Pokud stát funguje neoliberálně, pak superbohatí nemají vůbec žádný problém. V podobě tzv. „trickle down economic“ bohatství regulovaně „protéká“ (či spíše nepatrně prosakuje) z úrovně jednoho procenta do sféry chudých 99 procent. Proto také dosáhla míra nerovnosti v příjmech úrovně 30. let, což bylo v době před nástupem světové hospodářské krize a před vznikem fašismu. Prakticky nulové daně koncernů a globální boj proti terorismu či lokální války způsobily, že jedno procento se ekonomicky přímo napojilo na státní rozpočet, a to nejen na vojensko-průmyslový komplex. Tato super-oligarchie chrání své zájmy v posvátné podobě raison d'État a její loupení získává maximální ochranu zákona. Navíc může jako bonus odposlouchávat a vydírat celou planetu. Symbiotický zájem státu a jednoho procenta pak ničí ekonomickou konkurenci, trestá neposlušné státy, jako jsou některé země Jižní Ameriky, pronásleduje politické aktivisty, vede lokální války a teror v Sýrii, Libyi, Jemenu, Palestině, Afghánistánu, Pákistánu a jinde. Viz předchozí shrnutí mezinárodních událostí pod názvem Rok 2013 aneb Regionální války o suroviny a geopolitický vliv.
Korporátní fašismus, vláda jednoho procenta
Série letošních trendů v ekonomice se pochopitelně musela věnovat především situaci v USA. Nejde jen o dozvuky bankovní a ekonomické krize z let 2008-2009. V hledáčku našeho zájmu se ocitly především velké korporace, které fakticky přestaly platit daně a ochočily si stát pro své vlastní zájmy.
Pozdní omluva centrálního bankéře z Fedu
Tiskaři nekrytých peněz vytvořili celosvětový kartel
Grafy ukazují, jak neoliberalismus přivedl lidi do chudoby
Piketty aneb Zhroucení zakládajícího mýtu kapitalismu
Kam mizí bohatství vytvořené vyšší produktivitou práce?
Zátah na Liberty Reserve je útokem proti virtuální měně Bitcoin
Apple platil ze zisku 36,8 miliard dolarů daň 1,9 %
Hnutí Occupy Wall Street vykupuje občany z otroctví
Takový malý ekonomický fašismus
Jak neoliberalismus zničil obyčejné lidi v USA
Anonymous zaútočili na FED
Báječná léta jednoho procenta
Betlémský osud středních vrstev v USA
Vzestup nových globálních nadutců
Distribuce státního bohatství v USA
Korporátní fašismus překresluje mapu USA
Londýnská City - největší nepřítel demokracie v Evropě? Část II.
Londýnská City - největší nepřítel demokracie v Evropě? Část I.
Koupená politika v USA
Spotřebitelé a průmyslové katastrofy v Bangladéši
Aféra Offshore-leaks, daňové ráje
Od dubna 2013 začaly světové deníky a Mezinárodní konsorcium novinářů (ICIJ) zveřejňovat analýzy ilegálního pohybu kapitálu celkem 130.000 osob ze 170 zemí. Anonym jim poslal přístup k databázi transakcí daňových rájů a data obsahují celkem 2,5 milionu dokumentů. Podobný disk s daty nakonec dostaly i některé státy. V Česku vládne kolem daňových úniků do off-shore kolektivní omerta: velkých tunelářů, politických stran, oligarchů, podnikatelů a nakonec i odborářských bossů. Tato krádež ve velkém ukazuje skutečný stav státní autority a neschopnost státních institucí zajistit vládu veřejného dobra. Stát vedou politikové, kteří jej cíleně nechávají plundrovat.
Daňové ráje, skryté bohatství národů
Pro české aktivisty: Je načase jednat v aféře Offshore-Leaks!
Offshore-Leaks: šéf Raiffeisenbank odstoupil kvůli tajnému kontu
Aféra s tajnými bankovními konty ve Španělsku a Francii
Aféra Offshore-Leaks se dostává do obrátek
Offshore-Leaks: 100 nejbohatších britských rodin tajilo nezdaněné miliardy
Offshore-Leaks: Jak ICIJ vyšetřuje offshore-společnosti
Britové v šoku: vláda sjednává s koncerny tajné úlevy na daních
Aféra "Offshore-Leaks" má první výsledky v Německu
Triumf investigativní žurnalistiky, nikoliv u nás
Stíny šedé ekonomiky
Nastrčení ředitelé a tajemné daňové ráje
Novodobé otroctví
Korporace ve spojení se zkorumpovanou politickou reprezentací postupně vytvářejí systém otrocké práce, která je logickým důsledkem neoliberálního systému a rozpadu státní autority. Útok na odbory, odbourání státních mechanismů kontroly, sociální a daňový dumping způsobil, že nejen ve Třetím světě, ale i v USA a nyní v západní Evropě vznikají šedé zóny, kde se práce leckdy podobá podmínkám pracovních táborů. A USA stejná lobby provozuje systém privátních věznic, v níž de facto vládne nucená práce. Ústup od sociálně-tržního hospodářství dokazuje i drama pracujících v nízkopříjmových zaměstnáních, kteří nejsou schopni uživit své rodiny v normální pracovní době s plnými pracovními úvazky.
