Demokrat Barack Obama opět vyhrál volby a republikáni řeší, jak tomu propříště zabránit. Zajímavou taktiku zvolil neúspěšný republikánský prezidentský kandidát Mitt Romney, když o Obamových voličích (47%) prohlásil, že jsou to vyžírkové, kteří se považují za oběti a přitom nikdo z nich neplatí daně (článek a video zde). Obamovi voliči prý parazitují na společnosti svými nehoráznými požadavky (základní zdravotní péče, jídlo, bydlení) a myslí si, že mají právo na to, aby vláda převzala odpovědnost za jejich životy. Prý budou volit kohokoliv, kdo jim to nabídne.

Protože se tato ‚strategie‘ Mitta Romneyho zatím nezdá být tou nejúspěšnější taktikou, přišli republikáni se staronovým nápadem, že je třeba změnit volební systém. Samozřejmě jen v těch státech, kde se jim to bude hodit do krámu.

Přes všeobecně rozšířenou představu, že v USA se prezident volí přímo, je volba amerického prezidenta nepřímá. Přímo lidé volí jednoho z kandidátů. Prezident je pak volen voliteli tzv. elektorátní koleje (Electoral College), přičemž každý stát má jiný počet elektorátních hlasů sestávající ze součtu počtu senátorů ( celkem 2 pro stát) a kongresmanů (podle počtu obyvatel) reprezentujících daný stát na federální úrovni. Elektorátních hlasů je celkem 538 a vítěz jich musí získat minimálně 270. Více o systému prezidentské volby v USA v článku Jak prohrát vyhrané prezidentské volby.

Vítězný kandidát v daném státě získá všechny elektorátní hlasy, kterými stát disponuje. Pravidlo ‚vítěz bere všechno‘ platí ve 48 státech USA. Jen ve dvou státech USA, v Maine a Nebrasce, funguje volební systém přidělování elektorátních hlasů odlišně. V Maine a Nebrasce jsou hlasy přidělovány ne podle celostátního vítězství, ale podle vítězství v jednotlivých parlamentních okrscích (congressional districts).

To, co se republikáni snaží na volebním systému změnit je právě způsob přidělování elektorátních hlasů. Namísto pravidla 'vítěz bere všechno' by měl kandidát získat hlas každého jednotlivého okrsku, ve kterém volby vyhrál. Změna je ale žádoucí jen v tzv. modrých, tj. demokraty tradičně volících, státech. Ve státech, které tradičně volí červenou – republikány (např. Texas), je naopak potřeba zachovat stávající systém ‚vítěz bere vše‘. Zároveň je nutné, aby modrý stát měl červenou vládu, která by změnu byla ochotna prosadit.

Tato změna by hlasy tradičně modrých států rozmělnila mezi demokraty a republikány a umožnila by nárůst hlasů pro republikánského kandidáta, aniž by ten získal jediného voliče navíc.

Problémů, které by změna přinesla je několik. Za prvé. Volební okrsky, na které jsou jednotlivé státy rozděleny, si nejsou rovné. Bloger Paul Bibeau spočítal, že tento plán by např. ve Virginii snížil hodnotu hlasu občana volícího demokraty na pouhé 3/5 hlasu voliče republikánů.

Dalším problémem je, že ve stávajícím americkém volebním systému se může stát, že prezidentem je díky elektorátním hlasům zvolen kandidát, který ale v celkovém součtu nezískal většinu hlasů občanů. V historii se něco takového stalo třikrát (naposledy 2000, president George Bush). Popsaná změna volebního systému by pravděpodobnost výskytu tohoto nedemokratického jevu zvýšila. A to je v systému, ve kterém už teď teoreticky stačí kandidátovi na prezidenta získat 22% hlasů občanů k tomu, aby zvítězil, vysoce kontroverzní záležitost.

Článek byl zpracován na základě článku ‚The GOP's Plan to Rig the Electoral College, Explained‘ by Dana Liebelson z nezávislého občanského webu Mother Jones