Robert Reich
je profesorem veřejné správy na univerzitě v Berkeley a za prezidenta Clintona vykonával funkci ministra práce. Je autorem třinácti knih, v nichž kritizuje současný stav americké společnosti. Právě vyšla jeho poslední kniha Beyond Outrage (dalo by se přeložit jako Nebetyčná ohavnost, ale i jako Nebetyčné pobouření). Robert není jenom skvělým vědcem, ale je i vtipným glosátorem a svá veřejná vystoupení si sám animuje. V této prezentaci na 11 slidech prezentuje obsah své poslední knihy.
Jeho osobní video pozvánka k četbě je výborná, protože je krátká a výstižná.
Celé dílko je zajímavé a stojí za čtení, ale pro ty, co nestíhají, jsme udělali z autorových stránek stručnou prezentaci.
První věc, kterou musíte udělat, je uvědomit si, jak mnoho zdánlivě nesouvisejících věcí je spolu navzájem propleteno.
V tomto případě rostoucí bohatství nejbohatších, klesající příjmy středních vrstev, snižující se výběr daní, snižující se kvalita veřejných služeb a z toho plynoucí vztek a beznaděj většiny občanů.
Obrázek ukazuje, jak jsme byli za posledních 30 let vytěsněni ze společné veřejné sféry do mnoha oddělených privátních sfér.
Porovnání období prosperity, kdy klesaly či stagnovaly příjmy nejbohatšího 1 % obyvatel a současně rostly příjmy střední třídy, s obdobím recese, kdy je to přesně naopak.
Nikdy nekončící wallstreetské kasino, každé políčko hry představuje další deregulaci bank, skandál nebo investiční bublinu.
Američtí konzervativci, jejichž politika likvidace všech výdobytků z minula vede k tomu, že se země zpátečnicky vrací zpět do 19. století.
Zvrácená morálka společnosti, která se více zajímá o to, kdo s kým spí, než o to, kdo, kde a co uloupil ze společné kasy či z kapes svých spoluobčanů a proč jsou lidé masově propouštěni.
Taktika "Rozděl a panuj!" Snaha postavit obyčejné pracující Američany proti sobě, odvrátit jejich pozornost od nevídané koncentrace bohatství a moci na vrcholu společenské pyramidy a skrýt své plány na další zvětšování a upevňování tohoto bohatství a moci.
Ideologická bublina.
Vytváření stavu, kdy lidé nejdou do konfliktu a nepřemýšlejí do hloubky o problémech.
Problémové kukly.
Problémy jsou podávány jako oddělené, lidé se zabývají jednotlivými otázkami, jeden brojí proti klimatickým změnám, druhý proti vysokým nákladům na armádu, třetí proti nezaměstnanosti, další za práva žen či lidská práva obecně, ale nejsou schopni se spojit, aby byl slyšet jejich hlas.
Cesta jak z toho ven.
Nejdříve zdanit bohaté a finanční transakce, ořezat korporace a vojenské výdaje, potom investovat do veřejné sféry a do budoucího rozvoje.
My jsme lid.
Rohořčeme se a angažujme se ještě jednou, abychom se zbavili vší ohavnosti a pobouření.
Slepá podlézavost české zahraniční politiky vůči Spojeným státům z posledního dvacetiletí je stejně hloupá jako ideologícká zabedněnost předchozích komunistických vůdců v bezmyšlenkovitém následování CCCP.
Evropa je naším osudem a měla by být i naši dobrovolnou volbou.