Na pozvání českého prezidenta Miloše Zemana přijede na návštěvu České republiky čínský prezident Si Ťin-pching (v angl. verzi jména Xi Jinping) Událost to bude bezesporu naprosto výjimečná. Vždyť kolik šéfů Číny během své mnohatisícileté historie navštívilo české země? Čínský prezident Si Ťin-pching bude podle některých zdrojů úplně první nejvyšší představitel Číny, který nás navštíví. Navíc z Prahy poletí rovnou do USA. Pokud tedy máme naději být někdy světoví, je to právě nyní. Mezi setkáním lídrů dvou největších světových ekonomik se nalézá miniaturní Česká republika. Slon se přijde podívat, jak žije mravenec.

Důvod k oslavě?

Máme tu ovšem skupinu, která nechce slona hostit, ale poučovat a hanobit státní symboly. Prý si to žádá právo. Tak pravil právník, starosta Prahy 6 Ondřej Kolář, v reakci na zprávu, že policisté zadrželi muže, který ze sloupu veřejného osvětlení na Evropské třídě v Praze odřízl dvě čínské vlajky. Později zřejmě jiní „hostitelé“ házeli na čínské vlajky vajíčka a pocákali je barvami.
Kolář, někdejší tajemník našeho nejjasnějšího knížete Karla a také jeho poradce, mínil, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá.

Eurozprávy wrote:
Kolář dnes s nočním odříznutím vlajek nepřímo vyjádřil souhlas. "V případě člověka, který dnes ‎v noci odřízl na Evropské ze sloupu veřejného osvětlení čínskou vlajku, nemohu jinak, než si postesknout, že jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá," sdělil ČTK v tiskovém prohlášení.

Zdroj: ZDE

Jakého práva se náš právník z TOP09 dovolává? Snad rudého? Ne, nikoliv. Dovolává se práva topáckého, odeesáckého a bohužel i havlovského. Jde o práva tzv. lidská, v nichž se ovšem snadno schovávají snad všechny nelidské zločiny. Ano, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Dlouho se volalo, že bombardování je dobré, humanitární, když jej provádějí spojenci našich budovatelů kapitalismu na český způsob. Takové právo buď přímo zve ke zločinným napadnutím cizích svrchovaných států v rozporu s usnesením Valného shromáždění a Rady bezpečnosti OSN, jako tomu bylo v případě druhé války proti Iráku a Afghánistánu, nebo mlčí, když jde o totéž v Libyi. K politickým vězňům kubánského režimu má takové „právo“ spousty výhrad, k mučeným a bez soudu drženým vězňům na Guantanámu, vojenské základně USA na Kubě, nemá ovšem co říci. Pak zase ústy svého diplomata Bartušky schvaluje upalování lidí v Oděse a vraždění civilistů na jiných místech na Ukrajině. Podle něj stačí lidi upálit nebo pohodit u silnice a vše je OK. Tak praví to naše topácké, odeesácké i havlovské „právo“. Takovým „právem“ je masírován český lid, takové „právo“ do lesa volá, a takovým „právem“ bude z lesa lidu jednou odpovězeno. Vůbec nepochybujme, že již dnes nějací noví Mašínové brousí nože nejen na čínské vlajky, ale i na české krky. Stejně tak se ovšem naši milovníci Majdanů a jiných násilných převratů a fašistických řešení jednou zcela jistě dočkají odpovědi z lesa. Jejich „právo“ bude vystřídáno zase jiným „právem“. Tentokrát zase pro změnu půjde o jejich statky i krky. Krev nevinných Iráčanů, Palestinců, Srbů, Ukrajinců, Rusů, Afghánců, Libyjců, Syřanů a mnohých dalších národů se již sice vsákla do země, ale zůstala v myslích lidí jako výstraha před takovým našim „právem“ schvalujícím a oslavujícím bezpráví.


Tibet, aneb kdo tady může být mentorem?

Demonstrace proti okupaci Tibetu, o jedné z nichž jsme psali v článku Demonstrace proti čínské okupaci Tibetu, budou věrohodné, až jejich účastníci budou stejně tak demonstrovat proti okupaci Iráku, vězněním na Guantanámu a násilí fašistické, oligarchické, zkorumpované vlády Ukrajiny. Kdo jedněm lhářům a násilníkům tleská, stává se nevěrohodným a jeho pojetí práva je jen jinobarevnou odnoží práva "rudého". Není tedy třeba okupaci Tibetu tleskat, na druhou stranu je třeba ji zařadit do určitých proporcí. Třeba srovnat s okupací Palestiny. Mají Tibeťané v porovnání s Číňany stejná práva jako Palestinci v porovnání s Židy? Jak se žije občanům pod nadvládou Spojených států a jak se žije občanům pod nadvládou komunistické strany Číny? Je na tom i v porovnání s mezinárodní konkurencí Čína a čínský lid lépe dnes, pod vedením komunistů, nebo na tom byla lépe Čína a její lid když ještě v této zemi kvetl kapitalismus? Rozvíjela se lépe Čína pod vedením angloamerických kapitalistů nebo pod vedením čínských komunistů? To jsou vážné otázky.

Co může však člověk cítit, když o právu poučuje Kalousek nebo Němcová z ODS? Trapnost. Sobci, kteří kážou o altruismu. Ti, kdo zavedli systém produkující sta tisíce nezaměstnaných, desetitisíce prostitutek a bezdomovců, systém, v němž je legální prostřednictvím kasin a heren uvrhnout do neštěstí tisíce rodin, systém podporující lichvu a s ním spojený zločin ožebračení občanů, systém, v němž je ztráta sociálních jistot vydávána za osvobození, systém exekucí na život, systém vojensky intervenující po celém světě? Budou ti, kdo takový nelidský systém zavedli a kteří z něj tyjí, nám Čechům i Číňanům kázat o spravedlnosti?

Na druhou stranu, nedivme se jim, že jsou zděšeni. V Číně jsou korupčníci popravováni. To je samozřejmě barbarské. Naši si užívají daňových rájů, poslaneckých imunit a ochrany „justičních mafií“. Naši bojovníci za lidská práva jsou pokrytečtější než nekorunovaní králové pokrytců z USA. Ti už dost dlouho vědí, že Čína je nejen jejich nejdůležitějším obchodním partnerem, ale i ekonomickým soupeřem. Více např. ZDE


jsme bušovštější než Bush

Řeči o lidských právech přenechávají lídři USA spíše svým mopslíkům z České republiky. Ono se totiž skutečně nejedná jen o soupeření, ale i o skutečné partnerství. Možná vynucené, ale velmi pevné. Vždyť kdo si myslí, že je v zájmu Číny pád USA, anebo v zájmu USA pád Číny, nerozumí vůbec ničemu. Jejich vzájemný vztah by se dal přirovnat k soupeřícím týmům v nějaké hře, například ve fotbale. Likvidací Slavie by nepochybně tratila i Sparta. Obě mužstva mají sice zájem o přízeň diváků, ale nikdo ze skutečných hráčů netouží po přízni debilů ničících vlajky soupeře. Hlupáci, kteří podporují rowdies, nějak netuší, že jednou jimi budou také napadeni. Nenávist, strach a sváry zaseté našimi obhájci ukrajinského fašismu a amerických intervencí po celém světě nám jednou přinesou neblahé ovoce. Nesou je vlastně už teď. Sice jsou ještě takové plané a nezralé, ale přece. Před celým světem děláme ostudu, na svůj Hrad věšíme místo prezidentské standarty trenky a po vlajkách hostů házíme vajíčka.


Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!