Loading...
 
Skip to main content

GMO, danajský dar

2013 / 07
Strana 1 / 2

Diskutovat k číslu 07 můžete kliknutím zde. Chcete-li diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Image

Koncerny DuPont a Monsanto vycenily zuby na farmáře

redakce

Koncerny DuPont a Monsanto produkující geneticky modifikované organismy (GMO) vycenily zuby. Podle smlouvy s farmáři mají plné právo na tzv. "intelektuální vlastnictví" svých plodin. V praxi to znamená, že žalují farmáře za to, že "nelegálně" použili jejich plodiny. Vyrobili z nich nové osivo a sadbu, jak se to dělalo posledních 10 tisíc let.

DuPont si navíc najal svou vlastní biopolicii, která slídí po polích farmářů a zjišťuje, zda na svých polích ilegálně "nekopírují" jejich genetický materiál. Monsanto nyní vede spor s jedním farmářem, který konečně dosáhl toho, že po neúspěšných odvoláních ve věci onoho "kopírování" se bude jeho kauzou zabývat Nejvyšší soud.

{flash type="youtube" youtube="http://www.youtube.com/watch?v=OAFpV4quB7I" allowFullScreen="true" width="300px" height="250px" }

Pěstitel sóje Vernon Bowman (74 let) byl žalován firmou Monsanto za to, že použil její semena pro další použití. Jednoduše křížil GMO sóju od Monsanta s běžnou sadbou. Tím vypěstoval rostliny, které byly odolné proti herbicidu Roundup, který normálně ničí s plevelem i sóju díky aktivní složce zvané glyfosát. Geneticky modifikovaná sója od Monsanta odolává i velkým dávkám tohoto herbicidu. Proto je možné nasadit i vysoké dávky a tak ničit plevel, zatímco GMO sója odolává (tzv. Glyphosate Tolerant crops). Ale tato GMO sója je už ve druhé generaci neplodná. Proto musí farmáři kupovat kompletní technologii a osiva jen od dané GMO firmy.


Válka o semena a o holý život

Redakce

Snaha vydělat více vede firmu Monsanto k tomu, aby ožebračovala indické rolníky, kteří se nechávají připravit o všechno kvůli snaze vydělat více tím, že zvýší výnosy svých polí.

Kresba: Oldřich Krupička
linka_10px.jpg
A tak rolníci nakoupí geneticky modifikovanou BT bavlnu. Na dluh a všichni. Firma Monsanto zvedne ceny. Rolník nevydělá, protože reálný výnos nedosáhne do slibovaných výšin a naopak mu BT bavlna zvedne náklady. GM semena jsou navíc chráněná patentem a jsou tedy duševním vlastnictvím firmy Monsanto. Rolník, který by si z úrody semena odložil na další setbu, riskuje finanční pokutu, kterou si nemůže dovolit. Viz tento starší článek o právě probíhajícím soudním procesu v USA, který teď projednává již Nejvyšší soud. Pro jistotu jsou do semen přidávány tzv. likvidátory, které zajistí, že odložená semena nevzejdou.
linka_10px.jpg
{flash type="youtube" youtube="http://www.youtube.com/watch?v=MXi3V87WNF0" allowFullScreen="true" width="300px" height="250px" }

A protože v zemi není k dostání jiné osivo, rolník musí rok co rok nakupovat GM semena firmy Monsanto, na která nemá. Když přijde o všechno včetně půdy, sebere se a odejde do polí, kde vypije lahev pesticidu a zemře. Více se dozvíte o životě indických rolníků pod vládou Monsanta na videu se slovenskými titulky.



linka_10px.jpg
{flash type="youtube" youtube="http://www.youtube.com/watch?v=6n8jD_DG6xg" width="300px" height="250px" quality="high" allowFullScreen="true"}

Vědci vyvrátili další mýtus kolem GMO plodin


Pěstování geneticky modifikovaných plodin podle slov biotechnologického průmyslu snižuje spotřebu chemických postřiků v zemědělství, zlepšuje životní prostředí a prý také nasytí hladovějící svět tím, že se díky použití GMO produktů zvýší objem úrody. Právě mýtus zvýšení výnosu při pěstování geneticky modifikovaných plodin byl vědecky vyvrácen; potvrzují to výsledky výzkumu uveřejněného v únorovém čísle časopisu Nature Biotechnology.

Vědci z wisconsinské univerzity s finanční podporou amerického ministerstva zemědělství (USDA, United States Department of Agriculture) analyzovali data z výzkumu, který v letech 1990 až 2010 probíhal ve Wisconsinu, USA, ve spolupráci s tamními zemědělci. Během dvaceti let, kdy výzkum probíhal, byly srovnávány výnosy ze zkušebních polí s běžnými (non-GM) a s GM plodinami. Jak Tom Philpott ve svém článku zde vysvětluje, tato studie ukázala, že pěstování většiny geneticky modifikovaných plodin vede k nižšímu výnosu než je tomu u konvenčních plodin, které vyrostou z geneticky nemodifikovaných semen.

Významnější přínos pro výnos byl zaznamenán pouze u jednoho druhu GM kukuřice. Jedná se o tzv. Bt kukuřici, která obsahuje gen baterie bacillus thuringiensis (BT), která se běžně vyskytuje v půdě a na rostlinách. Tato bakterie produkuje protein, který je pro některé skupiny hmyzu toxický. Díky genu z této bakterie produkuje Bt kukuřice toxin účinný proti zavíječi kukuřičnému. Škůdce už není třeba hubit zvnějšku postřikem, rostlina si pesticid sama vytváří.