Komu slouží Česká televize

Režisér a dokumentarista Chris Atkins prohlásil o svém celovečerním filmu Ukradené svobody (Taking Liberties), že chtěl za prvé lidi rozesmát a za druhé je zdravě naštvat. Sleduje krok za krokem reality show britské labouristické vlády ohledně důležitých otázek jako byla válka v Iráku.



Demokratická vláda sebrala demonstrantům proti irácké válce osobní práva a svobody, zadržela je bez soudu a přitom sama vedla společně s USA rozsáhlou síť mučíren a tajných věznic, kde byli unášeni lidé bez soudu. Film nenabízí východisko, ale nechá diváky odejít z kina v zuřivém údivu nad tím, čemu se říká britská demokracie a jak se sama představuje lidem.

Dalším významným dokumentaristou je britský novinář John Pilger. Připomeňme jeho u nás téměř neznámý dokument Jak ukrást národ (Stealing a nation). Británie na žádost USA násilně vystěhovala 2.000 domorodců na ostrově Chagos v Indickém oceánu.



Celá populace zmizela bez zájmu sdělovacích prostředků proto, aby zde vznikla vojenská základna, z níž byl bombardován Irák a nyní se odtud útočí Afghánistán.

Stejný autor natočil nejnovější dokument nazvaný Válka proti demokracii (The War on Democracy), kde zkoumá roli USA v jižní Americe. Od roku 1945 se Spojené státy pokusily svrhnout 50 vlád, mnoho z nich demokratických, v průběhu času bylo 30 zemí napadeno a bombardováno. Film vypráví i o osudu Venezuely, Ekvádoru a dalších zemí. Vytvořily demokratické systémy, které sledujeme v našich článcích. Jsou velice úspěšné i ekonomicky. Celé video s českými titulky najdete zde.

Na horách Kavčích sedí na betonových nožkách divotvorný baráček, spíše barák je to, a hodně velký. V něm nesídlí baba Jaga, ale jeden generální ředitel. Jmenuje se Petr Dvořák a společně s několika dalšími "velkými šéfy" řídí více než 2 900 dalších zaměstnanců. Nad vrátnicí mají nápis Česká televize a na to konto utratí z našich daní a koncesionářských poplatků kolem 7 mld. ročně. Zhruba polovina těchto peněz pochází z kapes koncesionářů, což jsou všichni, kteří vlastní televizní přijímač a poctivě platí Kč 135,- koncesionářského poplatku. Ti, co tento poplatek neplatí, se nazývají dlužníci a vystavují se riziku vymáhání dluhu a exekuce.

Za tento poplatek by měli koncesionáři i dlužníci podle zákona o České televizi 483/1991 Sb. dostat přibližně toto:



To, co nás jako veřejné koncesionáře ČT zajímá nejvíc, je především tato část zákona jasně definujícího úkoly vycházející z veřejnoprávního statutu ČT.

Zájmy koncesionářů má ze zákona hájit Rada České televize, což je patnáctičlenný sbor volený Poslaneckou sněmovnou ze zástupců veřejnosti. Tato rada má vůči ČT poměrně velké kontrolní, schvalovací i personální pravomoci a měla by reprezentovat "významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy".

Vzhledem k její dosavadní rezignaci na jakoukoliv kritickou službu, kterou jsou nám členové rady povinováni, si dovolujeme připomenout zákonné povinnosti radních.

Několik desítek koncesionářů, nespokojených s objektivitou, ověřeností, vyvážeností a všestranností informací poskytovaných Českou televizí se dne 9. 5. 2012 obrátilo na Radu ČT s Komplexní stížností na neobjektivitu a cenzuru v ČT. Podrobnosti, záznam z předání petice i její kompletní text včetně jmen a adres signatářů najdete zde.