Politická scéna u nás připomíná slovní cirkus, kde každý může tvrdit cokoliv a rozvíjet jakékoliv teorie. Nechci komentovat spor kolem Grosse a sebevraždu Lidové strany pod vedením jejího problematického předsedy. Zaujala mne jiná věc, totiž europlácání našeho pana prezidenta. My jsme si už zvykli, že nikdo na nic nereaguje. Vyvracet politické žvanění totiž dá velkou práci; demagog může tvrdit cokoliv a kdykoliv, zatímco jeho protivník musí argumentovat věcně a přesně. Ale i v sofistice platí zákon o vyloučeném třetím, který proti zmatené argumentaci poprvé použil Aristoteles. Buď tvrdíte, že něco je nebo není. Pokud si sofista a politický demagog bere od každého trošku, pak prokazuje performativní mistrovství &#8722; jinak řečeno: bohapustě žvaní &#8722; ale pravdy v jeho slovech není. Opakem pravdy je ve filosofii omyl, to jest logicky dokázaná mylná argumentace, která porušila základní principy myšlení. Opakem pravdy v politickém projevu není omyl, ale lež. To jest, vědomé maskování pravdy za verbální průjem, na kterém má dotyčný autor osobní zájem. Lež není pouhý omyl, v němž nezaujaté zkoumání podrobí kritice určitý výrok. V politice jde o zájmy, o hodně vysoké a o hodně důležité zájmy, pro které se někteří neštítí ani vraždy, jak nám ukazuje situace v Libanonu nebo v Iráku. Opakem omylu v politice tedy není nelogické žvanění, ale vědomá lež.<BR><BR>Proto mne velmi příjemně překvapilo, že někdo ze zahraničí začal naši politickou žumpu měřit běžnými měřítky, které platí v normálním životě &#8722; tedy pravdou a lží. Klikněte si na <A href="http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=334353">reakci německého poslance Jo Leinena</A>, který polemizuje s <A href="http://lidovky.centrum.cz/clanek.phtml?id=334351">protievropským desaterem Václava Klause</A>. Oba texty si přečtěte, ať víte, o čem je řeč. Připomínám, že oněch deset argumentů není podepsáno vlastním Klausovým jménem, ale jeho ústavní funkcí „Václav Klaus, prezident republiky“. Pak tedy vyjadřuje politicky důležitý názor jako hlava státu. A jiný politicky činný muž v Evropském parlamentu mu řekl, že lže. Prezident by neměl lhát. Jinak řečeno: prezident, pokud podepíše své desatero jako prezident a nikoliv jako soukromá osoba nazvaná „Václav Klaus“, <EM>musí </EM>přesně zdůvodnit svůj postoj na základě platných EU-dokumentů. Zejména se musí opírat o doslovnou citaci platných evropských dokumentů, které musí respektovat jako hlava státu. Jako prostý občan Klaus je respektovat <EM>nemusí</EM>. Pokud si z nich jako prezident dělá poetickou koláž pro vlastní účely, pak píše báseň a nikoliv politické prohlášení hodné této vrcholné ústavní funkce.<BR><BR>Protože Václav Klaus <EM>pravděpodobně </EM>napsal demagogický text, jiný politik jej označil za lháře. Všimněte si, že se vůbec nevyjadřuji k věcné stránce argumentace, i když na ni mám svůj vlastní názor. Stručné shrnutí mých proevropských postojů založených na ústavě <a href="http://www.umlaufoviny.com/www/res_publica/archiv/stare/zapisnik_9/politika.html">najdete v archivu</a>. Nyní mi však jde nikoliv o argumenty pro nebo proti, ale o jednu formální a tím i zásadní věc. Václav Klaus je (bohužel) i můj prezident. Pak by ovšem neměl být nazýván lhářem od jiného politika, notabene z Evropského parlamentu. Možná je to panu prezidentovi osobně jedno, ale já se tím cítím být zesměšněn jako občan této republiky. Vlastně by mi to ani nemělo nijak vadit, po všem tom prasečáku, který se v posledních časech nazývá „česká politická scéna“. Ale vadí mi to, protože někdo <EM>ze zahraničí </EM>začal nazývat věci v české politice pravým jménem. Pokud se v ústavní funkci vědomě manipuluje s pravdou, pak to není omyl, ale lež. Mně vadí i <EM>pouhá možnost</EM>, že by můj prezident lhal v ústavní funkci, která má vliv na můj osobní život. Pan poslanec Jo Leinen veřejně nazval mého prezidenta lhářem. Pak lze věc řešit několika způsoby.<BR><BR>Případ nejjednodušší: je to kachna Lidových novin, které jsou známy svým bulvárním stylem a argumentací. Pak jsem se stal nedobrovolnou obětí novinářské dezinformace a celý případ je nesmysl od samého začátku. Panu prezidentovi se tímto hluboce omlouvám, že jsem veřejně pochyboval o jeho dobrém jméně.<BR><BR>Případ druhý: pan poslanec Jo Leinen opravdu svůj příspěvek napsal tak, jak byl publikován. Pak našemu milému panu prezidentovi nezbývá, než aby na polemiku důstojně a věcně odpověděl. Do lhářů mu nenadávám já, anonymní občan ze Ztracené Lhoty, ale poslanec z Evropského parlamentu, který zde zastupuje jiné občany, notabene zahraniční. Ti jsou zvyklí argumentovat nikoliv na úrovni bezuzdného plácání a stranické demagogie, nýbrž se soustředí na věcnou argumentaci. <BR><BR>Pak má pan prezident dvě možnosti. Možná, že článek opravdu podepsal pouze svým jménem, tedy prostým „Václav Klaus“, za které si mohl přiřadit všechny získané čestné doktoráty. To je v politice prašť jak uhoď, jde o občana Klause. Ten má svaté právo být omezeným ješitou a demagogickým hlupákem &#8722; stejně jako já. Ale pak by měl z titulu <EM>prezidenta České republiky </EM>donutit, třeba i soudně, nezodpovědné redaktory z Lidových novin, aby uvedli věc na pravou míru. A já mu zatleskám, protože se chová jako můj prezident. Jeho argumenty jsou pouze jeho osobním míněním, a pokud si někdy udělám čas na podobné nesmysly, tak na ně odpovím. <BR><BR>Ale možná, že článek opravdu podepsal i titulem, tedy svou ústavní funkcí: „Václav Klaus, prezident republiky“. Pak tedy nemluvil za sebe, ale i za mne. A já mám <EM>občanské právo </EM>jej vyzvat, aby kvalifikovaně a veřejně odmítl tvrzení poslance Evropského parlamentu, který jej taktéž kvalifikovaně a veřejně nazval lhářem. Což tímto činím. Být lhářem není jen politická, ale i etická kategorie. V politice někdy jde i o etiku. Nám se to může zdát naprosto překvapivé. Ale dění v české kotlině již ovlivňují i poměry evropské, do nichž patříme &#8722; ať se to někomu líbí nebo ne. A z politicky činné Evropy také obvinění ze lhaní přišlo. Pan prezident má experty placené z mých daní, kteří mu měli a mají radit, jak kvalifikovaně argumentovat z hlediska právních smluv sjednaných s Evropskou unií &#8722; a také z hlediska Evropské ústavy, o níž budu jako občan hlasovat v referendu. Pokud desatero podepsal jako prezident, pak nemluví za sebe, ale i za mne. Čekám, jak to dopadne. Je tím lhářem nebo ne?<BR><BR><BR>