Ve středu 17. února 2016 proběhla v Akademii věd v Praze přednáška Prof. Ing. Františka Walda, CSc.: Pád mrakodrapů Světového obchodního centra.
Z necelých dvou hodin jsem si odnesl jednak zvukový záznam a jednak přesvědčení, že již nikdy nebudu propagovat zvýšení výdajů na vědu a výzkum. Alespoň ne paušálně. Mám totiž takový dojem, že vědecká pospolitost funguje spíše jako cestovní kancelář pro vyvolené. V tom naši vědci směle konkurují našim senátorům. Vyvolenými jsou prostí slouhové režimu, nic více. Stejně jsem měl již dříve pocit, že spolek Sisyfos, který tuto akci pořádal, některé své bludné balvany přiděluje na politickou či lobbistickou objednávku. Tuto cenu spolek podle svých slov uděluje z těchto důvodů.
Mezi držiteli tohoto „antivědeckého“ ocenění se mj. ocitli: psychiatři Stanislav Grof a Raymond A. Moody, umělci Karel Gott, Jaroslav Dušek a Igor Chaun, dále Petr Hájek či Erich von Däniken.
To se mně zdá trochu za vlasy přitažené, jakoby Karel Gott předal anticenu Zlatého slavíka předsedovi Sisyfa Bc.Leoši Kyšovi či Jaroslav Dušek Zlatou malinu v kategorii Nejhorší herec Františku Waldovi. Část naší vědecké obce prostě dělá to, co vždycky. Symbioticky souzní se stávající řádem a pořádkem, a to i za cenu pěstování nikoliv vědy, ale pavědy. Proto ve středověku dokazovali jejich duchovní předci placatost Země, později předpovídali nemožnost létání a smrt při překročení 30 km/h, aby zcela nedávno se sovětskými vědci poroučeli větru dešti. Zpět k přednášce.
Nejdříve vážně
Pro ty nenapravitelné důvěřivce v oficiální verzi George Bushe a jeho přátel přinesla přednáška přece jen některá zklamání. Tradovaný důvod zřícení budov hořením leteckého benzínu nedrží ani náš profesor, ani žádný jiný známý odborník. Jde jen o verzi laickou, nepoučenou, kdo se jí drží, mohl by být laureátem příštího balvanu. Stejně tak za zřícením nestála váha letadel. Oficiální verze ve stručnosti říká, že za zřícením budov WTC 1, 2 a 7 stály požáry kancelářského vybavení. V druhé řadě stála za kolapsem budovy narušená část sloupů údajnými letadly v jádře (WTC1,2) a poškozený sloup v rohu budovy troskami (WTC 7).
A nevážně
Proč nevážně? Protože bych se nerad dočkal žaloby od pana profesora. Platím hypotéku, našetřeno také nemám, takže následující řádky lze brát jen a jen jako humoristickou vložku. Možná na tom něco bude, plné znění přednášky se jistě brzo objeví na internetu, prezentace pana profesora je již nyní ZDE a některá další vyjádření najdete ZDE. Nicméně neberte níže uvedené vážně. Jsem pouhým laikem, něco se mi zdálo a navíc jsem stoupencem různých spikleneckých teorií, zejména v politice. Hloupě věřím, že politika se dělá v zákulisí a je z převážné části postavena na spiknutí, tedy na neveřejném, tajném jednání různých aktérů.
Věřím také, že se tajné služby různých států pokoušejí jednat tajně, což se jim s výjimkou českých tajných služeb většinou i daří. V neposlední řadě věřím, že tzv. "spiklenecké teorie" mají své místo ve společnosti podobně jako teorie o hmotě, vesmíru, monetární ekonomii či putovním požáru. Některé teorie se potvrdí, jiné budou vyvráceny a další čekají na ověření. Přesně tak to má s teoriemi být. Jinak bychom byli zpět tam, kde už jsme v čele s KSČ byli. Ostatně ne náhodou jeden z posluchačů přednášky na závěr poznamenal, že „je to jak za bolševika“. Mně také předseda spolku Sisyfos, bakalář Leoš Kyša, připomínal, nevím proč, Miroslava Štěpána.
Bude-li nadále pokračovat v buldočí sveřeposti jistě bude zakrátko docentem všech věd. Já jsem se však cítil také jako za bolševika, neboť bezmoc pohledu z hlediště na tribunu, z níž vám říkají věci naprosto neuvěřitelné, je stejná tehdy i dnes. V mysli mně vyvstává vždy otázka. Říkají to z přesvědčení nebo pro prachy? Odpověď je však už známa. Drtivá většina pro to druhé. Svědčí o tom pokles členů komunistické strany na 5 % z celkového počtu před listopadem 1989.
