Soudy si případ "Tulipán" hodně zjednodušily. Bylo snadné odsoudit někoho v ČR podle formální logiky platných zákonů a přitom ignorovat podstatu sporu.

O co na začátku šlo? Jeden nezletilý technicky zdatný a podnikavý mladý muž si zřídil drobnou živnost. Prodával reklamní prostor na svém dobře navštěvovaném webu. Vysoké návštěvnosti svých stránek, která je pro výdělek ze zadávané reklamy rozhodující, docílil tak, že nabízel formou embedovaných odkazů aktuální filmy a seriály k online sledování. Při úředním uzavření stránek serveru Kinotip.cz, Servertip.cz bylo na stránkách takto zpřístupněno 2470 filmů. Soubory filmů a seriálů, které Kinotip.cz zpřístupňoval, byly nejčastěji umístěny na serveru Megavideo. Při dokazování u soudů se návštěvnost udávala v intervalu od 7000 do 15 000 unikátních návštěvníků denně a jednotlivé filmy zaznamenaly počty zhlédnutí v řádech desetitisíců.

Podívejme se na popis podnikání, jak ho charakterizoval Nejvyšší soud České republiky.

[http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/763AE1D4853A3985C1257B5C004F46EE?openDocument&Highlight=0,|Spisová značka: 8 Tdo 137/2013] wrote:
Mladistvý v posuzované věci jako hlavní správce a administrátor provozoval webové stránky, kde za využití tzv. hostingu s možností uložení dat na serveru společnosti FlyNetwork, s. r. o., v prostoru vyhrazeném pro své stránky umístil a ponechal odkazy, tzv. embedded linky umožňující přístup k neoprávněným rozmnoženinám filmových a televizních děl umístěných na externích serverech. Tím docílil, že kdokoli, kdo si otevřel uvedenou webovou stránku mladistvého, k nim mohl mít jejím prostřednictvím přístup, což mladistvý činil, aniž by k tomu měl souhlasy nositelů autorských práv anebo splnil jiné zákonem stanovené podmínky takového zveřejnění uvedených děl. Mladistvý takto jednal i přesto, že ČPU poté, co uvedenou činnost zjistila na shodně fungujících stránkách, jej vyzvala, aby tuto činnost ukončil. Mladistvý však v souladu s tímto upozorněním nepostupoval, a přestože tyto dříve provozované stránky zrušil, na zcela obdobném principu zavedl WWW stránky jiné ( Kinotip.cz, Servertip.cz ), jejichž prostřednictvím uvedeným způsobem zpřístupnil celkem 2470 ve výroku konkrétně citovaných jednotlivých děl.


Tato kauza nás zajímá z principu, protože se dotýká svobody veřejného internetového prostoru. Zajímá nás nová praxe, veřejného zastrašování hrozbou potenciální kriminální aktivity běžných legálních činností, kterou zavedla do českého mediálního prostoru ČPU - Česká protipirátská unie.

Tato organizace udává v zastoupení poškozených celkovou škodu na více než 138 milionů korun. Škoda byla propočtena takto: jedno zhlédnutím filmu 15 až 30 korun a a jedno zhlédnutí epizody seriálu 5 až 10 korun. Pravomocným rozhodnutím soudu je dána možnost po viníkovi vymáhat náhradu škody. Podle takto stanoveného ceníku se má dnes už plnoletý hoch hodně co ohánět aby dostál případným nárokům poškozených.

Soud mladistvého odsoudil k odnětí svobody v trvání pěti měsíců a výkon trestu odložil na zkušební dobu v trvání jednoho roku Usnesením Okresního soudu v Liberci, soudu pro mládež, ze dne 10. 1. 2013, byl tento trest mladistvému na základě amnestie prezidenta republiky ze dne 1. 1. 2013 prominut. Soud ještě nařídil propadnutí notebooku a rozhodl o náhradě škody, odkázal poškozené na samostatné občanskoprávní řízení před jiným příslušným orgánem.

Zajímáme se především o argumentaci dovozující, že seznam linků vedoucích k zdrojovým souborům na serveru třetích stran, je brán jako porušení autorských práv a tomto smyslu jako trestní jednání.

