Občanská válka na Ukrajině

Nové číslo 2014-4 navazuje na nedávné téma Jak se demokratizuje Ukrajina (2014-2). Čtyři klíčové články se věnují podstatnému dění, které naše oficiální média téměř bez výjimky bojkotují. Na Ukrajině začala občanská válka. EU ve vleku USA vidí jen tu mocenskou kliku, která se jim hodí do krámu. Za prvé, manipulace kolem vraždění na Majdanu a masakru v Oděse zásadně zpochybňují vládu v Kyjevě. Za druhé, analýza hospodářských zájmů západních korporací ukazuje na skutečný důvod války. Na závěr se věnujeme žalostnému selhání české diplomacie a parlamentní politiky. Pouze komunisté upozornili ve sněmovně na fakt, že žádná civilizovaná vláda nesmí souhlasit s přímým použitím vojenské síly proti vlastnímu obyvatelstvu. Podobný režim je prostě zločinný, a to podle mezinárodních dohod. Dne 2. června 2014 vláda v Kyjevě oficiálně potvrdila, že vypálila na město Luhansk ze stíhaček a z bojových vrtulníků celkem 150 raket. Od ironického nadpisu "demokratizace" Ukrajiny se tedy přešlo titulu s občanskou válkou. A zaslepené EU slepě podporuje pouze jednu stranu, stejně jako v Sýrii v Libyi. Proč?

To, co bylo před dvaceti lety respektovanou a uznávanou právní normou, se ztratilo pod leteckými útoky intervenčních armád. V okamžiku, kdy přestalo platit mezinárodní právo, je možné už úplně všechno.
Události na Ukrajině dopadají na Poslaneckou sněmovnu stejně intenzivně jako na českou veřejnost. Každý to vnímá podle svých osobních preferencí. Zahraniční politika státu ale není a nemůže být určována osobními preferencemi ministrů. To mohlo do jisté míry platit za permanentně unaveného, až spícího knížete Karla Schwarzenberga. Ale i tehdy mělo hodnocení událostí pevné mantinely dané společnou politikou zemí EU.

Debata o událostech na Ukrajině proběhla na půdě PS už dvakrát. První jednání bylo hodně emotivní. Atmosféru během přijetí prvního usnesení dokresluje vystoupení Ministra zahraničních věcí ČR Lubomíra Zaorálka. Komentoval sankce USA a sankce z EU, hrozbu konfliktu s Ruskem, inspekce OBSE.



Tématu mezinárodních sankcí se věnuje mimořádná pozornost. V EU se má všeobecně za to, že tento výchovný nástroj přivede k rozumu nebo ke zhroucení každý stát. Viděno staletími, musí k tomu vždy dojít. Jen s tím Iránem se to trochu táhne - a přitom se tolik let sankcionuje a omezuje. V tomto případě sankce už trvají desetiletí a výsledek není vůbec žádný. Viz článek Iránské embargo: mediální mýtus a ekonomická realita. Restrikce hospodářské povahy poškozuje obě strany. Jeden neprodá a druhý nekoupí. Takto mizí základy vzájemně výhodné spolupráce. Izolace v korekci ještě žádného mukla nenapravila. Náznak v hlasu rozumu zazněl v dalším vystoupení pana ministra.



Vystoupení očitého svědka, pozorovatele u krymských voleb mělo ve sněmovně docela velký ohlas. Tím pozorovatelem u krymských voleb byl Poslanec Milan Šarapatka (Úsvit). Dejme mu slovo.



Debata se přelévala zleva doprava a zase zprava doleva. Plky vířily sem a tam, věcné argumentace bylo pomálu. Fakty z nezávislých informačních zdrojů se poslanci na sněmovní rozpravě nepochlubili, zatím pro ně neexistujeme. Nakonec se přijalo toto . Usnesení č. 184 pátek 21.března.2014
Aktuální situace na Ukrajině

Článek Na Majdanu stříleli zločinci a zabíjeli demonstranty zezadu napsal, že legitimita současné ukrajinské vlády v Kyjevě stojí a padá s tím, zda jde o bandu pučistů nebo skupinu politiků. Pokud platí první varianta, tak do vlastních lidí v dalších Majdanech na východní a jižní Ukrajině střílí zločinci. Pokud platí druhá varianta, je tzv. "obrana" územní celistvosti sporný, ale do jisté míry legální krok. Článek dále komentoval vyšetřování německé veřejno-právní televize Das Erste pod názvem Todesschüsse in Kiew. Wer ist für das Blutbad vom Maidan verantwortlich. Jedna věc je jistá a zcela koresponduje se závěry BBC, které jsme komentovali v předchozím článku o Majdanu. Mnozí demonstranti byli zastřeleni zezadu a kulky byly vystřeleny z hotelu Ukrajina, který byl centrem opozičních sil. Reportáž TV (Das Erste) to plně potvrzuje.