Blouznění bruselských elit nadšených čínskou politikou
IKEA fízlovala zaměstnance ve francouzských pobočkách
Proč německý automobilový průmysl kraluje
Lobby v USA chce státní plánování pro plnění privátních věznic
Komu a jak sype americký gulag
Ryanair vykořisťuje a zastrašuje své piloty
Investigativní novinářka o novodobém otroctví v Amazon.com
Odboráři v Bangladéši dosáhli po stávce dílčího vítězství
V Kambodži zabíjela továrna na boty
Spotřebitelé a průmyslové katastrofy v Bangladéši
Hnutí Occupy Wall Street vykupuje občany z otroctví
Dháka, Bhópál a další platí za naši lhostejnost
USA jako Bangladéš
Další tragédie v bangladéšské textilce
Britský absolvent bude ekonomickým otrokem
Peklo v bangladéšské textilce
Boj o minimální mzdu v Německu
Bankovní politika EU, ECB
Celá série článků jasně ukazuje další negativní jev spojený tunelováním evropské měny, národní ekonomiky a úspor občanů. Důvod je jednoduchý: bankovní únos Evropy. Kvantitativní uvolňování, fiat money, vytváření nesmyslných deficitů a následných státních půjček, negativní úroková míra, záchranné mechanismy bank financované z našich kapes a další podobné jevy způsobily, že EU se dostala do područí bankovní lobby, které šéfují lidé kolem neblahé instituce Goldman Sachs. Příklad Řecka nebo Itálie spravované a manipulované touto bankou děsí a varuje současně.
Bankovní EU-tunel a muži v pozadí
Bankám se vyplácí podvádět a manipulovat
Evropa na rozcestí
Bankovní únos Evropy II.
ECB ukončila hru na demokracii
Evropský parlament se probouzí ze zimního spánku
Ztrácí Evropská centrální banka kontrolu, nebo ne?
Je Evropská unie ztraceným projektem?
EFSF a ESM: Kde zůstaly miliardy na záchranu eura? Část II.
EFSF a ESM: Kde zůstaly miliardy na záchranu eura? Část I.
Banka jako nežádoucí instituce
Jak politici naletěli a komu má sloužit ESM
Bankovní únos Evropy I.
Řecko, děsivý přízrak neoliberální Evropy Itálie v pasti derivátových obchodů
Řecko vstoupilo do fáze politických vražd
Současné bankovní trendy
Další série ekonomických analýz ukazuje podrobněji důsledky současné bankovní politiky na naši peněženku, na systém sociálního zabezpečení a na důchody. Z předešlého bloku vyplývá, že politická reprezentace se nechala koupit bankovní lobby a provádí destruktivní politiku. Ekonomika dluhového otroctví neničí jen nás, ale především další generace a celou planetu. A tento tunel není hned vidět a oligarchy koupená média o něm nemluví.
Dárek MMF ke 100. výročí založení amerického Fedu
Negativní úrok a jeho negativní důsledky
Německé ženy mají makat a utrácet
Kdo doopravdy vládne v Evropě?
Miliardáři všech EU-zemí, spojte se skrze politiku!
Jak se nám překabátily banky II.
Jak se nám překabátily banky I.
Fiskální bankrot USA povede k vytvoření nové světové měny
Proč bylo 19 bankéřů v Bílém domě dne 2. října 2013?
Planetární hrnce zlata se daly do pohybu
Vědomě placené daně a skryté výpalné (II. část)
Vědomě placené daně a skryté výpalné (I. část)
Nekontrolovatelný derivátový trh už ohrožuje nejen banky
Trh s finančními deriváty, časovaná bomba
Ekonomika škrtů je založena na vědeckém omylu
Banky a globalizace
Specifickým tématem roku 2013 je snaha bankovního a oligarchického jednoho procenta, které chce žít mimo jurisdikci státu a mimo mocenský dosah jeho institucí. Nadnárodní korporace a zkorumpovaná politická elita k tomu účelu vytvářejí systém mezinárodních ekonomických smluv, které mají obejít národní zájmy, a dokonce i kolektivní zájmy občanů EU či USA. Pokud sázka na tento typ "integrace" opravdu vyjde, jedno procento oligarchů bude de facto žít na jiné planetě než my.
Transatlantická a transpacifická smlouva připravuje novodobé otroctví
Wikileaks zveřejnily utajované znění Transatlantické dohody EU-USA
Smlouva EU s Kanadou jako model nové strategie korporací
Transatlantický trh je hrozba pro EU se současným demokratickým deficitem
Transatlantická obchodní unie mezi EU a USA
Komu má sloužit transatlantický trh?
Závěr
Ideologické řeči pravice a levice se v ekonomice už dávno přežily, stejně jako klasický spor mezi primátem keynesiánského potírání nezaměstnanosti nebo monetaristického krocení inflace. Bude-li dnes stát neokeynesiánsky investovat do veřejných projektů s dlouhodobou perspektivou, zadluží se u velkobankéřů (FED, MMF, Světová banka, ECB). Navíc musí zadat tak rozsáhlou a odpovědnou práci zase jen vybraným světovým koncernům. Jedno procento neokeynesiánský stát odře z kůže jednak astronomickými cenami za uskutečněné projekty a jednak bankovními úroky ze státních půjček. Vždyť bankovní oligarchové si sami určují jejich rating, a navíc mají většinově koupené i ty neokeynesiánské politiky. Vyšší zdanění zisku dané u keynesiánů tedy jedno procento kompenzuje rozmanitou zlodějnou jiného druhu. Tento typ „socialismu“ jim vůbec nevadí a protestují proti němu jen naoko. Ožebračený stát přece dnes nic nevlastní: ani surovinové zdroje, ani kapitál, ani výrobní síly. Vše musí zjednat u monopolistického jednoho procenta, které ovládá planetární zdroje. Proto je nutné přemýšlet jinak než v klasických schématech levice a pravice. Nejprve je třeba zachránit stát a jeho veřejno-právní instituce.
Další články ke shrnutí vývoje roku 2013
Pozitivní trendy roku 2013
Rok 2013 aneb Regionální války o suroviny a geopolitický vliv
Rok 2013 aneb Politická a ekonomická situace v Česku