Evropou obchází opět po sto letech strašidlo. Ale politici, plně zaměstnaní vytvářením monstra nepřítele číslo jedna jménem Rusko nevidí, neslyší a hlavně nic neřeší.
Svět se za posledních dvacet pět let změnil. Neuvěřitelná chamtivost těch, kteří vládnou penězi na jedné straně a strach těch ostatních – zejména politiků na straně druhé, charakterizují období posledních 25 let. Jsme svědky bezprecedentního experimentu, který nemá v národohospodářské teorii i praxi obdoby. Díky zkorumpování politiky, která je prakticky řízena vysokou finanční lobby, postoupil kapitalismus do nejvyššího stupně koncentrace a bylo by ho možné nazvat BlackRock kapitalismem. Tento termín poprvé použil v nové rozsáhlé publikaci o mocenských poměrech v globálním kapitalismu „Komu patří svět?“ (Wem gehört die Welt, nakladatelství KNAUS 2016) Hans Jürgen Jacobs. O jaký posun jde, je vidět z následujících čísel, které autor uvádí.
Vývoj světového finančního majetku v bilionech dolarů
Finančním majetkem jsou v tomto vyčíslení autora, který se odvolává na zdroje z MMF, podnikové dluhopisy, dluhopisy finančního sektoru, státní dluhopisy a akcie. Nejsou zde obsaženy deriváty, které celosvětově podle odhadů některých expertů činí až 500 bilionů dolarů.
Za BlackRock kapitalismus lze označit tedy takový stupeň koncentrace kapitálu, kdy se největší investiční společnosti podílí rozhodující měrou na majetku nejvýznamnějších firem světa, jejichž celkový majetek přesahuje vysoce nejenom majetek států, ale i například kontinentů nebo EU.
Nejvýznamnější jsou podle velikosti BlackRock (4 890 miliard US dolarů- stav k 30. 6. 2016), Vanguard (2385 miliard dolarů), Fidelity (1181), State Street (1131), Capital Group (1095), JP Morgan Chase (753), Norges Invest (Norské fondy-státní 517) atd… Ještě v roce 1995 spravoval BlackRock majetek ve výši „pouhých“ 69 miliard dolarů. Mezi rokem 2005 až 2010 se objem majetku zvýšil ze 452 miliard na 3 561 miliard a k 30.6. 2016 dosahuje hodnoty 4 890 miliard dolarů. Celkem 54 % z toho jsou akcie, 34 % dluhopisy, 9 % smíšené fondy a 3 % alternativní investice. Podle posledních údajů přesáhl objem majetku BlackRock 5 bilionů dolarů. Samozřejmě je tento majetek značně nafouknutou bublinou. Ale až praskne, dotkne se to milionů lidí.
Dlouho se veřejnost o BlackRock nezajímala. Společnost si tak potichu vybudovala impérium, které nemá ve finančním světě konkurenta. Je důležitým podílníkem ve společnostech JPMorgan, Citigroup, Exxon Mobil, Chevron, Apple, Nestlé, Deutsche Bank, Daimler, Bayer, Deutsche Post a mnoha jiných. Prostě jde o moc, která sahá po našich penězích, tvrdí nejenom v dobře čtivé publikaci „BlackRock – Tajná světová moc sahá po našich penězích“ novinářka Heike Buchter. Struktura vlastníků je zde stejně jako další oficiální informace lze nalézt na jejich ročence.
Co bychom měli vědět my i naši politici
Centrální banky jako ECB si nechávají od expertů BlackRock radit. I naše republika se nachází v pařátech tohoto giganta a zajímavé články k tomu najdete například zde. V této souvislosti stojí za povšimnutí informace na str. 36 výroční zprávy o investicích ČNB v roce 2015. ČNB intervenovala proti posilování koruny, vytiskla koruny a nakoupila eura, která pak transformovala do amerických, kanadských a australských dolarových rezerv. Jejich výnos byl ovšem nižší než u eurových devizových rezerv. Hlavně si uvědomme, že tyto nákupy souvisí se znehodnocováním české koruny, takže tyto nákupy platíme my, daňoví poplatníci. Kdopak asi ČNB při těchto nevýhodných nákupech a devalvaci radil? K machinacim s korunou jsme publikovali celé číslo věnované naší konferenci (Nové peníze pro nový život). Není od věci osvěžit si pár informací a souvislostí týkající se ČNB z dřívějška, viz tento článek. O velmi kontroverzním prodeji českého zlata je již zbytečné psát.
Rok 1990 až 2016 – prodlužování agónie
Svět nebyl v pořádku už v roce 1990. Ještě v sedmdesátých létech se objem finančních aktiv světa rovnal celkovému hrubému produktu. V roce 1999, kdy Bill Clinton zrušil Glass-Steagalův akt, se spekulace rozjíždí naplno. To bylo vidět na číslech nahoře. Pád Lehman Brothers byl pouze vyfouknutím zkušebního balónku a rozhodně ne poučením pro politiky, aby začali spekulaci a nerovnováhy řešit.
Jen tak mimochodem. Pět minut před koncem posledního pracovního dne bylo z londýnského oddělení Lehman Brothers převedeno na hlavní sídlo banky 50 miliard dolarů a v noci vyhlásila banka konkurz. Těch 50 miliard se do Londýna pochopitelně nevrátilo. Vyšetřování konkurzu Lehmanu, jedné z největších světových investičních bank světa netrvalo sedm měsíců nebo sedm týdnů. Jenom 7 hodin. Pak byla banka prohlášena za platebně neschopnou. Elegantní způsob, jak nakonec stihli rychle bystří hoši zinkasovat 50 miliard.
