O svátku MDŽ jsme několikrát psali, takže se k jeho historii nebudu vracet.

Přemýšlel jsem, co letos popřát statečným ženám z fabrik. Jejich způsob života a myšlení se absolutně liší od neoliberálních dračic ze sorošovek vítězně usazených v korporátních neziskovkách. Ty první jsou rády, když se jim chlapi dvoří a když se chováme jako Putin v Kremlu. Na rozdíl od našich politických ukoptěnců a neoliberálních mužatek tento gentleman vždy na MDŽ popřeje všem ženám světa (a Ruskám zvláště) vše krásné a příjemné k jejich svátku. A vždy k tomu recituje hezkou poezii, protože není buran na způsob našich politických mužatek obojího pohlaví. Neoliberální dračice jsou placené za to, aby prosazovaly zájmy jednoho procenta jménem těch prvních žen. Tato politická prostituce je během tohoto svátku zvlášť vidět.

Ideologicky založené neoliberálky mohou kapitalizovat vyděračský politický kapitál na způsob politické prostituce hnutí Femen nebo současného hnutí Me too. Ne že by chlapi neznásilňovali ženy a ne že by ženy neničily muže falešnými obviněními ze znásilnění. To tu bylo, je a bude. V kriminále sedí tisíce mužů, kteří by mohli vyprávět o prvním a druhém případě a sedí za to hodně dlouhé tresty. Ale básnická erotika a neoliberální vydírání sexem se od sebe zásadně liší. To první je krásné a to druhé představuje vyděračský kapitál pro politický boj zdegenerovaných elit. Tak se podívejme na leningradský big-band k MDŽ.


Proto také napsala hezká a smyslná herečka Caterine Deneuve a sto dalších žen otevřený dopis proti honu na mužské čarodějnice. A tyto skutečné liberálky řekly těm pitomým kozám v korporátním žoldu, že všichni muži nejsou prasata, že hromadná udání za cokoliv erotického jsou svinstvo a že ony považují za hezké, když se o ně chlapi zajímají. Proto je třeba zatleskat těmto statečným ženám, které brání erotiku a okouzlení před vpádem nihilistické ideologie falešného genderového boje neoliberálních sorošovců zleva i zprava. Jejich čarodějnický mediální šabat má za úkol spustit globální kouřovou clonu nad skutečným třídním bojem. Darebáci obojího pohlaví šíří v beztak zmateném světě další simulákrum, které maskuje skutečná fakta. A dnešní základní faktum je třídní rozdělení společnosti na jedno procento a na 99 % zbytku. A také se tím maskuje skutečný původ MDŽ, o jehož skutečném smyslu naše neoliberálně profláknutá lži-média už nenapíší ani slovo.

MDŽ je anti-feministický svátek žen

Feminismus se objevil v Evropě okolo roku 1890, v podobě tzv. hnutí sufražistek, které bojovaly za všeobecné a rovné hlasovací právo pro ženy. Nakonec se jim to podařilo vybojovat i v posledním kantonu Appenzell Innerrhoden ve Švýcarsku v roce 1991, což je jistě velký úspěch. Sufražetky byly pro jednotnou frontu feminismu bojujícího za práva žen na úrovni buržoazního parlamentního systému. Feministky tvrdily stejně jako dnešní neoliberálky, že představují zájem všech žen, protože jejich ideologické pojetí ženství prý nemá třídní charakter. Jenže skutečné marxistky ze Druhé komunistické internacionály jako Rosa Luxemburgová a Klára Zetkinová dobře věděly, že nic takového jako beztřídní zájem v ideologii a politickém boji neexistuje. Proto také byly obě tyto politické aktivistky zavražděny. Ale předtím založily MDŽ, které převzalo OSN jako světový svátek.

Dne 15. ledna 1919 byla Luxemburgová zadržena v Berlíně strážní jednotkou Freikorps, pak byla po výslechu sražena puškou a střelena do hlavy. Její tělo bylo hozeno do berlínského Landwehr Canal, kde se našlo až po čtyřech měsících. Klára Zetkinová byla zakládající členkou Komunistické strany Německa (KPD) a za tuto stranu byla během Výmarské republiky v letech 1920–33 poslankyní v Reichstagu. Po převzetí moci Hitlerem v roce 1933 se jí podařilo utéci do Ruska, kde ale zemřela po několika týdnech exilu v Moskvě. Možná ji nechal zabít Stalin místo Hitlera, protože patřila k jeho kritikům. Tyto dvě marxistky nebyly žádná feministická ořezávátka z neoliberálních neziskovek. Pravicový a levicový fašismus musel obě dvě bojovnice za sociální a politickou spravedlnost mučit a pak zabít, aby je umlčel. MDŽ má základ v těchto dvou skvělých ženách, které dělaly politické dějiny Evropy.

Svátek MDŽ iniciovala komunistka Klára Zetkinová, z níž Fake News na české Wikipedii k historii MDŽ udělalo socialistku. A zcela falešně označili MDŽ za boj žen za volební práva. Žádný historik nemá rád lhaní. Natož na ideologický neoliberální způsob falšování dějin předváděný v české Wikipedii. Tak se odeberme s oběma citovanými komunistkami na kongres Druhé internacionály do Stuttgartu roku 1907. Tam proběhl zásadní ideologický konflikt mezi belgickými feministkami hájící ideje sufražetek a marxistickým křídlem ne-feministek, které zastupovaly Rosa Luxemburgová a Klára Zetkinová. Jistěže byly obě komunistické aktivistky pro všeobecné hlasovací právo žen v linii sociálně-demokratického proudu feministek. Ale Rosa Luxemburgová ve svých dopisech a projevech zásadně kritizovala čistě morální a spirituální aspekt feministického hnutí. A hlavně jim oběma vadilo, že celý boj feministek se redukoval na volební právo, aniž by se mluvilo o celkovém osvobození žen na poli ekonomie, vzdělání a účasti na aktivním politickém životě. A to jsou hlavní témata MDŽ. Proto se o tomto svátku dnes neoliberálně mlčí. I dnes platí zásadní rozdíl, který tehdy postavila marxistická levice proti sociálně-demokratickým feministkám: feminismus chce právní reformy, marxismus chce sociální revoluce.

Mlčení ohledně MDŽ se rok o roku prohlubuje s tím, jak roste skryté třídní napětí jednoho procenta vyvolených proti 99 procentům, které mají tu smůlu, že vyvoleni nejsou. Shrnuji toto napětí v termínu "korporátní fašismus". Vraťme se k původnímu článku o MDŽ a k jeho zásadní otázce. Proč se dnes vytěsňuje z povědomí svátek MDŽ? Asi jsme v podobné politické a ekonomické situaci jako na začátku 20. století.

Hodnota článku (rešerše, napsání, korektura, anotace, ilustrace, redakční práce) je ohodnocena částkou: 450 Kč. Pokud chcete na provoz webu přispět, klikněte zde, nebo na baner v úvodní stránce. Děkujeme!