu centrálních bank a visí na rtech goldmanů - Bernankeů a Draghiů, jejichž každý předcházející skvělý plán ztroskotal, či se ukázal primo jako bezobsažný příslib něčeho, co nemají k dispozici, co vlastně neexistuje, realita je taková, že v keynesiánském myšlenkovém prostoru zůstali bojovníci úžeru bez munice. Zdroj jejich síly – tvorba peněz – pozbyla v podmínkách nulových úrokových měr a sterilizace finančního kapitálu účinnost. Sebevětší socializace ztrát banksterských elit nevede k ničemu jinému, než oddálení totálního kolapsu měnového systému založeném na FIAT měnách a dluhu, coby peněz. Proč? Protože došlo k totálnímu rozvrácení všech pilířů, pravidel, historicky ověřených postupů, jinými slovy – kapitalismus jako výrobní systém založený na tvorbě kapitálu v reálné ekonomice byl totálně vykleštěn. Funkční pravidla hry byla sešrotována, a v ekonomice pojímané jako kasino a nikoli jako generátor užitných hodnot se prosadili do čela banditi typu Gordona Gekka. Po cca 40 letech dobývání prostoru pro ničím nelimitovaný úžer ale hra končí. Není o co, s čím a kým hrát. A s tím si neporadí ani chicagský nobelista.

Není-li love, neni laska, není-li co vykrádat – musí se uklidit stůl a rozdat úplně jiné karty a zavést nová pravidla hry. K těm starým zmizela důvěra – a bez důvěry se člověk ani nepojistí, natož aby svoje úspory nechal v bance, která může zítra ráno zůstat zavřená.

Super Mário Draghi před několika dny otevřel svůj kouzelnický krám, kupuje šmejd za neexistující peníze.

Jak to vlastně kolem toho mediálně vychvalovaného krámu vlastně vypadá? Jen podstatnosti :

1) Španělsko,

požaduje na ECB, aby bez jakýchkoli podmínek monetizovalo (měnilo na peníze) španělské dluhopisy, tedy nejen vládní, ale i ty od jeho provincií a samozřejmě také dluhy jeho bank. Dospělo tak daleko, že ubožáka Draghiho vydírá, neprosí o pomoc, s téměř talmudickým motivem – padneme-li my, položíme Evropu, možná i svět. Tečka. Sto miliard EUR, co dostali před pár měsíci, se ukázalo náplastí – potřebují během pár měsíců injekci kolem 500 miliard EUR – kde je Draghi sežene, když je reálně nemá ani Německo, ví jen Bůh a suverénní mág Mário.