Všichni společně na jedné lodi a vzhůru k jedné světové měně a vládě (II.)

Mnoho let je mým tématem nevyhnutelná válka mezi Východem a Západem. Otázkou není, zda je pravděpodobná, nýbrž jenom, kdy vypukne. Kdy nastane ten nejvýhodnější okamžik pro vyvolání 3. světové války ve formě hospodářské války vůči vlastnímu obyvatelstvu.
Možná se bude výraz nejvhodnější okamžik zdát poněkud zvláštním, ale chtěl bych, aby se čtenáři upamatovali na jedno pravidlo:
Všechny války jsou válkami bankéřů.
Nelze porozumět něčemu ve vztahu ke geopolitice, pokud neakceptujete skutečnost, že mezinárodní konflikty jsou všeobecně vzato vykonstruovány a založeny tak, aby na nich vydělávaly určité mocenské skupiny a finanční elity. Pokud patříte k lidem, kteří vycházejí z toho, že všechny události jsou „náhody a nešťastné okolnosti, pak budete do konce svého života tápat v temnotách a divit se, proč se dějí znovu tak strašné věci a svět se rozpadá před našima očima. Následkům neuniknete, protože jste si myslili, že právě vy víte nejvíc a nepřipravili jste se.
V mém příspěvku Ordo ab Chaos: jak slouží ukrajinský konflikt establishmentu jsem načrtnul mnoho faktorů, které spojují Kreml s globalistickými institucemi jako je Světové ekonomické fórum (WEF), Banka pro mezinárodní zúčtování (BIS)v Basileji – centrální banka všech centrálních bank, Mezinárodní měnový fond (MMF), Světová zdravotnická organizace(WHO) a dále zástupci elit jako je Henry Kissinger či velkobanky jako Goldman Sachs. Realita je, že je Rusko již dlouho spojeno se zájmy mezinárodních globálních elit (IGE) a to se válkou na Ukrajině nezmění, stejně jako se nezmění připojení Krymu k Rusku.
Čína je přirozeně ještě horší, když jde o propojení na globalistické instituce. Země nahromadila biliony dolarových dluhů, poněvadž dostatek „likvidity“ byl podmínkou MMF pro přijetí do měnového koše SDR (zvláštní práva čerpání) pod správou MMF. Čína se stala ze země, která měla minimální zadlužení, zemí s biliónovými dluhy. A právě tato „likvidita“ byla pro MMF nástrojem, který slouží pro její centralistické cíle. Toto není přece chování země, která je antiglobalistická a usiluje o národní suverenitu. Nebudu dále rozvíjet fakta týkající se dalších východních zemí a jejich napojení na IGE. To jsem již dělal léta a je mi líto, že se musím znovu opakovat a poukazovat na přednášky brilantního vědce Anthony Suttona, který je zpracoval před více než 50 lety.
K čemu je válka dobrá
Proč spustit válku? Zcela jednoduše: Když hrajete v šachu s bílými i černými na obou stranách, vždycky vyhrajete. Kromě toho je chaos ultimativním receptem, jak prosadit drakonické cíle, které by veřejnost za mírových časů nikdy nepřipustila. Co bych chtěl následně zkoumat, je otázka načasování a průběhu vývoje:
Jak se tato ekonomická válka bude odehrávat a jak dlouho bude trvat?
Pokud budeme rozumět jejím fázím, můžeme se připravit na její důsledky a učinit opatření k tomu, aby se výsledek změnil. Prvním krokem je poznání, že na tahu jsou východní země a že jejich jednání bude určovat tempo průběhu událostí.
Lekce z ekonomiky, na kterou Západ zapomněl
Skutečné bohatství nemá nic společného s penězi nebo vytvářením dluhů. Skutečné bohatství jsou přírodní zdroje, výrobní prostředky a práce. To je něco, co marxisté ve své filosofii pochopili správně. Problémem je, že tyto dnešní neomarxistické elity jsou zainteresovány na loupeži vytvořeného bohatství a veřejnosti namlouvají, že tak činí v zájmu společnosti a pro dobrou věc a dokonce jako výraz solidarity.
Východní země však chápou dobře a stejně jako dřív, co je skutečné bohatství. Můžete mít všechny peníze světa, když ale nemáte výrobní základnu nebo přístup k ní, nemáte nic.
Nemá-li země žádné skutečné bohatství a prostředky, jak si je vytvořit, nezachrání její ekonomiku ani nejvýkonnější tiskárna peněz. Západ se vzdal velké části svých výrobních prostředků a hledání svých vlastních surovinových zdrojů a prezentoval to jako starost o životní prostředí, jako boj proti klimatické změně způsobené nárůstem CO2. Východ na to nepřistoupil, přinejmenším ne v takové míře, která by ohrozila dlouhodobou produktivitu. Proto je Východ v silnější pozici a může spíše přežít globální hospodářský konflikt. Vlastním klíčem pro průběh světové ekonomické války je tedy kombinace zemí, které se na ní budou podílet a jejich obchodní smlouvy.