Korporátní fašismus a socialismus

Jan Keller měl rozhovor v Literárních listech (Europoslanec Jan Keller: Považuji se za stoprocentního euroschizofrenika) a z něj bych rád komentoval tento telegrafický přehled vývoje ve Francii.


Začněme od konce. Pan EU-poslanec za socany zásadně nepoužívá termín "korporátní fašismus". To chápu, protože nejsem poslanec. Ale jeho analýza s tímto termínem pracuje implicitně, protože ukazuje, jak Macron v zájmu jednoho procenta dokončuje převzetí státu do korporativně-fašistické struktury. Z hlediska laskavého cynika Kellera platí, že Žluté vesty jsou obětí vlastního ne/úspěchu. Ulice vládnout nemůže, nová partaj slušných lidí není ve Francii na obzoru (to je bohužel fakt). A sociální hnutí s převahou anti-sociálních živlů (částečně placených tajnou policií), bude brzo převálcováno skrze násilí provozované státem. Lidé to podepíší jako za Hitlera ve 30. letech a ve Francii (kterou máme oba rádi) bude korporátně-fašisticky vymalováno.

Tak se ptejme proti Kellerovi: Co ukázalo hnutí Žlutých vest? Za prvé a zásadně demaskovalo to, o čem v krátkém textu není zmínka, což je represivní a antidemokratický režim jednoho procenta. Tato elitní skupina vlastní stát a od 99 % požaduje jediné, totiž chození do práce. S tím samozřejmě u nás není problém. Český reálný socialismus byl na této devíze založen a jeho pohrobci nám dnes vládnou ve stejném stylu. Rozdíl je jen kosmetický, že totiž zisky z montoven (a ne z kompletní výroby jako za socialismu) jdou na Západ místo na Východ. Jenže ve Francii byl jiný druh socialismu spojený jednak s reálným tržním hospodářstvím a jednak s republikánskou ideologií. To první se změnilo na korporátní kapitalismus jednoho procenta a to druhé na korporátní fašismus jednoho procenta. Tato transformace bez problémů proběhla v Česku po plyšáku, či po hadráku, jak se už říká. Ale ve Francii prozatím narazila, a to pořádně.

Potlačení hnutí Žlutých vest nebylo a dodnes není dáno jen pouliční a policejně řízenou vandalizací demonstrací. Macron musel sáhnout hluboko do represivního aparátu policie, která byla už tak přetížená běžnými trestnými činy způsobenými postupným rozpadem společnosti, nefunkčností vykradeného státu, nárůstem uprchlíků a teroristů, kteří se postupně vracejí za Sýrie a Libye. Policejní odbory a běžní strážci zákona se prakticky ve všech oblastech postavili na stranu hnutí a vesele s nimi debatovali při demonstracích, místo aby je macronovsky mlátili pendrekem po hlavě. To měli buď nařízeno (protidemonstrační jednotky CRS), nebo alespoň povoleno. Ale hlavně došlo k tomu, že slušní policisté se probrali a začali si klást základní otázky, zda tento typ fašismu je opravdu republikánská Francie, v jejímž jménu skládali služební přísahu. Vím, že toto video je jen pro znalce francouzštiny, ale je skvělé. Tento policista už má disciplinární řízení právě za zveřejnění tohoto rozhovoru o sebevraždách policistů. V době kritického týdne demonstrací v lednu se stříleli v průměru dva policisté denně. Tak se podívejte na slušného policajta jménem Alexandre Langlois (šéf policejních odborů VIGI), který mluvil pravdu o Macronově režimu ve Francii a nejspíš na to doplatí služebně.

Díky mávátkovému hnutí proti Babišovi se do světa dostalo naše oblíbené téma korporátního fašismu. Na tomto typu vlády je zajímavé to, že ho po zániku demokracie tak nějak všichni přirozeně potřebujeme, abychom přežili mimo popelnice. Problém s tímto režimem je ale v tom, že obvykle končí válkou. Příklad Německa a Itálie ukazuje, že tyto režimy se málokdy spokojí s pouhým fašistickým socialismem, který měl v praktické programové náplni jak Hitler, jak Mussolini. Samozřejmě, že přeháním, jak píší rozšafné pseudo-levicové weby. Ale žába se má vařit pomalu, aby z korporátního hrnce neutekla a aby skončila na východní frontě. A my o Babišovi píšeme systematicky už dva roky a nejsme levicově rozšafní, protože dlouhodobě jde o život. Kdo potřebuje příklad, ať se podívá na naše články o Ukrajině. Politická divize Agrofertu má znaky nové strany postavené mimo jakékoliv klasické ideologie. A ostatní tak zvaně "demokratické" strany selhaly, nechaly se koupit jedním procentem a rozkradly stát. Takže nám teď jedno procento už vládne přímo. O demokracii kromě užvaněných intelektuálů-teoretiků už prakticky nikdo nemá zájem, protože se obecně neví, co by to jako mělo být. K tomu viz článek Volby 2018: Miliardář Babiš nahradil levici a upevnil korporátní fašismus.

