Pilná Wikileaks zveřejnila nový balík dokumentů tentokrát přes 1,7 miliónu dat z U.S. State Department (min. zahraničí). Jde o diplomatické depeše z let 1973-1976, které dostaly pracovní název "Kissigerovy depeše" (The Kissinger Cables). Pochopitelně k poctě Henryho Kissingera, jenž v těchto letech sloužil jako ministr zahraniční a šéf národní bezpečnosti. Po zavedení tzv. Freedom of Information Act (FOIA, 1966) citujme z těchto materiálů jednu naprosto charakteristickou větu Kissigerova politického stylu.

Před schválením FOIA jsem říkával na schůzích: "Nezákonné věci musíme udělat okamžitě; a ty protiústavní potřebují více času." Od zavedení zákona už mám obavu něco takového říkat nahlas.


Jistěže šlo o dobu studené války a na druhé straně stál Sovětský svaz a celý východní blok. Přesto se můžeme ptát: Proč byly právě tyto zprávy vydány nyní? Již jsme psali na našem webu, že Manningův proces se dostal do kritické fáze. Podle zpráv z nezávislých aktivistických webů v USA (např. Realnews) se zdá, že vojenská justice chce dostát svému pochybnému jménu. Je slepá vůči zločinům spáchaným na civilním obyvatelstvu a naopak se snaží exemplárně odsoudit toho, který se proti nim postavil ve jménu lidskosti. Známý "whistleblower" přiznává vinu v 10 paragrafech, aby dostal "jen" 20 let a tak se vyhnul doživotí nebo trestu smrti. Ve vazbě už sedí více než 1000 dní.

Bradley Manning se tzv. "cítí vinen", což se v procesním systému USA označuje jako polehčující okolnost přiznání viny (naked plea). Bohužel záleží na náladě soudu, zda ji uzná nebo ne. Pokud běží vyjednávání, pak jde o tzv. "plea bargain", kdy prokuratura souhlasí s projevením viny a odpustí zbylé paragrafy a trestní stíhání.

Wikileaks tak obhajuje občanskou společnost a ukazuje klasickou věc. Pokud zločiny páchají představitelé státu, dodnes jsou beztrestní. Viz bývalý prezident George Bush a další. Pokud na zločiny upozorní poctiví služebníci státu jako Bradley Manning, pak se stát snaží je exemplárně potrestat, aby si strachem vynutil poslušnost u ostatních. Je to vůbec ještě demokratický stav společnosti?