Nechci teoretizovat o problému strukturálního zla tvořeného v poslední koaliční době (novissimum, eschaton - pro znalce teologie). Proto podávám konkrétní příklad z oblasti, kterou znám. Zastupoval jsem v Mostě svého diecézního kolegu během Nového roku a mluvil jsem s lidmi o tamější situaci. Trochu se uvolnili, když jsem jim řekl, že jsem byl mosteckým soudem pod vedením bývalého holiče, jinak dělnického soudce, odsouzen v roce 1980 na tři roky nepodmíněně. Krajský soud z toho udělal pouhých 20 měsíců, proto mám raději město Ústí nad Labem. Nejzajímavější byl rozhovor s jednou paní, která v Janově organizuje pomoc a sociální poradenství. Další informace jsem získal od lidí, jejichž příbuzní se z Janova stačili vystěhovat. Poměrně slušný web s informacemi najdete zde. Nedávno jsem napsal článek o desateru neofašismu v severních Čechách, proto jsem celou situaci Janova shrnul do deseti bodů.
- Město Litvínov dlouhodobě vedené koalicí ODS-ČSSD (specialita kraje Ústí nad Labem) nechtělo nést žádnou odpovědnost za bytový fond. Proto vše prodalo nikoliv zdejšímu bytovému družstvu nebo přímo majitelům bytů, ale severočeskému stavebnímu bytovému družstvu Krušnohor. Tato společnost vlastní tisíce bytů v Mostě a v jiných severočeských městech. Toto družstvo začalo obratem byty prodávat realitkám. Viz reportáž o zdejších kšeftech.
- Obyvatelům sídliště bylo vcelku jedno, kdo je vlastní, protože se o ně tak jako tak nikdo nikdy nestaral. Na zkorumpovaný prodej bytového fondu do privátních rukou neměli nejmenší vliv, jsme přece na severu, kde si mocipáni vždycky dělali pouze do vlastních kapes.
- Tím se domy staly čistým tržním artiklem v nejlepší klausovské tradici a zájmy obyvatel byly postaveny úplně mimo hru. Po úspěšně provedené privatizaci na zdejší způsob (viz bod 1) začaly v Janově začátkem roku 2008 padat výtahy z pátého patra.
- Vše pokračovalo dlouholetou lhostejností sociálního odboru v Litvínově. Město pod vedením zkorumpované rady přestalo být obcí, tedy společenstvím dbajícím na zájem všech občanů. Radní nechali situaci v Janově samovolnému vývoji. Obecný zájem přece neexistuje, skládá se pouze z neviditelné ruky osobních zájmů.
- K severočeskému stylu politiky (viz body 1-4) se přidalo organizované sobectví Prahy, Kladna a dalších měst. Zmíněné aglomerace se potřebovaly zbavit svých neplatičů, Rómů, dlouhodobě nezaměstnaných, vařičů perníku, pěstitelů marihuany v bytech čili nepřizpůsobilých všeho druhu. Města jako Praha a Kladno nakoupila přes nastrčené realitní agentury v severočesky vedeném Janově laciné byty a nastěhovala tam svoje problémové lidi všeho druhu. Zmanipulovaná veřejnoprávní TV (kterou si sami a přímo platíme) se o těchto nekalých aktivitách měst vedených ODS nikdy nezmínila, na rozdíl od lidoveckého Vsetína. Ale Jiří Čunek tehdy ještě nepatřil k hochům, co spolu mluví, proto nepožíval mediální ochrany.
- Situace na sídlišti Janov se vinou nových přistěhovalců z Prahy a Kladna stala opravdu neudržitelná. Městská rada tam poslala místní policii. Ale ta nemohla zasahovat v privátních bytech prodaných onou zkorumpovanou radnicí, která tam policajty poslala.
- Dále se na zkáze veřejné věci podílela lhostejnost kraje Ústí nad Labem. V momentu, kdy Litvínov vytroubil do světa, že sežene přes EU peníze na projekt sociálních pracovníků v terénu, milý kraj odřezal sídlišti i tu pomoc, kterou sociálně problematické oblasti normálně poskytoval. Na krajské úrovni přestalo sídliště existovat.
- Vinou generalizované lhostejnosti přestala v Janově fungovat sociální síť, poradenství, efektivní samospráva, tj. zhruba do začátku roku 2008. Na prodej a správu bytů už tak jako tak neměl nikdo vliv. Staly se čistou tržní věcí, a to i s jejich obyvateli. Tak velí všemocný zákon trhu míněný jako páté evangelium všemi, kdo na tom vydělávají.
