Prognózy a život

Sergej Čerňjachovskij
Říjen 31, 2012

Anatolij Čubajs nedávno předpověděl, že v Rusku budou stoupat protestní nálady a že mohou přerůst do půlmilionového shromáždění. Spolu s hrozbami o zvyšování počtu protestujících předpověděl, že končí éra stability. Jeho poslední prognóza je svázána s publikací materiálů pravidelného dokumentu Centra strategických výzkumů (CSV). Podle něho se očekávají v Rusku prudké otřesy, pro které existují tři možné varianty, a to: masové nepokoje, přeskupování v nejvyšších patrech vlády a vymírání národa.

Předpovědi CSV nejsou nijak nemožné. Mohou nastat, pokud nebude ruská vláda plnit nařízení prezidenta, o což se skutečně snaží a pokud bude zemi ukládat novou privatizaci, mařit plnění obranných zakázek, ubírat prostředky na sociální potřeby, přecházet na komercionalizaci vzdělávání, zdravotnictví a vědy a navíc ještě udržovat špatné důchodové zabezpečení. Potom si bude stát moci vybrat mezi rozpuštěním takové vlády, anebo dopuštěním masových nepokojů radikálů, než začne národ vymírat. CSV byl vytvořen na objednávku Kudrinova centra a řada medií upozorňuje že si toto centrum přeje sesazení nynější vlády a dosazení právě Kudrina do funkce ministerského předsedy. Čubajs i Kudrin jsou představitelé elitních skupin: mocného kapitálu orientovaného na Západ, tržní fundamentalismus a další privatizaci.

Zde uvedené předpovědi byly vysloveny, znamená to, že je někdo potřebuje. Jsou to právě ony elitní skupiny. Čubajs dává svým způsobem ultimatum. Pokud by šly události tak, jak si on přeje, potom půlmilionová shromáždění a masové nepokoje nenastanou. Jakékoliv jiné podmínky je vyvolají. Toto vvydírání, jak by se to dalo nazvat, není možno ignorovat.

Podle průzkumů byla na druhém prosincovém shromáždění čtvrtina účastníků z řad podnikatelů a vedoucích pracovníků různé úrovně a 44 % specialistů komerčních firem. V mnoha firmách doporučili svým zaměstnancům účastnit se shromáždění. Přitom varovali před možnými důsledky neuposlechnutí a připomínali korporativní solidaritu.

Existuje zápas mezi směřováním k rozvoji národní ekonomiky, státního usměrňování a realizace státem strategického technologického průlomu, a na druhé straně směřování Ruska na přeměnu v přívěsek světové ekonomiky, novou privatizaci a odstup státu z ekonomického prostředí. Ti, kteří se nehodlají řídit Čubajsem a CSV musejí zajistit plnění prezidentových výnosů a rozhodnout se, co udělat s těmi, kteří tomu překážejí.

Čubajs sám říká, že za svými slovy stojí a že bude konat.

Je pravda, že sice prorokovali shromáždění na Bolotnoj (protiputinovské), ale ani on, ani CSV nepředpověděli shromáždění na Poklonnoj (proputinovské).

Převzato z File-rf.ru

Prezident Bolívie řekl celou pravdu o diplomacii USA

Nil Nikandrov
Říjen 23, 2012

Bolívijský prezident Evo Morales musí zvažovat svá vystoupení a dodržovat politickou korektnost. Tento indiánský prezident má nemálo nepřátel. USA proti němu vedou informační válku a neustále vykládají, že není vhodný pro tak významnou funkci. Obzvláště zuřivě útočí na jeho "rasovou nedostatečnost".

Evo vystoupil nedávno v La Pazu s projevem ke Dni dekolonizace (den objevení Ameriky). V něm odpověděl indiánsky přímo na soustavné výpady washingtonských civilizátorů: "Dříve ti, kteří měli dobré kontakty (s velvyslanectvím USA) byli všemocní. Mnozí armádní a policejní důstojníci k nim odjížděli, aby upevnili (s Američany) své dobré vztahy. Ale dnes, odpusťte mi ten výraz, mít napojení na velvyslanectví USA, je totéž jako spadnout do exkrementů." Podle Moralese se dnes jak policie tak armáda kontaktů s velvyslanectvím USA vyhýbají, protože Bolívijci to přijímají nepříznivě a takové jednání by je v jejich očích kompromitovalo. Na americké diplomaty se stále více hledí jako na nepřátele národa.

