Konec hegemona

Termín "hegemonie" je v současné době velice důležitý, proto nabízím rychlé zamyšlení. Dnes při procházení médií - nebudu uvádět odkazy, dají se snadno najít - neustále narážím na definici Spojených států jako hegemona. Hegemon sem, hegemon tam, a to vše se používá pouze v souvislosti s tím, co udělá Fed, jak se včera vyspal Mnuchin a jaký je stav bank. Myslím, že při použití finančního voodoo, které je v anglosférických médiích prezentováno jako "věda", a jeho iterací například v Rusku mezi takzvanými ruskými liberálními kruhy s příslušnými médii, jako je Kommersant z RBC, je člověk doslova nucen věřit, že Spojené státy jsou hegemonem, protože americký dolar je světovou rezervní měnou a vše z něj plyne. To je absurdní a naprosto nekompetentní názor, protože obecná definice hegemonie tyto předpoklady ani v nejmenším nepodporuje.

Úvodem bych se rád vypořádal s článkem „Proč Rusko nenapadne Ukrajinu“ z 23.12.2021. Zdá se, že jsem se tehdy fatálně mýlil, protože o dva měsíce později Rusko Ukrajinu napadlo. Jenže tak jednoduché to není, protože Rusko ani tak nenapadlo Ukrajinu, jako spíše celý Západ. Tedy se stalo to, co bylo popisováno jako celosvětová hrozba vyplývající z naší alianční politiky. Předpokládal jsem nějaký reciproční krok na Kubě či Venezuele, ale on se uskutečnil v Evropě. Střet mezi Východem a Západem se dal předpokládat, jen jsem podobně jako drtivá většina překvapen, že nastal právě teď. Podobně jako jsme kdysi čekali pád sovětského impéria, ale přesto nás překvapilo roku 1989 ono „právě teď“. A tak i nyní jsme svědky onoho překvapení z konce Pax Americana. Právě teď.