Boj za demokracii v USA

Začněme něčím hezkým, a to je prohlídka náměstí a centra městečka Amišů v Lancaster City, stát Pensylvania, kterou si můžete projít zde na Youtube. Zdejší občané patří k bohabojné části USA, která žije slušně a nekrade ani v době neoliberalismu, protože pořád věří na starou dobrou křesťanskou morálku. A zdejší amišové prodávají na trhu v Lancasteru stále stejně kvalitní řemeslné výrobky a biopotraviny.

Jenže problém dnešní dvojpartajní Ameriky je v tom, že slušné lidi obelhávají a okrádají právě ony dvě velké US-partaje. Podvedeni byli jak amišovští voliči Demokratů, tak Republikánů, a to opakovaně. Mnozí z nich už ani k volbám nechodí, aby nemuseli volit stranicky prodejnou politickou verbež. Za této situace pochopili zdejší političtí aktivisté Demokratické strany prostou a jednoduchou pravdu. Pokud má být prezidentský kandidát opravdovým demokratem, pak nesmí být Demokratem. To znamená, že příští nominace na prezidenta USA už musí jít mimo Demokratickou stranu. Proto musí vzniknout nové politické uskupení aktivistů v terénu (tzv. Grassroots), které začne prosazovat vlastní kandidáty na volené politické funkce nejprve v tomto volebním okrese.

Tak vzniklo hnutí zvané "Lancasterská vzpoura" (Lancaster Stands Up). Spolek byl založen v návaznosti na Trumpovo vítězství a vede jej výbor složený z 12 osob. Tito občané se snaží znovu najít občanský přístup k politice. Základní činnost a cíl spolku spočívá v rozbití mocenského monopolu a volební mašinérie obou zkorumpovaných partají v tomto volebním obvodu. Jako náhrada je nabízena progresivní pluralitní politická sila, která vychází pouze z místních lidí a snad i jejich budoucích zastupitelů. Základem aktivismu je chození od domu k domu a budování nového volebního obvodu. Aktivistické setkání v místním společenském sále vypadalo následovně.


Klíčovým problém aktivistů je zdejší prodejný demokratický kongresman, který zdejší voliče prodal Clintonové. A pak celý stát přešel pod vládu Republikánů, kteří volili Trumpa. Zdejší občané pochopili, že byli prodáni dvakrát: nejprve vlastními prodejnými Demokraty a pak i vítěznými, taktéž plně prodejnými Republikány. Tak se podívejme, čemu zdejší demokraté všeho druhu začali věřit na prvním místě. Jistě to nebude Svět podle neoliberálního bílého US-psychopata, jak zněla jedna z našich předešlých analýz šílených střelců v USA. Citujme z úvodního prohlášení Lancasterského spolku politických povstalců.

Radikální socialistka a feministka Klára Zetkinová předala v roce 1923 Komunistické Internacionále zprávu o vzniku politického hnutí, které dostalo název fašismus. Fašismus byl ve svých počátcích popisován mnoha liberály, socialisty a komunisty jen jako trochu koncentrovanější vláda davu, teroru a pouličního násilí. Německá revolucionářka Zetkinová však pochopila, v čem spočívá jeho nakažlivost, svůdnost a nebezpečnost. Varovala před tím, že čím déle zůstane neřešena stagnace a hniloba nefunkční demokracie, tím přitažlivější se fašismus může stát. A s tím, jak se americká kapitalistická demokracie v 21. století rozpadá a je nahrazována otevřenou kleptokracií, jež pohrdá vládou práva, stává se boj minulých antifašistů též naším bojem. Dějiny dostatečně prokazují, kam vede politická paralýza, hospodářský úpadek, rozbujelý militarismus a všeobecná korupce.

