"Lidé na Západě nerozumí ničemu. A dokonce ani nová ruská generace vůbec ničemu nerozumí. Nic neví, a je dobře, že nic neví." To je jeden z posledních veřejných výroků nejslavnější baletky světa Maji Plisecké (20.11.1925 – 2.5.2015). Výrok 88leté umělkyně stojí v ostrém kontrastu s propagandistickým koncertem Putinova Ruska po její smrti i bezduchými oslavami nic nechápajícího Západu. V době studené války je třeba recyklovat každou ikonu pro ty či ony propagandistické účely. A prezident Putin dal Plisecké celou sérii řádů svatého Jiří (dnes vyznamenání "Za zásluhy o vlast"), aby mlčela a aby dostala alespoň minimální satisfakci za svou celoživotní věrnost Rusku. Plisecká už předtím dostala celou řadu státních vyznamenání: Třikrát Leninův řád a od roku 1959 už byla národní umělkyní. Baletní školu ukončila za nejhorších časů války (1943) a na post "prima balerina absoluta" ve Velkém divadle (Bolšoj těatr) byla nominována už v roce 1960. Podívejte se, jak Plisecká tančila v 61 letech na galakoncertu v Tokiu umírající labuť v Čajkovského nejznámějším baletu.
Narodila se v židovské rodině a její otec, přesvědčený komunista, byl popraven za nejhorších stalinských čistek v roce 1938. Matka byla poslána na tři roky do gulagu v Kazachstánu. Ke své dceři, kterou mezitím vychovávala známá baletka Sulamith Messererová, se vrátila až po Stalinově částečné amnestii v roce 1941, když Němci stáli před Moskvou. Plisecká tedy zažila nejhorší dobu teroru v Rusku a Druhou světovou válku. Generál KGB řekl jejímu manželovi, známému hudebnímu skladateli Rodionu Ščedrinovi, že měli mikrofon i v manželské posteli. Když tančila na scéně před Stalinem, nikdy se mu po ovacích neodvážila pohlédnout do očí. A zůstala naživu, a také zůstala v SSSR. Dostala nejvyšší státní vyznamenání, byla jednou z mála baletních hvězd Velkého divadla, která nikdy neemigrovala. "Takovou radost jim nikdy neudělám", prohlásila na adresu těch, kteří se divili, že stále zůstává v SSSR a po všech legendárních světových turné se vracela domů. A z Ruska odešla se svým manželem do Mnichova až po rozpadu SSSR v roce 1990. S manželem rozuměla ruské duši jako málokdo. Byla znalkyní všech velkých ruských spisovatelů a na její tanec a umělecký život měl obzvláštní vliv ironický ruský spisovatel 19. století Nikolaj Leskov. Připomeňme tato fakta v době, kdy Rusku už nikdo nechce rozumět. Běží studená válka těch, kteří jsou prostě a jednoduše hloupí, nebetyčně hloupí. Plisecká bezedné ruské duši a Rusku rozuměla, proto málokdo rozumí jí.