Český politický a volební kabaret

Dřív se tomuhle jevu říkalo šuškanda. Šířila se ústním podáním po hospodách, kavárnách a soukromých večírcích. A dokonce už i komunisti v 80. letech měli dost rozumu na to, aby kvůli tomu nikoho netahali po výsleších a soudech. Pak, po téměř 30 letech, přišla móda "fake news" a česká policie prověřuje seniora, který v soukromých e-mailech psal nehezké věci o prezidentském kandidátovi Drahošovi. Je pravděpodobně jen otázkou času, kdy budou občané postihováni za pobuřování a podvracení republiky, viz chystaná opatření Evropské komise proti "nezákonnému obsahu online", či poslech štvavých vysílaček, viz probíhající hon na RT.com v USA (ZDE a ZDE). Obojí se této neblahé a demokratickým světem kritizované praxi minulého režimu velmi blíží. Hezky to napsala eurokomisařka Věra Jourová, viz její twitterový účet:



Tuto političku pošpinila oficiální média a ona pak strávila více než měsíc ve vazbě po vykonstruovaném obvinění z jejich strany. Jourové se v té době zastaly pouze alternativní weby včetně našeho. Od ní bych to opravdu nečekal, ale funkce komisařky v Bruselu asi s člověkem leccos provede. Pro pochopení toho, co paní eurokomisařka svým výrokem myslela, stačí, když si správně rozklíčujeme slova "my" a "naše" v projevech pravicových politiků. Oni totiž, včetně Bruselem řádně ochočené Věry Jourové, tím "my" a "naše" myslí vždy a zásadně jen sebe a své rodiny. A jen ti nejdemokratičtější z nich ještě příslušníky své společenské vrstvy jednoho procenta nejbohatších.

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán ohlásil odchod z politiky. Ještě chvíli však ve funkcích vydrží, protože je ministrem v demisi a tak by situace byla značně nepřehledná. Oficiálnímu důvodu, totiž rozdílnému pohledu Pelikána s většinou klubu hnutí ANO na řešení situace sociálně vyloučených lze věřit jen stěží. Kdyby ministru spravedlnosti Pelikánovi skutečně ležela na srdci především situace těch nejchudších, těžko by si vybral hnutí, jež se od svého založení etabluje jako pravicová náhrada za zkorumpovanou ODS.

Mnohem spíše se dá předpokládat, že Pelikánovi došla trpělivost se stále více iracionální politikou. Vyjadřoval se ke zvolení komunisty Ondráčka do komise pro kontrolu GIBS a zapletl se do kauzy Nikulin, ve které se vyzná málokdo, včetně pana ministra v demisi. Rovněž jsou známy jeho nelichotivé výroky na adresu SPD Tomia Okamury, jež nazval rovnou fašisty, čímž koaliční potenciál Babišova hnutí rozhodně nezvýšil. V samotném hnutí ANO bude jistě docházet k určitému pnutí, někteří ministři budou muset v případě uzavření koaliční dohody nakonec odejít, což by se asi zrovna týkalo i samotného ministra spravedlnosti Pelikána, někteří by museli „skousnout“ nepříjemného koaličního partnera. Přitom se Pelikán pro DVTV vyjádřil, že on má prakticky splněno, že téměř vše, co chtěl prosadit, také prosadil. Nač by navíc dále poslouchal tirády takového Kalouska?

Navíc se může stát, že kauza Čapí hnízdo bude zastavena, načež by samozřejmě nejen Kalousek a jeho parta okamžitě neomylně odsoudili Pelikána jako likvidátora Čapího hnízda, totiž nosné kauzy pro TOP09, jakož i pro všechny ostatní strany, které samy sebe skromně nazývají demokratickými. Přičemž takovéto ukončení kauzy „Čapí hnízdo“ by asi bylo tím nejhorším, co by se mohlo Babišovi stát. To by z minimálního koaličního potenciálu byl rázem ten maximální a rozdělení poslaneckého klubu ANO na frakce fandící tomu či onomu spojenectví nevyhnutelné. To vše v době, kdy válka klepe na naše dveře, tajné služby našich spojenců nám vyprávějí bajky o Skripalovi a jeho zvířátkách a naši politici spolu s "nezávislými" TV moderátory tyto pohádky s vážným ksichtem papouškují jako papoušci. Má tohle slušný člověk zapotřebí?

Tady právě možná leží skutečný důvod odchodu Roberta Pelikána z politiky. Aby člověk zůstal člověkem, potřebuje věřit tomu, co říká, a blíží-li se hranice, za níž by si už připadal jako cvičená opice či prodejná děvka, člověk hodný toho jména hledá přirozeně způsob, jak jinak naplnit svůj život. Zatím to vypadá, že ministr v dvojité demisi bude patřit do té nedlouhé řady politiků odcházejících s víceméně čistým štítem.

Psali jsme: Ministr spravedlnosti Pelikán chce spravedlnost, což je prý šílené

Co říci k současné situaci? Náš premiér, ministryně obrany a ministr zahraničí podpořili napadení Sýrie Spojenými státy, Velkou Británií a Francií a tím podpořili zločin proti míru. USA nám za toto spojenectví ve zločinu oficiálně poděkovaly. Není to poprvé a zřejmě ne naposledy. Dokud bude tato planeta obývaná lidmi, zločinci budou páchat své zločiny s omluvenkami a vyznamenáními opatřenými razítky momentální moci. Nic nehledí na právo, nic nehledí na spravedlnost.

V televizi jsme viděli slzet děti a oni tam šoupnou bombu. Toť řešení skutečných zločinců bez skrupulí a svědomí. Šoupnou tam ovšem bombu ne ledajakou, ale úžasně chytrou. Mnohem chytřejší než byly ty svržené na děti Hirošimy a Nagasaki. Mnohem přesnější než byly rakety, které v roce 1999 zasáhly Čínské velvyslanectví v Bělehradu. Jde o bomby „nové, chytré a krásné“ jak nás ujistil president Impéria Donald Trump.

A já naproti tomu věřím, že spravedlnost nejvyšší jednou sevře srdce těchto pánů a dam jako do svěráku a budou hledět v hrůze na to, co způsobili. Dočkají se svého pekla. Ti šťastnější stanou před pozemským soudem České republiky, aby se zpovídali ze zločinů proti míru dle § 405a a následujících Trestního zákoníku.