Přímá demokracie?

Rozhovor s Milanem Valachem, mluvčím Hnutí za přímou demokracii.


1. Proč u nás nestačí klasická zastupitelská demokracie?

Především proto, že to není demokracie, i když se to tak jmenuje. Idea demokracie vznikla, zjednodušeně řečeno, z pochopení, že o své zájmy se lidé musí starat sami. Pokud nechtějí být okrádání a ponižováni vládnoucí elitou, chcete-li třídou, musí si vládnout sami. Z tohoto hlediska je náš současný politický systém naprostým selháním. Extrémní míra korupce, k níž v podstatné míře přispívají překroucené zákony přijímané poslanci v zájmu různých podnikatelských zájmových skupin, je toho zřejmým důkazem. Existence současné vlády a parlamentu je výsměchem základním demokratickým principům a urážkou všech občanů, majících alespoň základní hrdost. Vždyť existují jen díky straně LIDEM, která neprošla žádnými volbami, nikdo je nevolil a přece mají moc! V tomto systému mohou poslanci vládnoucí koalice schvalovat zákony, se kterými nesouhlasí 80% občanů a možná ještě více. Takto tedy demokracie rozhodně nevypadá. Za to jsme v listopadu 1989 nestávkovali.

2. Má idea přímé demokracie co říci k současné politické krizi u nás?

Částečně jsem na tuto otázku již odpověděl výše. Přímá demokracie je v zásadě tvořena třemi principy: IRO. Což je právo na iniciativu (I), tj. na vyvolání referenda o jakékoliv politické otázce na základě petice občanů. Dále právo na referendum od úrovně obce až po úroveň státu (R). Co si občané v referendu odhlasují, to musí být závazné pro všechny politiky. A nakonec je to právo na odvolatelnost (O) kteréhokoliv politika, kdykoliv. V našich podmínkách to znamená, že by občané např. mohli rozhodnout o rozpuštění parlamentu a konání předčasných voleb. Stejně tak by v referendu mohli s konečnou platností rozhodnout o osudu církevních restitucí, důchodové reformy apod. Jak je zřejmé, přímá demokracie je u nás více než potřeba. Je to jediné efektivní a demokratické řešení současné krize. Konkrétními formami přímé demokracie jsou i tzv. participativní rozpočty, kdy se občané přímo podílejí na tvorbě rozpočtu své obce, města, dále občanské komise, ustavované podle vzoru občanských porot pro posouzení složitých problémů, o nichž bude následně rozhodnuto v referendu atd.

Demokratickou invazí Pirátské strany (PP) do německých zemských vlád se poprvé prosadil na evropském kontinentě systém praktikované přímé demokracie na státní úrovni. Úspěch měla PP hlavně v Severním Porýní-Vestfálsku (květen 2012), kde dostala 7,8 % hlasů v zemských volbách a v místním parlamentu má 20 zástupců. Systém Tiki Wiki zavedený na našem webu je jedním z důležitých softwarů, na němž všude ve světě běží komunitní projekty. Tento styl práce je praktickou školou přímé demokracie. Její podporu jsme si dali společně s obranou státu jako základní úkol našeho webu. O co jde v praxi? Podívejte se v rychlosti na několik bodů k zamyšlení.

1. Otevřená a uzavřená sociální síť

Klíčovým bodem je rozlišení mezi různými druhy sociálních sítí. Všechny vedou k tomu, abyste se přes ně spojovali s druhými. Ale některé sítě jsou zaměřeny na zisk, na obchodní vytěžování vložených dat a lze je vypnout jediným stisknutím tlačítka.
Dvoucestné šipky ukazují, že uživatel dané komerční sítě se stává objektem v rámci dané obchodní strategie. Nikdo nemá přístup ke zdrojovému kódu těchto komerčních sítí. Jiné sítě jsou principiálně otevřené, protože zvou ke společné práci. Zdrojový kód a programy dávají k dispozici a tvoří odlišný zdroj - komunitní sítě. Také jejich architektura a správa má zcela odlišný charakter. Klikněte si na tuto PDF-prezentaci, abyste viděli rozdíl mezi uzavřenou sociální sítí typu Facebook a otevřenou sociální sítí typu Wiki.

