Ačkoliv je tento obrázek satirickým vypodobněním voleb v Japonsku, pokud by se upravil název nade dveřmi a pozměnily tváře, pak by asi velmi trefně vystihoval i politickou situaci v ČR. I když možná by víc seděl orloj a svatozáře nad hlavami.
Jakým směrem se vydá Čína pod novým vedením?
Po zvolení nové čínské vlády automaticky vyvstala otázka, jak moc nebo jak málo se bude lišit od té předchozí, jaké plány chce v blízké budoucnosti prosazovat a jaký bude kurz vnitřních reforem. Ačkoli žádný stručný přehled s vytyčenými mantinely v podstatě neexistuje (alespoň mimo nejzasvěcenější kruhy), přesto lze ledacos odvodit z citací a událostí, které se odehrály v minulých týdnech.
Vicepremiér Li Kche-čchiang prohlásil, že pokračující reformy přinášejí Číně významné výhody a pokládá za důležité, aby tyto reformy braly v potaz názory společnosti a její práva. Navrhuje výsledky reforem konsolidovat pomocí zákonných norem. Podle něj se Čína místo honby za upečením většího a většího koláče musí snažit o jeho spravedlivější rozdělení. To ovšem půjde proti plánům některých zájmových skupin. V současné době existuje 11 vládou ustavených správních celků, které jsou a budou využívány jako reformní experimentální zóny sloužící k získání zkušeností pro budoucí, plošně zaváděné změny. Problémem u nich může být to, že spadají pod kontrolu místních úřadů, a proto jakékoli průlomy nebo úspěchy budou závislé na tom, jak inovativní dokážou místní úřady být. Neměly by se bránit zkoušení nových věcí a účasti veřejnosti, protože hlavně to je cestou k aktivnější a rozvinutější společnosti. Určité zájmové skupiny budou pomocí již vybudovaných struktur bránit svá privilegia a budoucí reformy by mohly uvíznout na mrtvém bodě, pokud by se názor široké veřejnosti ignoroval. Vláda by měla lépe uplatňovat své možnosti v sociální sféře a podporovat společnost v těch funkcích, které jí náleží.
K tomuto proslovu je možné přidat zprávu, že v jižní provincii Kanton (Guangdong) bude dle místního inspekčního úřadu spuštěn pilotní projekt, v jehož rámci budou zvěřejněna majetková přiznání zdejších úředníků a jejich rodin. Provincie pro tento experiment zpočátku vybere jeden z okresů na severu a jednu část delty Perlové řeky. Vyhodnocení se uskuteční v průběhu roku 2014, oznámil Chuang Sian-jao, člen kantonské inspekční komise. Projekt bude následně rozšířen i do ostatních částí provincie a je podle Chuanga založen na zkušenostech ze speciálních administrativních regionů Hong Kong a Macao. Půjde o jeden ze základních kroků v rámci nových protikorupčních opatření. Další změnou je sloučení inspekčních, dohledových, auditních a protikorupčních úřadů do jednoho celku. Cílem je zlepšit jejich koordinaci, vzájemnou komunikaci a efektivitu.
V úterý 4. prosince byl vydán dokument, v němž jsou podrobně popsány požadavky na změny a zlepšení pracovních návyků stranických funkcionářů a státních úředníků. Zvláštní důraz je kladen na odmítnutí extravagance, omezení rutinní pompy, snížení čistě byrokratických návštěv a počtu členů doprovodu výše postavených úředníků. Komentáře pro tisk se mají vystříhat popisů bezvýznamných aktivit a mají se odvíjet od informační hodnoty zprávy a jejího dopadu na společnost. Dokument krátce po svém oficiálním vydání vyvolal velký ohlas v čínských mediích a mezi internetovými uživateli. Oceňována byla hlavně jeho přímočarost a pragmatičnost popisovaných bodů. Jak se vyjádřilo mnoho komentátorů, pokud se podaří prosadit tato opatření do běžné praxe, povede to k velkému zlepšení vztahů mezi veřejností a úřednictvem. Změna bude totiž jasně viditelná. Důležité podle bloggerů je hlavně to, aby celá iniciativa postupovala odshora dolů. Takto nasazenou laťku nebude jednoduché překonat zcela bez problémů, ale reakce veřejnosti ukazují, že je to krok správným směrem.
Dalším kamínkem do mozaiky může být setkání generálního tajemníka a budoucího prezidenta Si Ťin-pchinga s 20 odborníky ze 16 zemí, kteří dlouhodobě v Číně působí. Setkání trvalo zhruba 80 minut a bylo při něm diskutováno mnoho různých témat. Z čínské strany zazněla například myšlenka o reformování školství, tak aby odpovídalo požadavkům a potřebám společnosti a podpora domácích firem při jejich investicích v zahraničí. Pedro Nueno Iniesta, zakladatel Čínsko-evropské obchodní školy, navrhoval, aby byly učiněny kroky k podpoře malých a středních firem působících na čínském trhu. Atanas Blago Stoyano, bulharský odborník v oblasti zemědělství, referoval o možnostech zvýšení výnosů ovocných sadů a o jejich diverzifikaci. Přítomna byla také například německá chemička Katharina Kohse-Hoinghaus, japonský finanční odborník Tokuči Tacuhito nebo zástupce nejvyššího vedení britské obchodní společnosti "48 Group Club" Alistair Michie.
