Všichni známe z reklam přísloví, že snídaně je grunt. A máme si k ní dát americké vločky z GMO kukuřice, zalévané rakovinotvorným postřikem Round-up od korporátky jménem Monsanto. Ale kde se vzal posvátný důraz na pravidelné jídlo třikrát denně?

Původně jde o středověkou zvyklost. Bylo zajímavé, jak první evropští osadníci, kteří byli zvyklí na tento rolnický systém stravování, reagovali na původní obyvatele severní Ameriky. Historička Abigail Carrollová, autorka knihy Three Squares: The Invention of the American Meal, se zajímala o střet obou kultur ohledně jídla. Když se evropští osadníci dostali do Ameriky, jedli jako doma: lehké jídlo ráno a hutné vařené jídlo v poledne. Úplně jiný režim měla divoce se pasoucí zvířata (na rozdíl od pravidelně krmených hospodářských zvířat), a rovněž lovecká kultura domorodých Američanů. Jejich jídelníček byl méně přísný, objem a načasování jejich stravování kolísaly s různými ročními obdobími a okolnostmi. Někdy, když jídlo bylo vzácné, tak se postili. Evropané to vzali jako důkaz, že domorodci jsou nekulturní. Evropská "kultura" znamenala oddělit se dobou jídla, etiketou a přísnými zvyky od okolní "natury".

Průmyslová revoluce přidala do jídelníčku maso a změnila dobu hlavního vařeného jídla až na večer, kdy se dělníci vraceli po celodenní práci domů. Ale lidé i při sedavých zaměstnáních nezměnili celkové množství jídla, které jedli bývalí farmáři. Odborníci na výživu radili lidem jíst lehčí snídani a obchodníci se vrhli na příležitost. V roce 1897 bratři Keith Kellogg a John Harvey Kellogg představili kukuřičné vločky jako zdravou alternativu k hutným snídaním. Kelloggové chtěli nejen vydělat, ale i šířit evangelium o vegetariánské stravě, protože to byla součást jejich vyznání adventistů sedmého dne. Do snídaně se přidaly vločky všeho druhu, poté i jablečné šťávy, a po násilné kolonizaci Střední Ameriky i pomerančové džusy a banány. Všechny tyto doplňky se do lidí cpaly pod heslem "více vitamínů". Navázaly se na hodnotnou snídani jako hlavní denní jídlo.

Jenže pak přišla studená sprcha ve prospěch původních obyvatel Ameriky. V roce 2014 ukázala studie z University of Bath, že snídaně má nulový vliv na metabolismus. Rozhodující je celkový příjem kalorií, nic víc. Podobná studie University of Alabama zjistila, že styl snídaně nemá žádný vliv na hubnutí. Ve skutečnosti je jedno, kdy a jak jíte, rozhoduje jen celkový počet kalorií. Ve studii z roku 2010 zveřejněné v odborném časopise British Journal of Nutrition, jedna skupina jedla tři jídla denně, zatímco jiná jedla šest. Celkové denní kalorické počty byly identické a výzkumníci nezjistili žádný rozdíl ve váze, ani jakékoli hormonální rozdíly mezi skupinami. V roce 2014 udělal podobný závěr výzkum University of Warwick. Nebyl žádný rozdíl v metabolismu mezi skupinou žen, které snědly dvě jídla denně, a mezi jinou sledovanou skupinou, která jedla pětkrát denně.

V čem ovšem panuje shoda, je periodický půst dodržovaný původním americkým obyvatelstvem, který výrazně zlepšuje metabolismus. Jenže právě tyto návyky považovali Evropané v Americe za necivilizované. Jenže výzkumy na krysách jasně ukázaly, že postící se krysy jsou mnohem zdravější, živější a inteligentnější, než jejich tlusté protějšky. Výzkum M. Mattsona najdete zde. Kalorické deprivace působí jako mírný stres, který pomáhá buňkám budovat jejich obranu, odvrací škody způsobené stárnutím a odbourává toxiny přijaté z okolního prostředí. Půst navíc zmenšuje riziko srdečních onemocnění.

Zkrátka, je jedno, kolikrát denně jíme. Ale přejídání zabíjí a naopak, půst nás posiluje. A nejlepší životospráva nám říká, že máme jíst, když máme doopravdy hlad, a ne, když si to jen namlouváme.

Zdroj článku zde.