Gennady Moskal byl šéfem parlamentní komise pro vyšetřování vražd na Majdanu a jeho stanovisko je jasné. Novinářům bylo v Kyjevě oficiálně sděleno, že pitvy mrtvých demonstrantů a policistů vyloučily zásahy ostřelovacími puškami a typy zbraní, které používaly speciální jednotky. Ty jediné byly ozbrojené střelnými zbraněmi, pochopitelně kromě pučistů. Podívejte se na video v předešlém článku, kde tito vojáci do vysílaček překvapivě oznamují, že neozbrojené civilisty a policisty střílejí záškodníci, kteří nepatřili k těmto jednotkám. Vyňaté smrtící kulky neodpovídají v žádném případě puškám použitým Berkutem. Závěr je jasný a shrňme ho v bodech.

• Obvinění vojáků z Berkutu jsou falešná a nová vláda si našla pomocí zfalšovaných důkazů obětního beránka.
  
• Žádné oficiální vyšetřování skutečných viníků masakru neprobíhá, anebo o něm nejsou žádné veřejné zprávy.
  
• Současná vláda je tedy pučistická, protože se dostala k moci ozbrojeným převratem, a pomocí falšování důkazů a zamlčování faktů kryje skutečné viníky.
  
• EU a USA se tváří, jakoby se nic nedělo a spolupracuje s vládou, která vědomě kryje zločince. Začala proxy válka proti Rusku a stejně tak začalo drancování surovin.
  

K tomu poslednímu jen krátkou zprávičku, viz překlad AC24. Hunter Biden, syn amerického vicepresidenta Joe Bidena, povede právní tým Burisma Holdings, největšího producenta zemního plynu na Ukrajině. Podle The West Wire News, je Burisma Holdings význačným hráčem mezi ukrajinským průmyslem zemního plynu a ropy. Je držitelem licencí pokrývajících dněperskou pánev Doněck, Karpatskou pánev a Azovsko-Kubáňskou pánev a má značné rezervy a produkční kapacity. Viz náš článek O co jde na Ukrajině, mimo jiné. Podle mluvčího Bílého domu prý nejde o žádný konflikt zájmů. Bodejť. Stejným způsobem dostala Madeleine Albrightová a vybraní američtí generálové podíly na kosovském Telecomu a dalších klíčových podnicích, které pak s tučným ziskem prodali.

V redakci e-republiky jsem se shodli na tom, že po Majdanu představují události v Oděse další kolo napětí, po němž již nejde vrátit dialog mezi Kyjevem a provinciemi do původního stavu tzv. "vyjednávání". Neznamená to automaticky občanskou válku, ale jedno je jisté. Pokud budou události vyšetřeny pučisty v Kyjevě stejně "důkladně a nestranně" jako střelba na Majdanu, pak už není cesta zpět. A ruská a ukrajinská média, která obviňují Západ ze stranickosti a podpory zločincům, budou mít trpkou pravdu. Vraždění a pogrom v Oděse považujeme za další mezník k čemukoliv - pozitivnímu i negativnímu. Proto se snažíme události popsat tak, jak je můžeme z naší perspektivy posoudit jako věrohodné.

Provokace před fotbalovým zápasem

Celou situaci na Livejournalu poměrně nestranně a podrobně zdokumentoval a popsal bloger Napaki. V pátek 2. května v 17,00 hod. místního času se v Oděse hrál fotbalový zápas mezi místním Černomorcem a Metallistem Charkov. Fanoušci obou klubů na 15,00 hod. naplánovali „Pochod za jednotu Ukrajiny”, který se měl zakončit na stadionu Černomorce. Průvod byl na Katedrálním náměstí (Sobornaja ploščaď) napaden skupinou maskovaných útočníků. Ti byli vyzbrojeni a vystrojeni holemi, štíty, helmami a jak se později ukázalo, někteří z nich i střelnými zbraněmi. Vojenskou přípravu této pro masakr zcela klíčové skupiny předtím netečně sledovali policisté a nepokusili se jí zabránit. Aktivisté se stužkami svatého Jiřího a rudými páskami na rukávech poté z boku, z Grečevské ulice, napadli mnohem početnější průvod „euromajdanců”, což byli převážně fotbaloví fanoušci, ale také příznivci Pravého sektoru a strany Svoboda. Ti na napadení odpověděli vrháním dlažebních kostek a snahou zaútočit na řadu „proruských”, skrytých za štíty a policejním kordonem. Bloger Yurasumy o tom píše na ruském Livejournalu toto.

Policie se vůbec po celou dobu chovala podivně. Jedna linie policistů „chránila” útočníky, a to dokonce v době, kdy se mezi nimi objevili muži se samopaly a začali střílet do davu. Druhá linie policie chránila euromajdanisty, přestože přes hlavy policistů létaly dlažební kostky na druhou stranu. A při tragédii v Domě odborů, k níž se dostaneme později, bylo její chování ještě podivnější. Pokud se tato událost naprosto důkladně a věrohodně nevyšetří, pak je volání po spravedlnosti za celý masakr stejným divadlem, jako je prozatím střelba na Majdanu.