K Hitlerovi jsme psali klíčový článek Takový obyčejný vraždící EU-fašismus. Klíčová schůzka Hitlera s korporátním průmyslníkem Franzem von Papenem proběhla v Kolíně dne 4. 1. 1933. Toto setkání zprostředkoval bankéř Kurt Freiherr von Schröder ve své vile. Tento den a tuto schůzku mnozí historikové považují za datum založení Třetí říše. Tento památný den jeden velký bankster a jeden velký průmyslník řekli jménem jednoho procenta německých fašistů nadějnému politikovi Hitlerovi zhruba toto. Pokud splní slovo a zlikviduje odbory a komunisty a zabere východní území, tak je jejich člověk a jeho NSDAP dostane jako strana moderního typu veškerou podporu. I stalo se, jak je známo, a slavné vylodění spojenců na konci války v Normandii tuto druhou válku s Německem rozhodlo ve svůj prospěch.Takže popřemýšlejte, jestli mimo jiné znaky korporátního fašismu uvedené v našich starších článcích (klíčový je tento) už k ekvivalentu této schůzky u nás došlo, nebo ne. Dost podobně je na tom socialismus Mussoliniho. K tomu jsme psali článek O fašismu, racionálně. Podívejte se na vyjmenované body z manifestu zvaného Doktrína fašismu (1932). Z manifestu je jasné, že nacionální hnutí musí velmi pozorně kormidlovat mezi ideou jednotlivci nadřazeného fašistického státu postaveného mimo demokracii a mezi demokratickým systémem, kde občanům zůstanou základní práva. A nyní sečtěme položky pro závěrečnou bilanci současného stavu korporátního fašismu v Česku.

• Spojení českých banksterů, průmyslníků a politiků je faktem.
  
• Patří jim politické strany, média a moc ve státě a začínají kampaň proti nezávislému tisku a myšlení.
  
• Zatím nemají zájem na tom, aby zde vládl silný vůdce, který bude realizovat jejich společnou politiku.
  
• Z nedostatku skutečné fašistické invence se miliardáři a prolhaní politici žerou mezi sebou. Inu Češi, že ano.
  
• Není zájem na zavedení násilí ve společnosti, jde jen o vládu placené a vyhecované ulice.
  
• Není nepřítel v jednotné levici. Komunisté a socdem zradili za neoliberálních 30 stříbrných chudé lidi stejně jako za bývalého socialismu.
  
• Odbory nemají prakticky žádný vliv, protože jedno procento jakoukoliv odborovou a politickou angažovanost vytlouklo lidem z hlavy. Do odborů prý jdou jen neschopní a hlupáci. To nechce být nikdo, a raději je hlupákem doopravdy.
  

Za rok budou krajské volby, ve kterých půjde sociální demokracie pod pět procent a bude vymazána z politické mapy. Pak budou následovat celostátní volby a dojde k témuž masakru socanských betlémských neviňátek, která ovšem už dávno přestala být nevinná. Důvody jsou jasné, podívejte se na článek Pitva mrtvé Demokratické strany v USA. Sociální demokracie zradila chudé lidi, které měla hájit z principu svého založení. Socani prodali po revoluci skrze oposmlouvu Zemana a Klause celý sociální stát jednomu procentu a pak totéž udělali po vítězných krajských volbách v roce 2012. Tehdy socdem dosáhla drtivého vítězství a mohla začít dělat slušnou komunální politiku. Lidé jim věřili, protože věděli, že modří ptáci pod Klausem je okradli a obelhali. Podívejte se oranžovou, červení jsou komunisté, pak jedny modré straky a Starostové pro Liberec.




Tuto šanci sociální demokracie projela a kradla ve stejném stylu jako modré straky. Jistěže si tím partajníci zajistili slušnou obživu pro svou hierarchii. Ale také si tím zadělali na dnešní debakl a na budoucí politický holokaust, který přijde příští rok. Podívejte se na druhou volební mapu krajů v krajských volbách 2016. Co bylo oranžové, to skončilo jako Babišova politická divize. A to už Babiš předtím vyhrál celostátní volby v roce 2014. Ve Zlíně to byli lidovci, modré straky vymazány z mapy a socani prakticky také.




Nelituji dnešní socany, protože jsou prodejní jako pravice. A svou hloupostí a zlodějnami pomohli ke vzniku korporátního fašismu, kterým u nás skončila demokracie. Ale také nevěřím miliardáři Babišovi, že pro mne bude bránit sociální stát v západoevropské podobě. Tento miliardář vstane levou novou z postele a dostane telefon z Bruselu a z Washingtonu, že má pro jedno promile udělat to nebo ono. Pak tento zástupce jednoho procenta udělá to nebo ono, protože z cizího krev neteče.

Jedno procento miliardářů nepotřebuje levici. Fašismus založený bývalým sociálním demokratem Mussolinim byl založen na principu sociálního státu. Korporátní fašisté potřebují stát totálního Mobilmachung, kde běží mobilizace spotřebních mas za nesmysly. Spotřební masu mobilizovat můžete, svobodné a přemýšlivé občany nikoliv. Ale ty postupně eliminujete, takže zbudou jen ti pilní a pracovití ovčani, kterým oligarchie milostivě nechá zbytky sociálního státu. A když to oblbování a mobilizace funguje jak za Goebbelse, tak se pustíte do koloniálních výbojů, nejlépe směrem na Východ. Je to logické. Všechno je rozkradeno, už nejde udržet ani ten malý zbytek sociálního státu. Jedno procento je ještě nenasytnější než dřív a k financování státního cirkusu jsou třeba nové zdroje. Ty teď Západ hledá skrze proxyválky na celém světě (Libye, Sýrie, Venezuela, Afghánistán atd.). A pokud to bude pokračovat stejným způsobem, tak je zaděláno na globální konflikt. Čína a Rusko jsou stejně vedené neoliberální oligarchie. A zeměkoule je stejně malá, jako byla pro imperiální světové mocnosti před První válkou, kdy se stejným způsobem bojovalo o světové zdroje.