Okolo 80 % všech geneticky modifikovaných plodin je konstruováno tak, aby odolávaly herbicidům; především herbicidům typu Roundup, jehož základní složkou je glyfosát a který je nejznámějším a nejrozšířenějším herbicidním přípravkem. Na jeho oblibě se podílí i fakt, že je považován za bezpečný. Jeho výrobce, firma Monsanto, totiž dlouhodobě tvrdí, že přípravky vyrobené na bázi glyfosátu jsou pro člověka minimálně toxické. Někteří tvrdí, že glyfosát je dokonce méně toxický než aspirin a že přítomnost zbytků glyfosfátu v potravinách konzumovaných lidmi není zdraví nebezpečná.
Na druhé straně jiné laboratorní a epidemiologické studie (např. zde a zde) ukazují, že Roundup představuje vážné zdravotní riziko a jeho účinky jsou o to závažnější, že se jedná o účinky dlouhodobé, které nebývají na první pohled patrné.
Jednou z nejnovějších studií je práce amerických vědců Anthony Samsela a Stephanie Seneff publikovaná v dubnu tohoto roku v časopise Entropy. Tato studie ukazuje, že glyfosát ničí důležité střevní bakterie, které se podílejí na trávení, syntéze vitamínů, detoxikaci xenobiotik, propustnosti trávicího traktu a mají vliv na imunitní systém. Negativní vliv glyfosátu na střevní mikroflóru a jeho další nepříznivé účinky mohou podle této studie výrazně přispět k vysvětlení nárůstu četnosti výskytu závažných onemocnění moderního průmyslového světa, jako jsou potravinové alergie, zánětlivá střevní onemocnění, obezita, deprese, ADHD syndrom, autismus, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza, rakovina, neplodnost a vrozené vývojové vady.
Autoři studie jsou přesvědčeni, že ze všech toxinů nacházejících se v životním prostředí je glyfosát tím nejvýznamnějším a to především kvůli jeho údajně bezpečnosti, která vede k nezodpovědnému nadužívání přípravků. Glyfosát byl zjištěn ve vzduchu, podzemní i dešťové vodě, v lidské moči a v krvi žen. Jeho působení může být vystaven i nenarozený plod, protože glyfosát projde přes placentu, která jinak slouží jako ochranná bariéra. Bylo zjištěno, že Roundup poškozuje a zabíjí lidské buňky v množství, které je nižší než limity používané v zemědělství.
Roundup a ostatní glyfosátové herbicidní přípravky jsou široce využívány k hubení plevele podél silnic, v parcích a jsou oblíbené i mezi zahrádkáři. Nejvíce se ale používají v průmyslové zemědělské výrobě. Jejich spotřeba vzrostla především poté, co byly na trh uvedeny tzv. RR (Roundup Ready) plodiny, geneticky upravené tak, aby glyfosátu odolávaly. Jedním z proklamovaných cílů uvedení RR plodin na trh bylo snížení objemu používaných herbicidů. Výsledkem byl opak, plevel se stal odolným a zemědělci museli používat postřik častěji, čímž spotřeba vzrostla. V současné době je Roundup nahrazován herbicidem 2,4 D, který je součástí Agent Orange nechvalně známým z války ve Vietnamu, a dalšími super-toxickými herbicidy, které jsou schopny zničit doslova vše, co jim přijde do cesty, s jednou výjimkou; tou je nová generace GM plodin tzv. Agent Orange Ready plodiny.
Zdroje:
http://earthopensource.org/index.php/reports/58
http://www.mdpi.com/1099-4300/15/4/1416