Na slavnostním shromáždění s mladými lékaři vystudovanými na Kubě, které proběhlo v Santa Cruz, prezident řekl: "V průběhu více než padesáti let vnutily Spojené státy naší zemi asymetrické, submisivní, zlomyslné, povýšené a hegemonické vztahy." Podle něho nikdy nešlo Washingtonu o rozvoj Bolívie a jeho programy "kooperace" vždy posilovaly bolívijskou závislost. Stejně tak nikdy nebylo v zájmu Washingtonu potlačit obchod s drogami. Naopak jeho prostřednictvím měl být uplatňován vliv na bolívijskou armádu i policii. USA dělaly všechno proto, aby Bolívie pracovala v mantinelech imperialistické doktríny "globální bezpečnosti" a aby sami ovládali přírodní zdroje této země.

Spojené státy Bolívii nikdy neodpustí znárodnění energetických surovinových zdrojů. Morales byl zvolen prezidentem Bolívie v roce 2006 a tehdy bylo ukončeno její hospodářské vydírání. Byla obnovena svrchovanost, zavedena samostatná finančně hospodářská politika, budován socialistický mnohonárodnostní stát, což zájmům USA nevyhovuje. Z tohoto důvodu zahájily proti Bolívii politiku represí a spiknutí. Morales k tomu řekl: "USA nikdy nepodporovaly to, aby se Bolvie stala demokratickým a sociálně spravedlivým státem s vysokou aktivitou občanů. Naopak dělaly všechno proto, aby lidi rozdělili a vyvolaly střety jedněch s druhými." Aby se tento plán podařil, vyslaly do Bolívie Goldberga, který je odborníkem na destabilizaci. Po rozpadu Jugoslávie, kde tento člověk podnítil rasovou nenávist a vznik občanských válek s tisíci oběťmi, se dostavil do Bolívie. Zde bylo jeho úkolem dopomoci k tomu, aby se v Bolívii stalo to, co v Jugoslávii.

Prezident seznamuje své spoluobčany s podvratnou činností amerického velvyslanectví. Například sabotovalo vytvoření Ústavního shromáždění, podporovalo separatismus v pěti bolívijských provinciích, které mají energetické zdroje a v nichž se tvoří 75 až 80 procent HDP. Na tyto účely poskytlo miliony dolarů a přesto dvě třetiny Bolívijců podpořily Moralese. Američané vytvářeli prostřednictvím USAID "úderné" mládežnické skupiny, financovali shromáždění, demonstrace a nevládní organizace, podněcovali radikalizaci občanů. Došlo i k tomu, že když měl Morales v úmyslu udělat pořádek ve dvou provinciích, opozičníci zablokovali letiště, aby mu znemožnili přistání.

Spolupracovníci DEA (Národní úřad pro kontrolu obchodu s drogami), kteří verbovali v armádě a v policii a kteří sledovali prezidenta, pravděpodobně za účelem přípravy atentátu na něj, byli vykázáni. Morales upozornil, že po vyhoštění Goldberga tyto aktivity zmizely.

Velvyslanectví ve své destruktivní činnosti pokračuje. Snaží se převážet zbraně, a to ve vozech s diplomatickými značkami. Je doloženo podněcování indiánských skupin k protivládním akcím. Byla odhalena snaha o proniknutí prostřednictvím CIA vytvořené teroristické skupiny do země. Tvořili ji agenti CIA z Východní a Západní Evropy, kteří měli bojový křest na Balkáně. Část těchto teroristů byla zlikvidována při akci bolívijské policie a část byla postavena před soud. Z 39 těchto teroristů jich 17 prchlo do USA, kde se ukrývají.

Koncem roku 2011 obnovila Bolívie diplomatické styky s USA. Byla vypracována rámcová dohoda. V plánu byl návrat velvyslanců do hlavních měst. Dvě dohody byly podepsány, ale v březnu 2012 zmařily USA pokus o sblížení, když vyhodnotily úsilí Bolívie v boji s obchodem s drogamni jako chybné. Morales vystoupil před Komisí o narkotikách ve Vídni a na tiskové konferenci obvinil DEA z nelegální činnosti v Bolívii. I přes veškeré úspěchy v boji s drogovým obchodem (odhalení drogových organizací, zadržení nákladů drog a věznění delikventů), nebyly této zemi zásluhy uznány. Morales to charakterizoval jako netajenou snahu o tlak na Bolívii. O DEA řekl, že je to politický nástroj USA, který je kdykoliv připraven vydat negativní informaci, a že slouží ke kompromitování politiků a odborových předáků. Proto DEA z Bolívie vyhodili.

