V BRICS se objevuje sekretariát, rozpočtová banka a protikrizový fond

Březen 11, 2013

O záležitosti píše Kommersant

Dokument "Rusko v BRICS. Strategické cíle a prostředky k jejich dosažení" je připraven na shromáždění BRICS ve dnech 26. až 27. března v Durbanu. V dokumentu je zpracován "Komplexní program využití ruské účasti v BRICS s cílem urychlení ekonomického rozvoje a urychlení jeho mezinárodního politického postavení". Dokument má 133 stran a obsahuje návrhy na překonání neshod uvnitř organizace a opatření na posílení vlivu RF.

Podle autorů dokumentu je nezbytné vytvořit stálý sekretariát BRICS - nejprve virtuální v internetu a později plnohodnotný, Banku rozvoje (základní kapitál 50 milionů dolarů s ústředím v Moskvě), Banku mezinárodních rozpočtů zemí BRICS (platby v národních měnách) a speciální protikrizový fond (240 miliard dolarů).

Kromě toho mohou členové BRICS společně řešit otázky bezpečnosti (boj s rozmisťováním zbraní hromadného ničení, s kybernetickou zločinností, s terorismem, drogami a pirátstvím) a otázky ekologie. Organizaci je navrhováno, aby mezi sebe přijala zástupce islámských zemí, například Indonésii nebo Turecko. Důvod - zvýšení humanitárního a mezicivilizačního potenciálu.

Loni navrhla Indie založit banku rozvoje BRICS na podporu rozvojových zemí. Představovala si, že by to zvýšilo roli BRICS ve světové ekonomice a rozvojové země by byly podporovány. Záležitost by se měla vyřešit letos na shromáždění v Durbanu. Zástupce ministra financí RF Storčak přiznal, že se už projednával objem kapitálu banky, avšak sotva bude předložen k řešení na schůzce na konci března.

Podle autorů dokumentu má každá ze zemí své silné stránky. Čína ekonomiku, Brazílie suroviny a ekologii, Indie demografii a vědu, JAR je vraty do Afriky. Síla Ruska je politická a vojenská. Každá země sleduje v současnosti své cíle.

V dokumentu se praví: "Rusko nachází v BRICS zásadní posílení svého "přesvědčovacího potenciálu" a vzestup možnosti k prosazování svých zájmů a iniciativ na mezinárodní scéně."

Dokument se dotýká také antagonismů uvnitř BRICS. Za minu s opožděným účinkem považují autoři otázku rozšíření RB OSN (Brazílie, JAR nejsou členy), územní spory mezi Čínou a Indií, soupeření o nerostné zdroje, různý náhled na změny klimatu a rozpory obchodního charakteru. Schopnost tyto věci uhladit Moskva nemá. I tak je třeba se snažit, aby partneři spory překonávali.

Převzato z News.mail.ru

Venezuela oficiálně prošetřuje verzi o otrávení Cháveze

Březen 13, 2013

Vláda republiky má zato, že prezidentova nemoc mohla být vyvolána nepřáteli ze zahraničí.

Venezuelská vláda prošetří podezření, že rakovina prezidenta Huga Cháveze je výsledkem otrávení jeho nepřáteli. (Reuters)

Odpůrci vlády to považují za typickou teorii spiknutí v Chávezově stylu, kterou vláda potřebuje k podporování strachu obyvatel z nebezpečí imperialismu pro socialistický systém ve Venezuele a pro odpoutání pozornosti lidí od běžných problémů. K prošetření vyzval Nicolás Maduro, který v přechodném období vykonává funkci prezidenta republiky. Poprvé vyslovil podezření sám Hugo Chávez v roce 2011, když mu byla rakovina diagnostikována. Nyní Maduro řekl: "Budeme hledat pravdu. Máme podezření, že náš velitel Chavez byl otráven temnými silami, které jej chtěli odstranit z cesty." Vláda chce pozvat zahraniční vědce, aby se na vyšetřování podíleli.

Padesátiletý Maduro je nástupcem Chaveze a vláda jej navrhne za kandidáta pro volby, které se budou konat 14. dubna. Západ vládu podezírá, že se snaží udržet pozornost voličů k zesnulému prezidentovi, aby získala výhodu ze zármutku milionů příznivců dobrého vůdce.

Opozice staví svou předvolební kampaň na tom, že Maduro, jakožto bývalý řidič autobusu, není dostatečně kompetentní. Šéf týmu opozičního kandidáta vyzval k vyloučení památky Huga Chaveze z politických debat. Výzkum veřejného mínění ukázal převahu příznivců Madura nad opozičním Henriquem Caprilesem o více než 10 %. Loni v říjnu tentýž prohrál s Hugo Chavezem rozdílem 11 %.

Capriles svou volební kampaň zahájil obviněním Madura a dalších vysokých úředníků ve věci Chavezovy nemoci ze lži, když prý její skutečný stav skrývali. Od vlády za to obdržel tvrdou kritiku. Caprilas se honem omlouval Chavezově rodině s tím, že nechtěl urazit jeho příbuzné.

Převzato z News.mail.ru

Rusko potřebuje "Voroněž"

Alexandr Bělov

Březen 13, 2013

Rozsáhlé vybavení armády Ruska novými radary je nezbytným prvkem národní obrany ve vzniklých podmínkách.