"Jsme otevření světu a chceme se od něj učit. Poučili jsme se z minulosti, že se žádná země nemůže rozvinout za zavřenými dveřmi," řekl na setkání Si Ťin-pching. "Zahraniční odborníci hráli v modernizaci naší země velkou úlohu a jsou to také mosty, které spojují Čínu s okolím. Současná komplexní situace ekonomiky a problémy, které je nutné řešit na celosvětové úrovni, neumožňují nikomu jednat jen za sebe nebo se snažit za každou cenu předstihnout všechny ostatní."
Čína na vlastní kůži pro starší a pokročilé
Při rozhovorech o čínských reáliích a kultuře s lidmi mimo ČLR občas zazní otázka, jak tuto zemi nejlépe poznat, pokud se rozhodneme ji navštívit. Pravdou je, že bude celkem jedno, která místa nebo města si vyberete. Důležité je to, s čím přicházíte vy samotní. Ačkoliv následující odstavce jsou míněny hlavně pro dlouhodobý pobyt, přesto by mohly dát jistou představu i těm, kteří si sem odskočí na pár týdnů.
1) Spisovná čínština je dobrá, místní dialekt je lepší
Učení se čínštině nekončí u její spisovné varianty. Je to vlastně jenom začátek. Jednou z unikátností čínštiny je skutečnost, že v jejím rámci existují stovky (pro perfekcionisty tisíce) místních nářečí. Až si dáte tu práci a zasmlouváte si s prodejcem v Čchang-ša po jeho nebo řeknete taxikáři v Kchun-mingu adresu jako ten starousedlík před vámi, máte velkou šanci navázat okamžitá přátelství. Čínská kultura je ve svých základech sdílená ale v detailech silně regionální – sounáležitost s rodným městem je veliká (svádí to k tomu definovat tento rys jako "velkou rodinu"). Mluvíte-li alespoň trochu místním nářečím, dáváte najevo, že jste odtud (případně se o to snažíte) a ne jen nějaký cizinec, který projíždí kolem a druhý den bude někde jinde.
2) Neobědvejte tu špagety a hamburgery
Vyhněte se kavárnám a velkým restauracím. Projděte si místa mimo nejrušnější ulice a najděte si svoje oblíbené "okno ve zdi". Jednak tam stále seženete báječné večeře do 20 jüanů (často chuťově nejlepší ve městě) a uniknete zároveň davům a frontám. Turisté sem nechodí, protože mají strach z nedostatečné hygieny – ale pokud daný podnik pravidelně navštěvují místní, nemusíte se bát. Nebo je ten strach spíš z toho, z čeho je to uvařeno? Číňané skutečně jedí všechno co má čtyři nohy a není to stůl a všechno co má křídla a není to letadlo, ale objednávat si to nemusíte. Indikátorem pro ty, kteří si nepřečtou jídelní lístek, může být cena. To "divné" bývá kupodivu i dost drahé. Až se začnete s "lao-pan" (šéf) zdravit jménem a budete rozeznávat i ostatní štamgasty, můžete tohle místo na mapě označit vlaječkou a prohlásit ho za "vlastní štaci". Oni udělají totéž s vaší osobou.
3) Necestujte výlučně jako honorace
Při plánování dovolené zapomeňte na vnitrostátní letecké společnosti a letenky. Cestujte vlakem. Vlaky jsou stále nejoblíbenější metodou cestování v Číně a pověstně spořiví Číňané si v něm často volí ta nejlacinější místa. Každý by měl alespoň jednou za život (nebo za pobyt) vyzkoušet dálkový železniční spoj na obyčejné, nepolohovací sedačce. Oproti lůžkové úpravě ve vedlejším vagonu to určitě bude nepohodlné, ale těžko se to vyrovná tomu, když sdílíte stolek se skupinkou neznámých a máte navíc moře času. Další doporučovanou zkušeností je zcela určitě lůžkový autobus. To sice není místo, kde se navazují přátelství, ale poznáte opět kus té reality všedního dne.