Tato prorocká analýza Kláry Zetkinové zopakovaná v knize "Boj proti fašismu: Jak bojovat a jak vyhrát", kterou vydali John Ridell a Mike Taber, zdůrazňuje hlavní rysy vznikajícího fašistického hnutí. Zetkinová varuje, že fašismus je na vzestupu tehdy, když kapitalismus vstupuje do období krizí a rozpadu demokratických institucí, jež kdysi nabízely možnost reformy a ochrany před neomezeným útlakem třídy kapitalistů. Nekontrolovaný kapitalistický útisk sráží střední vrstvy, oporu kapitalistické demokracie, do dělnické třídy a často i do chudoby. Odnímá zaměstnanci veškerou ochranu a ořezává mzdy. Čím déle trvá hospodářská a společenská stagnace, tím přitažlivějším se stává fašismus. Zetkinová by nás varovala, že nebezpečím není Donald Trump, ale rostoucí společenská a ekonomická nerovnost, která koncentruje bohatství v rukou oligarchických elit a degraduje životy občanů.

Zhroucení kapitalistické demokracie zotročuje dělnickou třídu. Její požadavky zůstávají nevyslyšeny. Reformy, které reagují na její utrpení, jsou jen kosmetické a neúčinné. Její vztek je zlehčován jako iracionální nebo rasistický. Zbankrotovaná liberální třída, která dříve umožňovala postupné a částečné reformy, jež uhlazovaly ty nejhorší výstřelky kapitalismu, blábolí vyprázdněné slogany o sociální spravedlnosti a zaměstnaneckých právech, přičemž prodává zaměstnance kapitalistickým elitám. Pokrytectví liberální třídy vyvolává nikoli jen pohrdání vůči ní, ale přímo nenávist k liberálním, demokratickým hodnotám, které liberálové zdánlivě vyznávají. Demokratické "ctnosti" získávají odpornou pachuť. Hrubý posměch, výhrůžky a urážky, kterými fašisté zahrnuli liberální establišment, vyjadřují oprávněný vztek zrazené dělnické třídy. Trumpova obhroublost právě z tohoto důvodu rezonuje mnohým, kteří byli vytlačeni na okraj společnosti. Demoralizovaní zaměstnanci, kteří zjistili, že intelektuálové z establišmentu, tisk ani akademici se jich nezastanou, ztrácejí důvěru v politiku. Když si uvědomí, že jim liberální elity lžou, otevírají se bizarním a fantastickým konspiračním teoriím. Fašisté usměrňují jejich hněv a touhu po pomstě proti řadě přízračných nepřátel, většinou minorit určených do role obětních beránků.

V roce 2018 se ve Spojených státech budou konat volby do dolní komory Kongresu, v nichž se Demokratická strana chystá převzít většinu. Mají ji k tomu pomoci i bývalí zpravodajci, kterých je na kandidátkách více než polovina. Pokud by se to stalo, bude to bezprecedentní příval zpravodajců do řad amerických legislativců.

Jedním z kandidátů je Abigail Spanbergerová usilující o nominaci na kandidátku Demokratické strany v Richmondu. Svou minulostí se netají:


Dalším příkladem je Elissa Slotkinová, bývalá agentka CIA, která pracovala jako ředitelka pro Irák v Národní bezpečnostní radě za prezidenta Obamy. Později pracovala v Pentagonu jako první náměskyně ministra obrany pro mezinárodní bezpečnost a v náplni práce měla vojenské drony, "domácí bezpečnost" a kybernetické zbraně. Volební výbor Demokratické strany ji zařadil na jedno z nejvyšších míst na žebříčku kandidátů.




Ve sněmovně mají zatím nad Demokraty převahu Republikáni v poměru 238:193. K jejímu ovládnutí potřebují obsadit 218 křesel, tedy získat navíc minimálně 25 mandátů. Průzkumy říkají, že by k tomu mohlo po 6. listopadu, kdy se konají volby, dojít. V tom případě by americký vojensko-zpravodajský komplex vyslal do Kongresu více než polovinu nových poslanců za Demokratickou stranu a stal se tak jazýčkem na vahách v jeho dolní komoře.