V Evropě neohrožují v současné době majetek občanů pouze negativní reálné úroky. Státy sahají stále víc po represívních opatřeních ve svůj vlastní prospěch.

Trvalé znehodnocování peněz bolí. Ztráta kupní síly nemusí jít však ruku v ruce s vysokou inflací. Pokud jsou výnosy z úroků dost nízké, může být i inflace ve výši 2-3 % značně bolestivá, a to i když Evropská centrální banka bude usilovat o udržení inflace, nepřesahující 2 %. Že tomu tak nemusí být, pociťují dnes na vlastní kůži občané nejen celé eurozóny, ale i země, které euro nemají, jak ukážeme nakonec na případ Česka.
V eurozóně vzrostly v září ceny meziročně o 2,6 %. Poněvadž ale výnosy desetiletých státních dluhopisů dosahují pouze 1,35%, střadatelé ztrácí na své investici 1,25 % z hodnoty. Říká se tomu záporný reálný úrok. To jistě bude ovlivňovat chování občanů, kteří většinou šetří v nízce úročených produktech jako jsou vkladní knížky, pokladní poukázky, nebo mají peníze kvůli likviditě uloženy na běžných účtech, či krátkodobých termínovaných vkladech. Už i pětileté státní dluhopisy dosahují výnosů pouze 0,5 % a dvouleté 0,02 %. To je eurozóna a tyto negativní úroky zde vládnou již od roku 2010.

Platí to i pro hospodářsky silné Německo. Inflace v září 2012 činí 2,1 %. Výnosy ze státních dluhopisů se splatností 10 let 1,4 %, 5 let 0,5 % a 2 roky 0,02 %. Jednoznačně dochází k vyvlastňování občanů SRN.
Negativní úrok je nejznámější formou represe, kdy se státy snaží oddlužit prostřednictvím občanů střadatelů a budoucích penzistů. To se děje jako velké přerozdělování od soukromníků směrem ke státu. Ale dochází k přerozdělování prostředků od dlužníků směrem k věřitelům.
Dalšími formami finanční represe je ustanovení nejvyšší úrokové sazby(v případě lichvy ale oprávněné) a dnes údajně jsou podle Neue Zürcher Zeitung z 15.11.2012 i předpisy Basel III, Solvency II a omezení pohybu kapitálu, ke kterému přistoupilo částečně aktuálně Rakousko. O tom o všem se dá diskutovat, poněvadž krize ukazuje důsledky zcela neregulovaného finančního průmyslu. Represí je i úvěrování států prostřednictvím penzijních a pojišťovacích fondů. Jako poslední případ represe je zákaz soukromého držení zlata občany.

Vynucená opatření se objevují v eurozóně od vypuknutí dluhové krize. Nejvíc jsou postiženi obyvatelé vysoce zadlužených zemí jižní eurozóny. Ale i Francie už začíná padat. V roce 2010 sáhla vláda na solidární penzijní fond Fonds de Reservé pour les Retraites. Francouzská vládní strategie se otočila. Peníze už nejsou diversifikovány do různých produktů, ale jsou investovány údajně do "solidních státních cenných papírů", tedy do státních dluhopisů.

Ještě hůř na to šla irská vláda. V Dublinu byl národní penzijní fond National Pension Fond použit na rekapitalizaci marodných bank, stát nalil do bank 15,5 mld euro. Později irská vláda navrhla zavést na penzijní soukromé fondy daň 0,05%.

V Portugalsku vláda zase přesunula penzijní fond soukromého Telecomu zpátky ke státu a fond přišel okamžitě o 2,8 mld. euro. To představovalo 1,6 % HDP země a umožnilo snížení zadlužení. Velkým impulsem byla španělským ministerstvem financí nařízená a stanovená výše úroků na určité druhy vkladů.

V Rakousku stát omezil nežádoucí odliv kapitálu a likvidity přes banky do zemí střední a východní Evropy. Maďarská vláda byla zase nucena nařídit plátcům důchodového pojištění, aby se vrátili ze soukromých penzijních fondů do státního pilíře, což představovalo 10 mld. euro a 9,5 % HDP.

Dluhová krize ovšem není zdaleka překonána. Jediná země, která se drží zuby nehty, je Švýcarsko, kde zatím občané zápornými úroky postiženi nejsou. Ani tady však pětileté dluhopisy nic nenesou, což přivádí do potíží penzijní a pojišťovací fondy do potíží. Centrální banka však zde neustále intervenuje a tiskne franky, aby oslabila kvúli exportu svou měnu, tím ale může spustit v zemi inflaci.

Vyvlastňování prostřednictvím úrokové sazby se týká většiny občanů České republiky. Meziroční inflace říjnu 2012 dosáhla 3,4 %, reálný pokles průměrných mezd 1,1 %. Výnosy státních dluhopisů dosáhly letos historického minima. Podle ČNB - ARA systému činí výnos desetiletých dluhopisů 1,68 %, pětiletých 1,50 % a dvouletých 0,36 %. Negativní dań si čtenář spočítá bez problémů sám.

Blíží se vánoce, tak se příště podíváme na vánoční nadílku nejlepšího ministra financí České republiky, Kalouskovu vánoční emisí státních dluhopisů pro bohaté. Bude to pohádka o tom, jak chudý chemik pomáhá svým bohatým přátelům neplatit daně a připravovat státní pokladnu o další příjmy.

Zdroje: Neue Zürchner Zeitung, ČNB-ARA, Aktuálně.cz

Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Ekonomika" najdete zde.