4) Adoptujte místní rodinu
Přesnější by možná asi bylo – nechte místní rodinu, aby adoptovala vás. Nemyslím v tomhle případě sňatek s někým z místních, ačkoliv to je ten nejrychlejší způsob, jak po hlavě spadnout do čínské kultury se všemi plusy a mínusy z toho plynoucími. I bez tohoto "nevratného" kroku se ale setkáte s rodinami, které vás přijmou za "své", byť zpočátku budou jejich pozvání velmi opatrná, případně budou hraničit až se stydlivostí. Můžete jim v tomhle trápení pomoci tím, že otevřeně párkrát ve svém okolí zmíníte zájem o to být "součástí čínské rodiny". Významné svátky jako je Nový rok (ten lunární v únoru) a nebo jsou k tomu jako stvořené. Ostatně nedávný průzkum ukázal, že 75 % Číňanů je ochotno pomáhat cizincům, z toho 30 % tak činí velmi rádo.
5) Bydlete mimo cizineckou komunitu
Při hledání bytu nebo pronájmu se vyhněte oblastem, kde se sdružují zahraniční studenti z univerzit nebo zahraniční zaměstnanci. Zkuste to někde ve starším komplexu budov. Ačkoliv je hezké mít ve své blízkosti spoustu anglicky mluvících osob, úspěšně si tím kolem sebe vytváříte zeď a ve výsledku to znamená, že místo v Číně budete žit v cizinecké enklávě neřkuli ghettu. Navíc pokud se usídlíte ve skromném bydlení ve skromné čtvrti, začnou se o vás místní po čase zajímat. A nebude to z toho důvodu, že ve vás budou vidět vstupenku na bezplatné lekce anglického jazyka, ale protože jste se stal jejich sousedem. Samozřejmě to s sebou nese i jisté společenské nároky. Alespoň v tom, že pozvání na večeři od vedle je nutné oplácet.
6) Poznejte místní hudební scénu – na vlastní kůži
Nemluvím v tomhle případě ani o čínské opeře ani o současných popových hvězdách jako je Jay Chou a nebo Faye Wang. Upřímně řečeno je zmíněný asijský pop pro mnoho zápaďanů v podstatě neposlouchatelný. Málokdo si je ale vědom toho, že na lokální úrovni tady najdete na hudební scéně úplně všechno – od rocku, punku, metalu až třeba k folku a jazzu. Festivalů najdete hodně. Nebo ještě lépe. Pokud zvládáte obstojně hrát na hudební nástroj, založte vlastní skupinu nebo se přidejte k některé čínské. Jestliže se stanete součástí lokální scény na podobné úrovni, otevřou se vám dveře, které nejenom že byly předtím zamčené, ale o nichž jste vůbec nevěděli, že existují. To samé platí třeba o amatérských fotografech a filmařích. Čínská kulturní scéna patří (ačkoli o tom lze vést diskuzi) v současné době k těm nejživějším a nejzajímavějším na světě – však také dospívají generace, které k ní chtějí něco říct a skrze ni něco vyjádřit.
Dodatek : Čína se pomalu ale jistě opět otevírá světu. Minulý rok nebylo potřeba vízum pro pobyt v Šanghaji, který nepřesáhl 48 hodin. Příští rok bude platit podobné pravidlo pro Peking a doba nesmí překročit 72 hodin. Slyšel jsem, že průběžně se bude toto pravidlo rozšiřovat i na hlavní železniční trati a přístavy. Po vyhodnocení pak může být vízová povinnost dále zmírněna, případně zrušena. Týká se to však bohužel prozatím jen občanů 35 zemí. A i když jsem úplný seznam ještě neviděl, obávám se, že ČR by mezi nimi nemusela být. Držíme totiž v rámci Evropy smutný primát. Pro udělení víza českým občanům je podle mých informací potřeba nově (zavedeno cca před měsícem) další dokument navíc. Zatímco v Bratislavě vám tedy stačí vyplňěný formulář s fotkou a kopie zpáteční letenky, v Praze si připravte 4 – 5 dalších lejster. Ostatní země jsou na tom stejně nebo velmi podobně jako SR.
Návštěva knihovny pro slepce
Tentokrát jsem ulovil několik obrázků z knihovny pro nevidomé ve městě Lan-čou (provincie Kan-su, 3.5 milionu obyvatel – v čínských reáliích městečko). Čítárna pro slepé a zrakové postižené byla zřízena místní knihovnou ve spolupráci s Federací invalidů Kan-su. Vybavena je knihami v Braillově písmu a audio knihami. Pravidelně ji navštěvuje přes tisíc osob ročně.
Knihovnice Wang Ťin pomáhá nově příchozímu vybrat knihu z dobře zásobených polic.
Slepý mladík Čeng-čchian si s pomocí elektronické hlasové asistence prohlíží internet.
Knihovnice se u starší čtenářky ujišťuje, že je vše v pořádku.
Čas na oběd, který je pro návštěvníky zdarma. Jídlo je zde obecně společenská záležitost a pro zrakově postižené je kontakt, který zprostředkovává, obzvlášť důležitý.
Na závěr pak přidám jednu oslavu dosažení plnoletosti v podání 144 studentek z města Le-šan (provincie S´Čchuan).