Po tomto testovacím balónku bylo mezitím vytištěno 16 100 000 000 000 dolarových papírků, které natekly do „pásma nestability“ od Maroka až po Írán, na rozval Libye, Sýrie, přeložení plynovodu do Kataru, oslabení Ruska... Seznam dobrých činů takto financovaných by mohl pokračovat. Toto číslo uvádí bývalý šéf ekonomické redakce Süddeutscher Zeitung, nikoliv ruští propagandisté. To jen tak na okraj, třeba pro Jakuba Jandu. Peníze tekly a tečou proudem, ale nekončí tam, kde by měly. Zatímco se HDP zvýšilo o 30 %, zadluženost podniků vzrostla na 346 %, akciová bublina narostla proti roku 1990 na 476 % výchozího stavu a zadluženost finančního sektoru na 600 %.
Kdo bude na řadě jako příští Lehman?
Kandidátů na spuštění konkurzu je mnoho. Až do včerejška se zdálo, že to bude italský bankovní systém včele s Monte Paschi di Siena. Za další kandidáty by bylo možné považovat HSBC z Hongkongu, švýcarskou Credit Swiss, ale především Deutsche Bank. Ta má sice v názvu německá, ale ovládají ji členové rothschildovského klanu, a to přes soukromé osoby, rezidenty nebo právě přes investiční skupinu BlackRock a také přes další soukromé osoby-nerezidenty. Největším vlastníkem akcií Deutsche Bank je Hamad bin Jasim Ben Jaber Al Thani, emír z Kataru. Švýcarsko je útočištěm globální neofeudální finanční šlechty. Co chce, nám předvedla při otevření nového gotthardského tunelu. Ať se stane, co se stane, Švýcarsko zůstane bezpečným přístavem pro kapitál šlechty. Takže Credit Suisse to asi nebude, kdo má padnout. Rothschildové a komunistická Čína nenechají asi ve štychu ani HSBC. Italové jsou podporováni například i Putinem. Připomeňme, že jediným premiérem na hospodářském fóru v Petrohradu v roce 2016 byl Matteo Renzi. Nakonec tu máme čerstvé rozhodnutí Evropské komise, která svolila k záchraně Monte Paschi di Siena ze státních peněz.
Ukazuje se, že strach z pádu eura, kdyby se dostal k moci Grillo se svým hnutím Pěti hvězd, pohne evropskou komisi k překročení všech limitů a popření všeho, co nařizovala včera. Aféra s Monte Paschi ovšem dále pokračuje. Dne 30. prosince 2016 zahájila italská parlamentní komise vyšetřování vyvolané hnutím Pěti hvězd a na světlo už vycházejí další zajímavé skutečnosti. Viz dnešní zprávy o tom, že na klíčových listinách banky figuruje Draghiho podpis.
Tak zbývá už jediný obětní beránek. A všechny události minulých tří let, včetně přenosu teroru do Německa za účelem přijetí mimořádných opatření, drakonických zákonů omezujících svobodu tisku, pohybu obyvatel, šmírování a zvýšená propaganda, která má za účel nespokojenost obyvatelstva odkanalizovat směrem k nově příchozím migrantům, tomu nasvědčují. Na seznamu na odstřel zbývá prakticky už jen Deutsche Bank.
Jako dezert k tomu: toxická aktiva v bilanci Deutsche Bank narostla na 75 bilionu dolarů, přičemž cena akcie Deutsche Bank spadla v červenci 2016 na rekordně nízkých 11 dolarů za akcie. Jenom měsíc předtím se stal jejím největším akcionářem a tím pádem majitelem katarský emír. To něco může signalizovat v době, kdy v Sýrii nevycházejí plány anglosaských elit a připravuje se pravděpodobně nová Jalta. Po porážce teroristů v Aleppu ztrácí Katar poslední naději na plynovod, který by vedl do Evropy.
Naděje umírá jako poslední
Do nového roku přece jenom něco pozitivního. Tady je 44stránková studie od renomované KPMG, týkající se alternativního měnového systému a změny centrálního bankovnictví tak, jak jsme o tom hovořili na naší zářijové konferenci „Nové peníze pro nový život“ a která byla zadána islandským premiérem. Aniž bychom to jako organizátorky tušily, ve stejné době, tedy 5. září 2016 proběhla také na Islandu konference, jejíž záznam můžete shlédnout v angličtině zde. Jak je vidět, nejsme samy, koho zajímá skutečná budoucnost plnohodnotných peněz.
Je tedy šance, že systém plnohodnotných peněz není chimérou nás alternativních ekonomů, nýbrž se už o něm začne vážně diskutovat. Plnohodnotné peníze se tisknou v souladu s potřebami reálné ekonomiky, nikoliv pro spekulace, a mělo by se tak dít pod demokratickou kontrolou. A třeba se jednou dožijeme i toho, že nás hoši z ČNB přestanou krmit pohádkami o inflačních cílech. Protože až stávající systém krachne, pak bych nechtěla být v jejich kůži.
Všem čtenářům a spolupracovníkům alternativních médií hledajících pravdu přeji hodně zdraví a odvahy v roce 2017! A nebojme se! Tráva poroste a slunce bude svítit i bez finančních mágů!
Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 400 Kč
Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!