Soros vysvětluje, proč jeho kapitálové společnosti musí vydrancovat Ukrajinu. Tento kapitalismus sarančat má EU zaplatit jak vojensky, tak i politickým a ekonomickým pojištěním equity-firem bohatnoucích na akciích z frakování.
Bývalý předseda německé SPD Franz Müntefering je slušný člověk a skutečný sociální demokrat přesvědčením. Nemohl se dívat na ničení německých malých podniků přes nastrčené nihilistické firmy typu "private equity", které se starají jen o množení peněz a nechávají za sebou naprostou poušť a zničené podniky. Viz toto video z veřejno-právní televize ZDF.



Tehdejší předseda SPD Franz Müntefering se rozčílil a veřejně nazval tento typ ničení a tzv. "podnikání" hezkým termínem "kapitalismus sarančat". A v Německu běžela další dva roky velká debata o sarančatovém kapitalismu. Tato debata u nás byla zcenzurována, z celkem pochopitelných důvodů. Heslo na wikipedii k této polemice najdete zde, viz Heuschreckendebatte. Jak se daří sarančatovému kapitalismu na Ukrajině?

Korporátní sarančata na Ukrajině

Buďme struční. Licence na frakování už jsou v USA, to už Jacenčuk a spol. podepsali. Státní ukrajinské plynovody do EU se dají US a EU-sarančatům jako milý dárek. Jenže je tu nemilý háček. Nejprve musí fašistická garda a žoldnéřské jednotky placené oligarchy dobýt ta území, kde se plyn nachází. A kde to je? No přece tam, kde jsou nyní hlášeny největší srážky a kde běží regulérní občanská válka. Viz náš článek O co jde na Ukrajině, mimo jiné. Podívejte se na tuto mapu rozložení zásob plynu získaného frakováním.




Odtržení západní části by vedlo k rychlé privatizaci plynařských společností, které jsou nyní z velké části pod kontrolou státu. A Západ už zde pilně těží. Viz tato dvě klíčová pole, kde se kontrakty pohybují v řádu 7 miliard dolarů.




Takže není divu, že sarančata už pilně připravují další fázi ožírání, vzlet již nastal. To dokládá článek muže, kteří dnes tvoří hlavní zákulisní sílu dobývání Ukrajiny, slovo necháváme bez uvozovek. Soros v tomto článku vysvětluje, proč jeho kapitálové společnosti musí vydrancovat Ukrajinu. A hlavně: proč to má EU zaplatit jak vojensky, tak i politickým a ekonomickým pojištěním tohoto vachrlatého "podnikání" jeho equity-firmy v oblastech, kde zuří občanská válka.

Nezávislý tisk si nedělá o úmyslech mnohých západních aktérů žádné iluze. Ruská zpravodajská služba pustila do světa přes nastrčené novináře celou sérii velmi dobře zdokumentovaných článků, které demaskují hlavní aktéry konfliktu. Jeden z nich, a to hodně dobrý a věcně fundovaný, máte zde a česky. Komu toto psaní od Rusů vadí, měl by vědět, že USA, EU a Izrael si takových kanálů platí celou přehršel (Debkafile, FOX News, CNN atd.). Česká média od nich pilně přebírají a našinci tomu věří jako božímu slovu. Viz náš článek o korporacemi placené agentuře na Ukrajině (Mediální lež rozpoutala válku v Iráku. A co Ukrajina?). Hlavní podíl tzv. "zpráv" z Ukrajiny, které se k nám dostávají přes média, je řízen citovanou agenturou UCMC. Tato mediální agentura je financována mimo jiné ministerstvem zahraničí USA, ukrajinskou vládou a pochopitelně i miliardářem Georgem Sorosem. Jistě je zcela objektivní, jak jinak.

Zabereme, vykořistíme, zničíme, odjedeme

Jak pracuje equity-firma, na to se můžete podívat zde. Bývalý ministr práce za Clintovovy vlády, známý a na e-republice mnohokrát citovaný ekonom Robert Reich vysvětluje, jak firma neúspěšného prezidentského kandidáta Mitta Romneyho okrádá normální Američany, a to dokonce na několikerý způsob.


Proč mají Soros a jemu podobní zájem o Ukrajinu? Seberou balík akcií frakovacích společností, které si již zaplatily práva na těžbu v oblastech Ukrajiny, jež pučistům v Kyjevě nejspíš ani nepatří. Každopádně o nich odmítají s kýmkoliv z místních občanů jednat. Pak tento balík astronomicky zvýšených akcií sváže equity-firma do úhledného balíčku a dá na kapitálový trh. Tam si jej může koupit každý, třeba i čeští a moravští biskupové prostřednictvím bankovních společností, kam investovaly svůj kapitál z privatizovaného majetku.

Příklad českého podniku Tatra názorně ukazuje, jak se kapitalismus kobylek dokáže domluvit s podniky, které kapitálově a jinak kontroluje. Jak známo, vojenský podnik Tatra tak či onak patřil Američanům. Proto nijak neudiví, že americká M.G. Bryan Equipment a Gardner Denver, společně s českou TATRA TRUCKS a TALOSA, nabízejí unikátní těžební zařízení břidlicového plynu PERCHERON na podvozku TATRA 815-7 10×10. Podrobnosti o tomto jistě výborném vozidle najdete zde, má podvozek z raketometu, takže to musí klapat.