Taková situace však není vlastní jen naší zemi. I v USA se k požadavku nového vyšetřování okolností pádu WTC 1, 2 a 7 připojilo na svém sjezdu jen přes 4 % odborníků z řad American Institute of Architects. Lépe je totiž „dělat svou vědu“ své putovní požáry a do ničeho nestrkat nos a na nic se neptat. Jak se říká „kdo se ptá, moc se dozví“. A kdo se dozví, letí. Nikoliv na dobře placené přednáškové turné po celém světě, ale z práce, do předčasného důchodu, jako fyzik Steven E. Jones.
Svobodu bádání ano, ale demokracii si rozvracet nedáme. Vědu je třeba zapřáhnout do služeb lidu. Možná i proto světoví vědci, včetně našich specialistů, zjistili před 14 lety, že požár se šíří od vyhořelých částí k těm nedotčeným. Prostě stromy v lese hoří a požár má tendenci se šířit na stromy ještě nezasažené. Tam kde stromy shoří, požár dohasne a pokračuje jinam. Jde o tzv. "Putovní požár", který se začal studovat až po 11. září 2001, viz ZDE, čas 2.00min. Tento teplonosný turista rozehřál spoje a nosníky v New Yorku, ty se chvíli roztahovaly a zase smršťovaly, až to celé spadlo do svého půdorysu. Na tempu pádu, tempu zrychlení kolapsu budovy prý není nic divného, aniž ovšem je o něm něco panu profesorovi známo. Podobně studii svého kolegy doc. Ing. Ivana Němce Csc zná, viděl ji, ale prakticky jí nečetl. Slyšel, že dospěla k opačným výsledkům než práce Waldova, ale prakticky jí nečetl. Viděl, ale nečetl, nicméně se mu zdá povrchní.
Za to bezpečně ví, že byly použity šrouby M16, kteréžto jsou celkem akorát, jsou takovým základem a v Evropě jsou považovány za šrouby dostatečné. Jenže v Americe, jak se prý ukázalo, to na druhou stranu nestačilo. Možná i proto se několik minut vedla debata, zda jsou šrouby M16 dost bytelné čili nic. Já jako Evropan se přikláním k názoru pana profesora a dalších odborníků, že em šestnácky jsou akorát. Podobně jako mé 43. Totiž boty 43. I když nevím, tady mně stačí, stačily-li by mně i v USA? A pokud stačí mně, budou také stačit každému? Na takovou otázku bude věda teprve hledat odpovědi. Ale čert vem mé boty. Hlavně, že už věda našla pádnou odpověď na pád tří budov s ocelovou konstrukcí. Prý to nakonec nebylo tak těžké. Normální výpočet trvá hodinu, ale tady přece jen šlo o komplexnější událost, a tak výpočet trval dva měsíce. Nu, nepočítal to pan profesor na tabuli nebo tak něco, ale špičkové počítače se špičkovým softwarem. Dva měsíce to procesor louskal a máme výsledek. Učebnicový prostorový progresivní kolaps. Prostě se to frkne do mašinky a vypadne učebnice. Takové pěkné vyprávění mně připomnělo film „Jáchyme hoď ho do stroje“. Tam vypadl z počítače zaručený kondiciogram, tady zaručený kolaps.
Možná i proto jsem se po přednášce pana profesora zeptal, kde ještě ve světě k takovému učebnicovému kolapsu došlo? Kde se vlivem požáru podobná konstrukce podobně zhroutila? Prý v japonském Kobe se po zemětřesení zřítily podobně 4 budovy. Myslel tuto?
Těžko říci. Tehdy bylo zničeno 400 tisíc budov, jak najít ty pravé čtyři, tedy ty „profesorské“? Možná ovšem profesor Wald cítil, že to není to samé. Zemětřesení a požár. Tak prý v Anglii po výbuchu plynu. Asi Ronan Point v Newhamu ve východním Londýně.
Nu, ale takový progresivní kolaps v Anglii vypadá přece jen trochu jinak než trosky WTC v New Yorku, ne?
A jsme u problému, jakým pseudověda manipuluje ve prospěch moci, ze které tyje. Již Lev Nikolajevič Tolstoj před sto lety rozpoznal ve vědě „nové náboženství sloužící především jejím šamanům“. Taková „věda“ se zdá poněkud „blátivá“ i mně a nejenom mně. Nevěšme však hlavu, v tomto případě má pro nás Západní věda dobrou zprávu plnou naděje:
Ano, jak se říká, operace se zdařila, pacient zemřel. Je s podivem, že nám tak dlouho vydržel.
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!