Bolívie má v úmyslu ukončit svůj vztah s USAID a s ní spojeným Národním fondem pro demokracii a Mezinárodním republikánským institutem. Tyto struktury podněcují kampaně nepřátelské vládě a financují nevládní organizace. Nejhorší z nich je Mládež pro rozvoj a řízení, ale i jiné. USAID v zemi vytvořila aktivní pátou kolonu sestávající z intelektuální elity, novinářů a studentů. Rozpracovává scénáře k výpadům proti vládě. Rezidentura CIA v Bolívii se nazývá "politická sekce" amerického velvyslanectví. Operativci CIA mají diplomatické pasy. Bolívijská kontrarozvědka má informace o jednotlivých specialistech z tajných služeb, vojenskou kontrarozvědku nevyjímaje.

Od července je zmocněncem pro Bolívii Larry Memmot. Specializuje se na Latinskou Ameriku, ale v letech 2008 až 2011 pracoval se svou znalostí ruštiny v bývalých sovětských republikách. K prezidentu z indiánského etnika nemá žádné sympatie. Vůbec nevypadá jako ten, který týrá lidi v tajných amerických věznicích po celém světě.

Evo Morales nedávno varoval: "Bolívie je protiimperialistický, protiliberální a proptikapitalistická země. Bude-li ji velvyslanectví USA otravovat tak, jako to dělá dosud, varuji jej, že nám nezbyde jiná volba, než uzavřít je úplně."

U prezidenta Moralese není rozpor mezi slovem a činem.

Převzato z Fondsk.ru

Vedle NATO přebírá iniciativu v Asii

Andrej Michajlov
Listopad 8, 2012

Rusko se rozhodlo poskytnout Kyrgyzii a Tádžikistánu vojensko-technickou podporu ne ve formě půjčky, ale jako přímou pomoc. Především kyrgyzská armáda potřebuje podporu. Ta má ještě některou techniku z doby druhé světové války.

Údajně má Rusko na vyzbrojení Kyrgyzie utratit 1,1 miliardy dolarů a pro Tádžikistán je vyhrazeno 200 milionů dolarů. Krom toho by měl Tádžikistán obdržet ještě 200 milionů dolarů pro dodávky ropných produktů. Má to být odpověď na snahy USA přisát se na Uzbekistán.

Kyrgyzie má nejslabší armádu v regionu. Čtrnáctého a patnáctého listopadu navštíví Moskvu kyrgyzský prezident Atambajev a náplní této návštěvy bude vojensko-technická spolupráce.

Ozbrojené síly Kyrgyzie jsou jedny z nejslabších. Mají přibližně 15 tisíc vojáků, přičemž 70 až 75 % jsou profesionálové. Vojenská služba je zkrácená z půldruhého roku na jeden rok. Je tam jen jedna vojenská vysoká škola, která připravuje nové důstojníky. V hlavním městě je Národní vojenské lyceum pro přípravu středních velitelských kádrů. Ministerstvo obrany má speciální oddíly Skorpion a Ilbirs.

Kyrgyzská armáda má dosud výzbroj z dob SSSR, peníze na novou nejsou. Po vojenské stránce jsou na tom všechny ostatní země regionu lépe. Atambajev prozradil, že současným vojenským standardům odpovídá jedině brigáda speciálního určení Skorpion a tu pomáhalo připravit NATO. Kyrgyzské dělostřelectvo dosud používá děla M-30 a D-1, vzor 1938 a 1943 ráže 122 a 152 mm.

První část ruských zbraní by měla Kyrgyzie dostat příští léto. Biškek velmi postrádá všechny druhy moderních lehkých zbraní. Má dostat i nová bojová vozidla pěchoty, bojová průzkumně hlídková vozidla, vrtulníky, polní i stabilní nemocnice.

Kyrgyzie je hornatá a potřebuje především lehké motocykly, lehké přenosné minomety a satelitní techniku. Zřejmě to všechno od Ruska získá.

Podpora Tádžikistánu je menší, jedná se o 200 milionů dolarů. Peníze budou především na modernizaci protivdušné obrany a na renovaci vojenské techniky. Tádžičtí vojáci slouží 2 roky a ti, kteří ukončili vysokou školu jen jeden rok. Problémy personálního charakteru Tádžikistán nemá.

Podle názoru některých odborníků se Rusko snaží tím, že pomůže Kyrgyzii a Tádžikistánu, upevnit postavení Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti. V roce 2014 je plánován odchod armády USA z Afghánistánu a Biškek a Dušanbe už projevily zájem o vyvážené americké zbraně. To by mohlo zvýšit vliv USA v regionu a Rusko se snaží tomu zabránit.

Převzato z Pravda.ru


Zdroj a odkazy na originály článků Outsidermedia

Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Ze světa" najdete zde.