- Pak zasáhl normální trh nabídky a poptávky. Vlivem přišlých šmudlů z celých Čech a zanedbání bytového fondu ztratily privatizované byty hodnotu a slušní lidé se neměli kam odstěhovat. Neměli si kde stěžovat, protože koaličně zhuntovaná litvínovská radnice (ODS-ČSSD) své voliče do tohoto problému dostala vinou korupce, nekompetentnosti a lhostejnosti. Proto nemá dodnes absolutně žádný zájem na tom, aby tyto body byly publikovány a mlží, kde může. A to už do prodaného sídliště tekly milióny sociální podpory a další milióny za neúčinný policejní dohled a další milióny na kosmetické úpravy čehokoliv. Kosmetické vylepšení vzhledu už platí nejen zkorumpovaný Litvínov, ale my všichni, díky státní pomoci.
- Pak zasáhla Dělnická strana a začala systematickou "ochranu" normálních obyvatel. Tím se sídliště dostalo na stránky celostátního tisku. Janov se díky uzavřenému kruhu strukturálního zla (viz body 1-9) stal věcí veřejnou čili celostátně mediatizovanou res publica. Přijeli novináři a začali se zajímat, jestli sociální pracovníci jsou pro Romy nebo pro Dělnickou stranu. O podstatě problému nenapsal vůbec nikdo, viz například tuto reportáž veřejnoprávní TV provedenou v nejlepším komunistickém duchu. Kruh zla začal selháním místní samosprávy a celkového systému zastupitelské demokracie v Ústeckém kraji.
Tolik k desateru. Pod tlakem situace a celostránkové publicity zapálených policejních aut začala městská rada v Litvínově jednat v obecním zájmu, který léta prohlašovala svými skutky za neexistující. Snaží se Kladeňákům a Pražákům usazeným v Janově ztížit život. Protahuje jim řízení o povolení k dočasnému a trvalému pobytu a nutí je, aby 2-3krát za měsíc jezdili do svých domovských měst jednat s úřady o sociálních dávkách a dalších věcech. Začala vyplácet dávky formou potravinových kupónů, aby se zamezilo lichvě a kšeftu. Rozjela se serióznější spolupráci se sociálními pracovníky, kteří na neúnosný stav upozorňovali dlouho dopředu. Nakonec museli na nelidskou situaci na sídlišti reagovat i místní. Ti slušní se hledí odstěhovat a píší ombudsmanovi. Ti zoufalí budou volit fašisty, aby si pomohli. Viz naše předešlé desatero v článku "Makejte fašisté, ať se máme lépe". Ti chytří zastánci svobodného trhu v malém vykoupili potravinové lístky za dvě třetiny jejich ceny a dali lidem prachy na cigarety a na ostatní zbytečnosti. Za nemravný zisk si zřídili obchod s potravinami a sociální poukázky zpeněžují ve vlastním obchodě. Tím se stala jedna rodina bohatá, z ostatních jsou žebráci. Lichváři na sídlišti jednali jako dnešní koalice ve velkém a litvínovská městská rada v malém. Jenže rozklad veřejné věci mezitím pokročil, nejsme v dobách OSB Krušnohor. Ne všichni byli nadšeni rodinným svobodným podnikáním s poukázkami. Neoliberálním podnikáním bez hranic se zhroutil celý systém obecní pomoci v Janově. Město reagovalo na podnikání tím, že namixovalo poukázkový systém s výplatou přímých dávek a tváří se, že problém neexistuje. Tolik k Janovu. Městská rada v Litvínově hledí ještě dva roky vydržet a jet si své kšefty. V této sestavě budou jistě zvoleni znovu, protože koalice ODS-ČSSD je přece nedobytný spolek. O Janově se v Čechách přestalo mluvit, máme v TV důležitější témata. A co udělají milí a hodní pravičáci s klacky a s dýmovnicemi? Založí staronovou dělnickou či jinou stranu a půjdou v Litvínově k volbám. Už o nich ví každý gramotný i negramotný v celé republice. Jsou akční a pomáhají tam, kde na lidi každý normální koaliční politik úplně kašle. Třeba v litvínovském Janově, kde se musí pro změnu ozbrojit i všichni nepřizpůsobiví. Přece se nenechají jen tak umlátit. Ale mají času nazbyt a mohou pilně cvičit bojová umění. Beztak potřebují posílit ochablé svaly ztuhlé nezaměstnaností a zvednout si adrenalin. Tolik ke vzniku malého českého neofašismu v bývalých Sudetech ovládaných za starých zlých časů jinou fašistickou stranou, nazvanou taktéž po dělnících a pracujících (NSDAP). Proč český neofašismus logicky a nutně vzniká právě v této oblasti, k tomu se ještě vrátíme ve třetím pokračování.