Atlantická rada ve Washingtonu zorganizovala mezinárodní konferenci o protiraketové obraně. Vláda USA na ní sdělila, že jejich země nemůže kvůli ruským námitkám souhlasit s žádnými omezeními svého systému PRO. Příslušný náměstek ministra obrany připomenul, že Washington předložil Moskvě "jak přímo, tak prostřednictvím NATO v této oblasti návrh spolupráce, která odpovídá společným zájmům". Další náměstek doplnil o již klasické tvrzení, že Spojené státy "daly Rusku v tomto směru řadu návrhů a jsou připraveny posoudit nové myšlenky, včetně zprůhlednění PRO". Ovšem záruk daly málo.

Podstatné ve sdělení je, že kvůli Rusku nelze akceptovat žádná omezení. Obama stejně jako dřív podporuje pokračování v programu evropské protiraketové obrany s dokončením v naznačeném termínu. Na loňském summitu v Chicagu bylo informováno o "průběžných možnostech Aktivního mnohoúrovňového systému PRO v Evropě", který za 5 až 7 let musí pracovat na plné obrátky. Takto bude rozmístěna PRO v Evropě - třetí a možná už čtvrtá etapa v letech 2018 až 2020, bude hrozbou strategickým silám Ruska a oslabí jejich schopnost jaderného zadržování.

USA v první etapě rozmístily ve Středozemním moři lodě se systémy Aegis, do Turecka přemístily mobilní radiolokátory a se Španělskem dohodly dislokaci čtyř torpédoborců s raketami SM-3 na vojenské námořní základně Rote. Krom toho bylo stanoveno velitelské centrum na letišti v německém Ramsteinu.

V roce 2015 chce Pentagon rozmístit mobilní baterie SM-3 v Rumunsku a za tři roky v Polsku. Podle těchto plánů budou v roce 2021 postaveny nejdokonalejší protiletadlové rakety schopné chránit celé území zemí NATO nejen před raketami malého a středního doletu, ale i před mezikontinentálními a balistickými střelami.

Za těchto okolností musí Rusko dokázat ochránit sebe i své útočné strategické zbraně.

Již v roce 2013 budou k vylepšení protiraketové obrany vybudovány tři nové radarové stanice třídy Voroněž. Stanice budou rozmístěny v Krasnojarském kraji východní Sibiře, v Altajském kraji jižní Sibiře a v Orenburgské oblasti střední Sibiře. Nová generace radarů Voroněž-DM má dosah 3700 km a schopnost kontrolovat balistické i křídlaté rakety z regionu severního Atlantiku.

Nová zařízení jsou pokročilejší než předešlé radary, mají lepší charakteristiky než předešlé radary Dněpr a Darjal a dovolují kontrolovat krom balistických cílů a kosmických objektů také aerodynamické cíle.

Od roku 2006 je první stanice nové generace v oblasti Sankt-Petěrburgu (Leningradská oblast) ve výzkumné vojenské službě. Druhé dva radary Voroněž pracují v Armaviru v oblasti Černého moře a v Pionýrském pod Kaliningradem.

Loni byl do bojové služby uveden také radar v Irkutsku. Ministr obrany plánuje vyměnit všechny sovětské radary dalekého dosahu a vyplnit všechny mezery v radarovém pokrytí na hranicích Ruska do roku 2020.

Je třeba vzít v úvahu, že jestliže je systém PRO zbraní spíše obranně-ofenzivního charakteru, jsou domácí radarové stanice určeny výhradně k ochraně Ruska a jeho strategického potenciálu.

Převzato z File-rf.ru

Ruská základna v Arménii už pro Gruzii není hrozbou

Aršaluis Mgdesjan

Březen 07, 2013

Vztah Gruzie k přítomnosti 102. ruské vojenské základny v Arménii se změnil. Pro Gruzii už není nebezpečná. Byla vybudována v roce 1995 na žádost Jerevanu ve městě Gjumri a slouží k bojovému hlídkování v rámci Spojeného systému protivzdušné obrany SNS. Je vybavena raketovými komplexy S-300 a stíhačkami MiG-29. Je na ní umístěno 5000 osob. Z velké části ji platí Arménie. Dohoda o dislokaci platí do roku 2049.

Za Saakašviliho vedení Gruzie neustále tvrdilo, že ruská základna v Arménii je pro Gruzii hrozbou. Dnešní situace je jiná. Ministr obrany Gruzie za přítomnosti ministra obrany Arménie vyslovil přesvědčení, že Arménie nedovolí, aby ruská základna byla využita proti jejím zájmům.

Pozorovatelé uvádějí, že po změně gruzínské vlády po parlamentních volbách se začínají objevovat symptomy oteplení ve vztahu k Rusku. Došlo i ke změně ve vztahu k Arménii. Země začaly uvažovat o zprovoznění abcházské železnice, což přirozeně vadí Baku. Prostřednictvím železnice je Arménie blokována Ázerbajdžánem a Tureckem kvůli karabašskému konfliktu.

Při tiskové konferenci, na které hovořili ministři obrany, byl gruzínský ministr obrany v některých chvílích celkem upřímný. Jednalo se o výhrůžky ze strany Baku o sestřelování civilních letadel nad Karabachem, letících na stěpanakertské letiště. Ministr se vyjádřil, že něco takového je nepřijatelné. Podstata je v tom, že Baku považuje Karabach, který je nyní pod správou Arménie, za své území a pronikání letadel do vzdušného prostoru nad ním je podle Ázerbajdžánu nezákonné.

Oba ministři obrany (guzínský a arménský) konstatovali, že se spolupráce jejich zemí dynamicky rozvíjí. Jerevan a Tbilisi spolupracují v rámci programu NATO IPAP při organizaci armádních cvičení, vojenského vzdělávání a pod.

Pozn.: IPAP je Individuální plán akčního přátelství Arménie s NATO

Převzato z Georgiatimes.info