<P>(Jan 20,1-18)</P> <P>Milý příteli,<BR><BR>je nám velice líto, že právě Ty pochybuješ o účelnosti naší přítomnosti v Ježíšově hrobě. <BR>Ve skutečnosti nás tam čekalo spousta úkolů. <BR>Nejprve jsme museli uspat stráže – víš, že Římané na to byli dost puntičkářští, tak jsme raději vyrazili dva. <BR>Pak musel jeden z nás hlídat Máří, aby nedorazila moc brzo, nedočkavostí jen hořela – stejně se to úplně nepodařilo. <BR>Druhý, zatímco náš Pán a Spasitel oznamoval při sestupu do pekel vysvobození tam čekajícím duším <BR>(pardon, Ty na duši nevěříš – takže tělesně-duchovním bytostem, které dříve byly lidmi před Kristem – <BR>to my vlastně nemůžeme říkat, protože jednak u nás není čas a jednak víme, že Kristus je od věku, takže před naším letopočtem – vlastně vaším letopočtem – však víš, jak to myslíme), <BR>tak ten druhý (ten co nehlídal Máří) musel stráže zase probouzet a nějak je dostat od hrobu, pokud možno všechny najednou.<BR>Pak se přihnala Máří a hned zase pelášila pryč, aby s sebou přitáhla Petra a Jana. <BR>Ti dva rozmotali, co jsme pracně složili a zase se vydali zpátky.<BR> Po celou dobu jsme se drželi u stropu hrobu, abychom svými andělskými perutěmi osvěcovali hrob, protože i když byl odvalený kámen <BR>(to byla taky pěkná fuška, uf, mezi námi to jsou nápady dávat takové šutry k mrtvým), <BR>tak tam takhle po ránu v neděli moc vidět nebylo a Máří ani ti dva by nepochopili, že tam Pán Ježíš fakt není.<BR>Když ti dva odešli, tak jsme si na chvilku chtěli sednout a užít si to poslání. <BR>Ale znáš ženské! Máří bulela před hrobem a nakukovala tam jako by nepochopila, že Pán Ježíš vstal z mrtvých. <BR>Tak jsme se jí zeptali, proč ty slzičky a to už to náš Pán nevydržel a rozhodl se jí to celé objasnit sám ještě před cestou nahoru, na které jsme ho měli doprovázet.<BR>Celkově jsme tam nahoře nebyli moc pochválení, a tak nás ta Tvoje nedůvěra opravdu mrzí. <BR>Doufáme, že uznáš, že toho bylo na dva anděly dost. <BR>Ostatně vy lidé se v tom motáte už skoro dva tisíce těch vašich let a pořád vymýšlíte a špekulujete. <BR>A to se vám náš Nejvyšší tak věnuje.<BR><BR>Tvoji andělé (kteří si nepřejí být výslovně jmenováni). <BR><BR>