Detroit je prozatím největší město v USA, které vyhlásilo úpadek. Městské dluhy obnášejí 18,5 miliardy dolarů (365 miliard korun) a soud úpadek potvrdil dne 19. června. Centrum automobilového průmyslu a jedno z historicky nejbohatších měst v USA je nyní z velké části rozpadlá ruina. Z původních 1,8 miliónu obyvatel v roce 1950 zde žije pouhých 700 tis. a polovina dospělého obyvatelstva je bez práce.
Podívejme na anatomii úpadku blíže, protože stejný osud hrozí i mnoha českým městům, která provádějí stejně hloupou politiku zadlužování a špatného plánování.
1. Varovný příklad urbanistické a ekonomické hlouposti
Slavný Detroit, centrum hlavní automobilové Trojky najdete na tomto propagačním videu, které platilo do konce minulého měsíce jako výkladní skříň na městský zázrak. Reklama na slavný Detroit ve 3D je zde.
A nyní si klikněte sem, ať vidíte, jak v posledních letech vypadal skutečný stav hlavních symbolických budov města. Dnešní realitu města ukazuje následující reportážní film jak z konce Druhé světové války.
A nyní v bodech základní důvody úpadku, které se v jistých obměnách opakují i u nás. Co zničilo toto kdysi kvetoucí město?
2. Důvody krachu a jejich česká obdoba
Klíčové body ukazují, v čem Detroit katastrofálně selhal při plánování a řízení města. Vývoj v žádném případě nebyl fatální a v mnohých městech USA se zdařil přechod na jiný druh výroby a průmyslu bez větších problémů. Zvlášť v situaci, kdy město mělo velké finanční rezervy z bohatých let. Detroit ovšem ovládalo neoliberální myšlení a jeho výsledky máte zde.
- Sázka na jeden druh průmyslu, který v USA fakticky skončil. U nás jsou to německé montovny.
- Chaotická výstavba rozsáhlých rezidenčních čtvrtí bez jakékoliv infrastruktury a bez identifikace obyvatel s místem a s městem. Dnes je tam tzv. městská prérie. Viz úplatky vykrmené a následně divoce postavené vilové a satelitní čtvrti kolem velkých českých měst.
- Zničení vzdělání pro chudší vrstvy, dluhová ekonomika a následný vzrůst nekontrolované bídy, kriminality a drogového obchodu v centru města. Na tom nyní u nás pilně pracujeme, Nečasova bývalá vláda udělala v tomto směru velké pokroky.
- Zhruba polovinu dluhu města tvoří závazky vůči penzijním fondům a zdravotnickým systémům. Tyto prostředky byly z nemalé části legálně rozkradeny a použity na nesmyslné investice zadané lobbisty a velkými firmami. Česko jako vyšité, viz IZIP a další kšefty naší elity.
- Neřízený růst bídy a negramotnosti, které město vůbec nezajímal. Průzkum společnosti pro pracovní zdroje (Detroit Regional Workforce Fund) v roce 2011 potvrdil, že 47 % obyvatel města je ve skutečnosti negramotných.
- S organizacemi typu odborů se zdejší neoliberální politikové samozřejmě nikdy nebavili, což je zlaté pravidlo i české pravicové politiky. Natož, aby dali na dlouhodobá varování a strategii odborů. Viz citovaná studie odborů z Detroitu ke stavu pracovní síly ve městě a návrhy na zlepšení kvalifikace dělníků.
- Devastace veřejného školství a ničení průmyslového know-how ve městě způsobila, že většina jeho obyvatel není schopna vykonávat žádnou kvalifikovanou práci. Ve věku liberalismu je, jak víme, vzdělání zbožím jako každé jiné, viz tento článek o nákladech školného v USA.
- Vznikla ohromná míra korupce na hlavním magistrátě, která přenesla moc z jednotlivých čtvrtí přímo do centra, což nakonec město zničilo. Stejně dopadla pod "vedením" velkých firem města jako Synerov, pardon, Liberec.
- Devastující lobbistické zásahy velké trojky (GM, Fordu a Chrysleru) do chodu města zničily jeho funkční infrastrukturu. Město se podřídilo pouze automobilům a zničilo si ostatní druhy dopravy.
- Důsledkem bylo zničení veřejné infrastruktury a odpojení tzv. downtown (čili chudších čtvrtí) od vyššího komfortu v centru (uptown). Město přestalo fungovat jako jeden celek.
- Město obětovalo svou vlastní identitu pouze vybraným fabrikám a nedbalo na vlastní urbanistický vývoj a plánovaní. Po krachu automobilek usazených chaoticky od 30. let přímo v městském jádru bylo město zničeno.
- Uvnitř města vzniklo z ekonomických a sociálních důvodů kolem 100km2 prázdných zón a ruin, které od sebe oddělily jednotlivé prozatím živé čtvrti a územní celky. Efektivní spojení živých čtvrtí je za současného stavu infrastruktury a dluhů skoro nemožné.
- Satelitní rezidenční čtvrti se po dramatickém poklesu cen nemovitostí zhroutily a obyvatelé se raději odstěhovali. S místem je nic nevázalo a město o ně nikdy cíleně nepečovalo. Ekonomicky nemělo cenu platit hypotéky na domy, které by už nikdy nestouply na původní hodnotu danou při uzavírání hypotéky před mnoha lety.
Výsledek? Z kvetoucí metropole vyšší a střední vrstvy se stalo divoké ghetto. V roce 1950 měl Detroit z 82 % bílou populaci. Po dvou dekádách úpadku je město z 82 % černošské a pouze z 10 % bílé. Nejde o rasistickou poznámku, ale o sociologicko-ekonomický stav města, které přestalo sloužit vlastním obyvatelům. Město má v mnoha ukazatelích zločinnosti jedno z nejvyšších míst v USA.
Pak se vládnoucí elity města i zdejší lumpenproletariát pevně chytli logiky úpadku. Ti první začali žít z mediálních lží, z dluhů a z komunálních zlodějen; ti druzí z prostituce a z prodeje drog. A od tohoto měsíce žije Detroit již zcela oficiálně i z vlastního úpadku. Tak dnes již vypadají i mnohá česká města, hlavně ta v bývalých Sudetech.