[http://www.nsoud.cz/Judikatura/judikatura_ns.nsf/WebSearch/763AE1D4853A3985C1257B5C004F46EE?openDocument&Highlight=0,|Spisová značka: 8 Tdo 137/2013] wrote:
Mladistvý uvedeným postupem umístil „link“ umožňující přístup k rozmnoženině díla, a to jako osoba odlišná od osoby, která je vlastníkem této rozmnoženiny, což je činnost, již je nutné považovat za porušení autorskoprávní neodvislosti jednotlivých aktů užití díla. Každý akt sdělení díla veřejnosti je samostatným způsobem užití díla a uživatel k takovému užití potřebuje souhlas majitele autorského práva.


Mladík porušil §12 - Právo dílo užít a a jako trestné je posuzováno jednání podle §18 Obecná ustanovení. (2) Sdělováním díla veřejnosti podle odstavce 1 je také zpřístupňování díla veřejnosti způsobem, že kdokoli může mít k němu přístup na místě a v čase podle své vlastní volby zejména počítačovou nebo obdobnou sítí.

Soudy udělaly kompletní formální práci na zdůvodněném odsouzení mladistvého. Doložily způsob porušení autorských práv a odůvodnění neoprávněného užití. Expert znaleckým posudkem soudu pomohl prokázat znak „nikoliv nepatrného“ zásahu - činnost provozoval po dobu 10 měsíců a popsal vědomý výběr nabízených filmů i rozdíl mezi strojovým a ručním sestavením nabídkového seznamu. Nechybí ani popis pokusu o prodej domény a nové verze portálu, tržba z reklamy a zdůvodnění trestní odpovědnosti a nakonec i společenská škodlivost.

Obvinění bylo sestaveno formálně dokonale a Ústavní soud (Spisová značka: 8 Tdo 137/2013) smetl špatně napsanou stížnost hravě ze stolu. Jenže to skutečně důležité soud vůbec neřešil. Nikde nenajdete analýzu vzájemného vztahu §13 a §18.
§13 Rozmnožování
(1) Rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.
(2) Dílo se rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální.

Z jednoduché selské logiky, odborníci tomu říkají

[http://iuridictum.pecina.cz/w/P%C5%99irozen%C3%A9_pr%C3%A1vo|iuridictum.pecina.cz] wrote:
Přirozené právo (ius naturale) je doktrína, která tvrdí, že jsou zde od přirozenosti dané právní principy, jejichž cílem je dosažení spravedlnosti, které platné právo nesmí pominout, má-li zůstat právem, nikoliv pouhým legalisovaným bezprávím.

Z definice vyplývá, že pokud chci něco sdělovat přes internet veřejnosti to je ten zmiňovaný §18 Obecná ustanovení. Potom musí to něco být napřed někde umístěno formou rozmnoženíny díla a to je §13 Rozmnožování. Nelze šířit něco, co neexistuje. V samotné podstatě §18 je automaticky obsažen i §13 rozmnožovaní díla. I ctihodným soudcům všech stupňů bylo jasné, že bez uploadnutí autorského díla na file hostingový server by nebylo na stole soudců žádného spisu.

Ve spise ÚS nenajdete zmínku o tom, že by mladík činnost uploaudu tj. vložení kopie filmu na zmíněný server dělal.

Pokud by se toto podařilo soudu prokázat, byl by skutečně vinen. Soudce musí být schopen posoudit právní otázku nejen z hlediska platného práva, ale i z pohledu, co je a co není v dané situaci spravedlivé.

Z pohledu informovaného laika sledujícího dění kolem internetu tento rozsudek vznikl pro dojem, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. Soudy si případ hodně zjednodušily. Bylo snadné odsoudit někoho v ČR podle formální logiky platných zákonů. Mezinárodní rozměr a anonymita vlastníků file hostingového serveru nutila soudce ignorovat podstatu provinění.

Autorský zákon vyžaduje po tomto rozsudku menší novelu, a to naléhavě. Tento způsob výkladu navozuje představu, že je to zákon napsaný pro ochranu obchodníků s díly nebo organizací zastupujících některé vybrané autory.