V církevních restitucích jde o statky stvořené, které z nás lidí nikdo nevytvořil i o statky, které vytváříme my všichni, včetně našich předků i budoucích generací.
Souhlasíme všichni s tezí, že „Bůh nebo běh přírody určil zemi a všechno, co je na ní, k užívání všem lidem, takže stvořených statků se má dostat všem spravedlivou měrou?“
Žádný z nás, žádný člověk se totiž neobejde bez materiálních hodnot, které jsou absolutně nezbytné pro jeho život.

Systém „Extend and Pretend“ (předstírej, že se nic neděje, a pokračuj v loupení) je, zdá se, ve své konečné fázi.

A všechny delegace položily květiny na katafalk národního hrdiny…

Obamův režim učinil z války hlavní americký kšeft

Někteří důstojníci, včetně vysoce postavených generálů ve výslužbě, budou stát před soudem jako podezřelí z členství ve fašistické skupině Ergenekon s napojením na CIA a Mossad.

Určitě se všichni shodneme na tom, že svoboda je ten úplně nejvyšší a nejcennější statek, jaký vůbec na světě existuje. Svoboda má pro člověka zásadní význam, pokud člověk ztratí svobodu, stává se otrokem. Liberalismus usiluje o maximální svobodu, a to jak osobní, tak i ekonomickou, náboženskou a politickou.

Oficiální zdroje v pondělí potvrdily, že česká vojenská rozvědka neúmyslně zveřejnila identitu některých svých vlastních agentů.

K tomu, aby se uskromnili, jsou neustále vyzýváni ti neprivilegovaní, u kterých se přitom prospěšně ta jejich vzácná „koruna rychle točí“.

V dohledné době se nejspíš dočkáme dalších zátahů typu Lotta nebo Power, tentokrát však vedených na opačnou pozici politického spektra, proti tzv. levicovým radikálům - anarchoautonomním hnutím, za které jsou považováni třeba i ochránci zvířat a environmentalisté. Vedení ministerstva vnitra již zaostřuje hledáček. Kdo další bude na ráně?

V zemích s rozvinutou technikou je sledování, stopování a tajné evidence skutečně na každém rohu. Vlády s pomocí soukromých společností shromažďují hory informací o průměrných občanech a zdá se, že tito jsou ochotni vyměnit svoji svobodu za předpokládaný pocit bezpečí.

Původně jsem sice chtěl na Havaj, ale ty časové smyčky jsou holt ještě poruchové. Takže na Havaji jsem nebyl, nýbrž ocitl jsem se ve Španělském sále Pražského hradu asi tak v roce 2013. Pokusím se popsat, co jsem viděl:

„…Studenti jsou si vědomi, že když celé týdny nebudou docházet na vyučování nebo když nebudou vykazovat žádnou studijní aktivitu, nehrozí jim prakticky žádné sankce. Charakteristicky na tuto svobodu reagují nikoli tím, že se iniciativně pouštějí do tvůrčích projektů, ale tím, že upadají do hédonické (nebo anhédonické) letargie, jakési mírné narkózy, směsice otupujícího, konejšivého zapomnění u playstationu nebo celonoční televize a marihuanového rauše…“