Vláda na svém jednání 28.8.2013 schválila koncepci prevence a řešení bezdomovectví. Jaká je? Plný text dokumentu si můžete přečíst zde. Podívejme se na krátký výtah pasáží, které jsou důležité.

1. Druhy bezdomovectví

Studie rozlišuje následující druhy bezdomovectví:

  • Zjevné bezdomovectví: situace osob přespávajících na veřejných místech.
  • Skryté bezdomovectví: situace osob, které nemají svůj domov, ale hledají legální nebo nelegální ubytování.
  • Potenciální bezdomovectví: domácnost ještě žije v bytě a ani si nemusí uvědomovat, že je její bydlení ohroženo.

2. Příčiny bezdomovectví

Dokument věcně a jasně rozlišuje několik typů, které nemají stejný dopad na život společnosti i jednotlivce.

  • Krátké bezdomovectví je založeno na souběhu vlivů, které mohou poměrně rychle vést k bezdomovectví, jako je spojení zadlužení, dlouhodobé nezaměstnanosti, zdravotních potíží, vysokých mandatorních nákladů na chod domácnosti, rozpad rodiny a vyloučení osoby z domácnosti do situace bezdomovectví.
  • Dlouhé bezdomovectví. Jedná se podobu celoživotní dráhy osoby „rodící se do situace sociálního vyloučení“, kterou projde 30 až 40 % všech zjevných a skrytých bezdomovců v ČR.
  • Zdravotní bezdomovectví. To nepotřebuje komentář a pokud ano, podívejte se na náš starší článek Zapomeň na bližního svého.

3. Stát je povinen lidem bez domova pomáhat

To vyplývá to nejen z maxim přirozené lidské humanity, ale i z Listiny práv a svobod i z mezinárodních úmluv, které Česká republika podepsala. Studie připomíná tyto závazky.

Právo na bydlení je výslovně zakotveno v mezinárodních dokumentech, jichž je Česká republika signatářským státem, nebo jejich ratifikaci plánuje. Revidovaná Evropská sociální charta (zatím neratifikovaná) zakotvuje právo na bydlení v části I, bod č. 31: „Každý má právo na bydlení. (str. 17).

4. Kdo má lidem bez domova pomoci?

Dokument připomíná úřadům, obecní, krajské a státní správě jejich zákonem dané povinnosti.

  • Ústřední orgány státní správy. Bezdomovectví je v gesci MPSV a MMR. Za oblast zdraví odpovídá Ministerstvo zdravotnictví. V otázkách vzdělávání zase MŠMT. V oblasti veřejného pořádku, a migrace cizinců: MV a Policie ČR. V některých otázkách určujících dostupnost bydlení je bezdomovectví v gesci Ministerstva financí. Dále je to Agentura pro sociální začleňování (organizačně spadající pod Sekci pro lidská práva Úřadu vlády ČR. A dále Rada vlády pro koordinaci protidrogové politiky. Mimo veřejnou správu stojí nezávislý a nestranný Veřejný ochránce práv, který dlouhodobě tematizuje situaci osob, u nichž je ohrožen přístup k bydlení.
  • Obce a kraje. Zde dokument přináší následující hodnocení:
    Současné legislativní vymezení je formulováno obecně a neukládá konkrétní povinnosti obcím, jak musí postupovat při uspokojování potřeb bydlení svých občanů. Obce při uspokojování bytových potřeb občanů nejvíce ohrožených sociálním vyloučením tak v mnoha případech svoji roli neplní a nástroje, které stát užívá k prosazení svých zájmů a naplnění svých závazků, nejsou dostatečně účinné. (str. 24)
  • Úřad práce. Zde dokument hodnotí následovně: "Na ÚP ČR však nejsou vyčleněni specialisté pro cílovou skupinu analogickou s cílovou skupinou sociálních kurátorů uvedenou v § 92 písm. b) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Sociální pracovníci tak nemají na ÚP ČR „partnery“ k řešení situace předmětné cílové skupiny." (str. 25).
  • Poskytovatelé a zaměstnanci sociálních služeb, charitativní, církevní a dobrovolnické organizace "...vykonávají přímou sociální práci s osobami ohroženými sociálním vyloučením nebo sociálně vyloučenými další, zpravidla nestátní organizace. Je-li organizace registrovaným poskytovatelem sociálních služeb, výkon její činnosti se řídí zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, a vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách." (str. 25)
  • Poskytovatelé a zaměstnanci zdravotních služeb, zdravotní pojišťovny. Ty mají povinnosti daný zákonem o zdraví lidu a část je dokonce daná ústavou.
  • Probační a mediační služba

Tady vláda nově definuje jejich odpovědnost.

