Víme co je to vědět, ale nevíme, co je to žít podle svého svědomí a tím se stát lidmi! Co to je svědomí? Znamená to prožít mystérium veřejné výměny myšlenek o věcech, které se dotýkají každého z nás, a pak je společně uskutečňovat v duchu spravedlnosti. Mezi takové věci, které je potřeba realizovat v duchu spravedlnosti, patří i problém církevních restitucí, na kterém lze názorně předvést zachování principu univerzálního určení statků.

Souhlasíme všichni s tezí, že „Bůh nebo běh přírody určil zemi a všechno, co je na ní, k užívání všem lidem, takže stvořených statků se má dostat všem spravedlivou měrou?“
Žádný z nás, žádný člověk se totiž neobejde bez materiálních hodnot, které jsou absolutně nezbytné pro jeho život.

Naše církev, církve, naše víra, je naší nadějí, že tomu tak je. Když naše víra na toto rezignuje, k čemu ještě je? K čemu je pak náboženství, k čemu církev, církve a naše víra? Oddejme se nevíře, oddejme se nespravedlnosti, svévolnosti, bezuzdnosti a žijme na úkor každého, kterého dokážeme obelhat, okrást, ale především si to nepřiznejme, i když se chvějeme, že se jednou objeví někdo, kdo nám vystaví účet.

V církevních restitucích jde o statky stvořené, které z nás lidí nikdo nevytvořil i o statky, které vytváříme my všichni, včetně našich předků i budoucích generací. Jaké právo se vztahuje k těmto statkům? Teď se ptáme představitelů státu a církví, ale především církve, a to proto, že ona uchovává naši naději při životě.

Vztahuje se na tyto statky právo přirozené, které je vepsané do přirozenosti každého člověka, nebo se jedná o právo pozitivní, kterého autorem jsme my lidé?

Ptáme se vás veřejně teď a tady, my obyčejní lidé, vás představitelů státu (jednotlivě představitelů moci zákonodárné, výkonné a soudní) i církví, které právo je původní, které právo má přednost před každým jiným právem, právo přirozené nebo právo pozitivní, právo, které patří každému člověku a má přednost před každým jiným právem, nebo právo pozitivní, právo na soukromé vlastnictví? Podle jakého práva realizujete problém restitucí?

Je ještě nějaký rozdíl mezi státem a církví? Na co odluku státu a církví?

Doufáme, že to neděláte jenom kvůli pouhé účelové reprezentaci a soustavnému vytváření odděleného pohledu na svět a člověka, představovaném na jedné straně státem, který nesmyslně produkuje zákony a reformy těchto zákonů, protože základ práva pouze deklaruje, a tak prefabrikuje člověka, nebo církví, které se sice smysluplně opírají o přirozený zákon, ale na straně druhé usilují o navrácení statků do soukromého vlastnictví?

A co my, obyčejní lidé, máme také sdílet tuto dvojí morálku? Ne!

Co s tím uděláte? Odpovězte veřejně a jasně, jestli nás chcete takhle dále svádět?
My totiž chceme žít konečně rovně, protože vaše služby nám přestávají sloužit.