Zrádci Majdanu: kteří nic nepochopili a nic se nenaučili
Majdan je jediným místem a jediným časem, kde a kdy se může takový člověk cítit jako ryba ve vodě. Všechny spojuje jeden cíl, všichni se mají rádi, všichni si navzájem vyprávějí, jak jsou skvělí, nálada je povznesená, až euforická. Čeká nás společný nepřítel, strašlivý, ale ne nebezpečný, před ním nás Západ určitě ochrání. Až bude tento nepřítel hrdinně, ale radostně a bez velkého úsilí poražen, každý získá bohaté trofeje a každý se stane tím, čím chtěl být – nakonec přijde ta očekávaná všeobecná svoboda. Mozkově mrtvá zrůda bude krásná jako Apollón a moudrá jako Sokrates a stará zmučená klisna se ráno probudí jako mladý hřebec. Majdan plní parádnější přání, než jsou ta, která známe z pohádky o 12 měsíčcích. Jenže pak Majdan zvítězí – a zázrak se nestane. Proto si část majdanské komunity přeje Majdan věčný. (Nová republika)
PS. Bezvadná analýza, jako vyšité o českých chvilkařích. Už je krysaři neziskovek zase zvou do ulic, aby honili svůj sen.