...přichází do styku s obviněnými a odsouzenými, ale také s poškozenými z trestných činů. Včasná pomoc těmto lidem, kteří prožívají osobní nebo i finanční krizi, může být účinnou prevencí bezdomovectví. Zaměření na podporu osob po propuštění z vězení je momentem, který rozhoduje o dalším běhu života. Policisté se setkávají s bezdomovci jako s obětmi i pachateli přečinů (vznik dluhů na pokutách). Vzhledem k tomu je důležité jejich navázání na sociální práci a znalosti, jak s lidmi bez domova efektivně pracovat. (str. 25)

6. Jaké konkrétní změny studie doporučuje?

  • Více terénních pracovníků, kteří poskytují zdravotní a jinou péči přímo na ulicích.
  • Trh s bydlením. Studie doporučuje zajištění sociálních bytů v majetku obce tak, aby obec byla schopna vyvíjet sociální politiku - nejen řešení bezdomovectví, ale i prevence bezdomovectví. Citujeme ze studie:
V současnosti nedokáže reagovat na potřeby výše zmíněných skupin osob.Mnoho obcí nedisponuje vlastním bytovým fondem,který v současnosti představuje jedinou finančně dostupnou variantu bydlení zejména pro nízkopříjmové skupiny osob.Koncem roku 2009 bylo prodáno 74 % z bytového fondu, který na obce v roce 1991 převedl stát. Od té doby podíl obecního bydlení klesl pod 10 % z celkového počtu. (str. 24)
  • Doplatek na bydlení - Studie je jasně kritická k současné praxi lichvářství obecního i individuálního, který ničí lidi.
Doplatek na bydlení je v současnosti nepřiměřeně využíván na úhradu předražených forem substandardního bydlení (zejména některých ubytoven) a může být jejich zřizovateli zneužíván, zároveň tak umožňuje dlouhodobé setrvání sociálně vyloučených osob v této formě dočasného bydlení"; (str. 29). Dalším problémem je "časové omezení pobírání příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení, které může mít v budoucnu na problematiku bezdomovectví negativní dopad. (str. 29)
  • Sociální práce. "V ČR dosud neexistuje ucelený systém prevence zaměřený na udržení bydlení." (str. 31).

7. Problémy

Studie uvádí následující problémy, zatím bez jasně navrženého řešení.

  • "NNO každoročně řeší nedostatečné a nejisté financování služeb a dochází tak k utlumování rozvinutých programů, které ve svém důsledku mají negativní dopad na klienty." (str. 32)
  • "Neochota některých obcí jakožto samosprávy ovlivňujíci i výkon státní správy v přenesené působnosti řešit potřeby spojené s bydlením nad rámec dostupných sociálních služeb." (str. 32)
  • "Chybí veřejnoprávní regulace sociálního (dostupného) bydlení a/včetně bydlení s podporou, což nabývá na akutnosti v souvislosti s účinností NOZ od 1. ledna 2014." (str. 33)
  • "Obce nemají konkrétněji legislativně ukotvené povinnosti ve vztahu k aplikaci nástrojů bytové politiky v místních podmínkách k zajištění potřeby bydlení svých občanů. Ve výsledku tak závisí na přístupu obce a její ochotě bytovou situaci svých obyvatel řešit (viz níže)." (str. 32).

Hodnocení redakce

Za tento dokument lze vládu podle našeho názoru jednoznačně pochválit. Je krokem správným směrem. V mnoha ohledech je dokument k činnosti státní správy na všech úrovních kritický a současně velmi konstruktivní. Studie problém nejen pojmenovává, ale dává i konkrétní doporučení. Proto se budeme touto studií i dále zabývat. K naší analýze bezdomovectví si přečtěte tematické číslo Neviditelní bližní (2012-50).