2. Definice participativní demokracie

Hezkou definici participativní demokracie (také účastnická demokracie) najdete na české wikipedii. Přímá demokracie se liší od čistě zastupitelské demokracie tím, že se snaží o maximální zapojení občanů do politického a veřejného života. Věří na politickou praxi, v jejímž rámci mají občané trvalé právo vyjadřovat se k veřejným věcem. Cílem participativní demokracie je vytvořit takové procesy, které zásadně rozšíří rozhodovací a poradní pravomoci občanů. Mohou spolurozhodovat o veřejných věcech i bez přímého mandátu získaného ve volbách. To, co vypadá v praxi velice lákavě, je ve skutečnosti pořádná dřina spojená s kusem disciplíny a sebekázně. V Česku je tento podnik prozatím v plenkách, protože právě tyto vlastnosti nám kolektivně chybí. Podívejme se na několik příkladů z Německé pirátské strany a odjinud.

3. Struktura pracovních a tematických skupin

Na obrázku vidíte strukturu Pirátské strany v Hesensku podle jejích tematických a personálně založených skupin. Celý systém lokálně identifikovatelných členů, pracovních skupin atd. běží na systému trackerů (trackers), které spravuje otevřená platforma Media Wiki.


Mimochodem, tato pobočka PP patří mezi ty nejaktivnější a nejlépe strukturované v celém Německu. Její vliv na veřejnost v konkrétních tématech je srovnatelný s velkými stranami. Klíčové jsou projektové a pracovní skupiny (viz seznam vlevo), které tvoří základní strukturu participativní demokracie. Zapojení do těchto struktur a jejich vnitřní koordinaci umožňují různé systémy a moduly, které jsou jako opensource vyvíjeny pro komunitní a sociální činnost.

Tematické číslo k přímé demokracii dává možnost ukázat na plusy a mínusy našeho systému, který provozujeme na opensource platformě Tiki Wiki. Hodně připomínek se týká nedostatečně zpřístupněných diskuzních fór. Litujeme, ale bez registrace to není možné. Nikdo z nás nemůže ve svém volném čase hlídat agenty a provokatéry, protože chceme dělat důležitější věci. Prosíme aktivní čtenáře, aby využili společných fór a tam aktivně vedli diskuzi ke článkům. Výhodou je přehled všech diskuzí v daném bloku. Pokud se diskuze rozběhne, přeřadíme kompletní vlákno k danému článku a diskuze bude pokračovat dále mimo společný blok. V pravém sloupci vidíte každý nový diskuzní příspěvek. Stačí na něj kliknout a jste přímo na fóru u dané debaty.

Oddělení fór od článků je dáno systémem. Program Tiki Wiki je založený na kolektivní tvorbě článků jako ve Wikipedii. Patří do rodiny tzv. wikipedických platforem, proto má diskuze spravované zvlášť a pracuje s nimi jiným způsobem než klasický web. Tím se ustavuje úplně jiný typ práce při kolektivním zakládání a spravování článků. Umožňuje přístup a správu obsahu uzavřeného či otevřeného speciálně zvoleným skupinám s velmi specifickými právy a přístupy. Neprovozujeme redakční systém k webové publikaci, ale velkou platformu pro práci v sociálních sítích. Je podstatný rozdíl mezi jednoúčelovou sekačkou na trávu a traktorem, na který se nasazují jakékoliv moduly, protože má samostatnou hnací jednotku.


Čas ukáže, zda jsme svou práci pro společné dobro investovali dobře nebo zbytečně. Výhody systému postupně oceníte sami (např. listování na hlavních stránkách, tvorba týdenního čísla z nastavených modulů atd.). Další výzva směřuje k aktivistům, kteří potřebují vlastní kancelář k práci na projektech v uzavřených pracovních skupinách, včetně propojení na mail, komerční sociální sítě apod. Chceme jim poskytnout prostor k práci a zároveň je vyzvat k aktivní tvorbě obsahu. Potřebujeme širší okruh spolupracovmíků na různých úrovních, abychom vedli oprvdový komunitní web. Nestíháme dělat týdenní čísla a potřebujeme je připravovat s určitým předstihem, viz rubriku Připravujeme. Jde nám v podstatě o dva články k libovolnému zajímavému tématu, které přímo či nepřímo souvisí s obranou státu a demokracie.

Závěrem prosíme aktivní čtenáře, aby neváhali a podpořili nás finančně, založením blogu, zasláním článku, aktivní diskuzí atd. Klikněte si na stránku Newsletter, kde se můžete přihlásit a také odhlásit k odběru novinek a zajímavých článků a témat z daného týdne.