V jaké zemi žijeme

2022 /22

Série článků popisuje závod ke dnu, kterým se vydala české společnost. Přechod od korporátního fašismu Babiše na českou chobotnici pod vládou pětikolky je opravdu tristní věc.

Kolébka má i hrob můj: V jaké zemi žijeme (1. díl)

Stanislav Blaha

Kompradorské elity, zkorumpovaná vláda a zmanipulovaná média systematicky vytvářejí dojem, jako by existovaly jen dvě varianty. Na jedné straně varianta totální války, válečného hospodářství a "obětí" až do konečného vítězství, na straně druhé kapitulace před zlem představovaným Ruskem a jeho autoritativním vůdcem. Třetí varianta však samozřejmě existuje...

Žijeme v krásné zemi, bohaté přírodními krásami, plné pracovitých a vzdělaných lidmi. V zemi je (zatím) bezpečí, drtivá většina lidí má co jíst i střechu nad hlavou. Dětem se po narození dostane skvělé péče (máme jednu z nejnižších novorozeneckých a kojeneckých úmrtností), studenti neplatí školné, zaměstnanci mají práci, podnikatelé stabilní prostředí a nízké daně, důchodci skromné, ale pravidelně vyplácené důchody, nezaměstnaní a chudí dostávají státní almužnu a nemocní téměř bezplatnou a v porovnání se zbytkem světa kvalitní zdravotní péči. To vše je dnes v ohrožení a my čelíme příchodu bezprecedentní krize. V prvním dílu naší série se pokusím nastínit výchozí stav, v dalších dílech se můžete těšit na možné scénáře budoucího vývoje.

Pokračování zde.

Proč je třeba čtvrtý odboj aneb V jaké zemi žijeme (2. díl)

Václav Umlauf

Čtvrtý odboj si musí v pěti větách ujasnit, co z politického programu a hesel nelze za žádných okolností prodat. S politickým praporem tohoto typu je pak třeba bojovat buď do veřejného vítězství, nebo do privátního kriminálu. Tak to v Čechách bohužel chodí.

Nepříliš čiperná redakce e-republiky se opět zamyslela a rozhodla se napsat trilogii článků na téma vývoje v příštím roce. Ten je bohužel zcela nepředvídatelný. I bylo moudře rozhodnuto, že se napíše nejprve analýza společnosti, která je už hotova. Viz článek Kolébka má i hrob můj: V jaké zemi žijeme (1. díl). Pak jsme si řekli, že v této nepřehledné situaci vytvoříme dva scénáře. První scénář bude počítat s novým listopadem a další změnou režimu. Pak je třeba zjistit, kdo z politických parazitů bude smeten a proč. Druhý článek má ukázat postupnou cestu do bažin Deep state na způsob české chobotnice. Nejprve nám všem bude v tom hnoji nějaký čas hezky teploučko, než se rozložíme po všech stránkách: ekonomicky, intelektuálně, morálně. Politicky už ne, protože toho jsme dosáhli už teď.

Pokračování zde.

Jak shnít zaživa aneb V jaké zemi žijeme (3. díl)

Václav Umlauf

Skutková podstata trestného činu "rozvracení republiky" bude naplněna tím, že dojde k aktivně prováděné digitální zombifikaci státu. Pokud někdo státní data úmyslně nechá v rukou agentů cizí mocnosti, tím znemožní krizové řízení státu. To je stejné jako pavouk, který mouchu v síti ochromí nervovým jedem, aby se nemohla hýbat. A v imperiální EU-síti už jsme dávno, protože jsme političtí bezmozci.

Zbývá dokončit trilogii článků na téma vývoje v příštím roce, který dostal podobu ruské rulety. Je hotova analýza společnosti v jedničce a pak jsme měli napsat dva scénáře vývoje. Druhý díl tedy napsal scénář nového listopadu s další změnou režimu. Pak ale nikdo ze znechucené redakce nechtěl napsat scénář rozkladu zaživa, který nyní před našima očima provádí fialová pětikolka. Důvody byly dva. Jednak nelíčený údiv nad neschopností této vlády udělat cokoliv rozumného pro občany. A jednak zděšení nad tím, jak v nepřímé úměře k politickým schopnostem vlády, tento pětinásobný bezmozek produkuje neuvěřitelné nápady, jak spáchat kolektivní sebevraždu. Tak jsem se ujal pera. Nejprve mne zaujala socha hajlujícího skřeta na Praze 6, který zdejším obyvatelům utahuje plynový kohout.

Pokračování zde.