V čínském tisku se někdy objevují dosti trefné kreslené komentáře k dění ve světě. Strýček Sam jako postava z Andersenových pohádek a kvantitativní uvolňování jako krabička zápalek za mrazivého zimního večera se řadí za poslední dobu určitě mezi první desítku.
Je pokračující ekonomický vzestup Číny založen na nízkých mzdách?
Po mnoho let je Čína nahlížena jako dílna poháněná vlnami mladých migrujících dělníků, jejichž nízká mzda je tím, co umožňuje místní výrobě konkurovat ostatním zemím. Tento obraz je nicméně stále více mimo realitu. Průměrná mzda migrujícího dělníka je od vstupu Číny do WTO v roce 2001 v přepočtu na dolary čtyřnásobná – to znamená, že je více než dvojnásobná oproti dalším rozvíjejícím se zemím v regionu. Její meziroční růst se pohybuje v dvouciferných hodnotách i přes to, že růst HDP je na nejnižší úrovni v tomto století. Ani do budoucna se nepočítá, že by docházelo k jejímu zmražování nebo snižování. Dosavadní prezident Chu Ťin-tchao vyjádřil podporu plánu, aby se mzdy v horizontu tohoto desetiletí ještě zdvojnásobily. Mnoho lidí se obává potíží, které zvyšování mezd může vytvářet v období, kdy světová poptávka má obecně sestupnou tendenci. V některých oblastech výroby skutečně přestává být dominantní postavení Číny tak výrazné – například v textilní výrobě se čínský podíl snižoval. Při bližším pohledu na měnící se změť obchodních vzorců je to ale cílený posun do sektorů, které přinášejí víc zisku, než kolik činí ztráta některých zmíněných pozic. Čínské společnosti se stávají důležitými hráči na poli technologicky pokročilých výrobků a aplikací.
Existují tři důvody čínského exportního úspěchu. Prvním je ten, že vytvářením lokálních dodavatelských řetězců byly čínské firmy schopny krok za krokem absorbovat pokročilejší technologie a zvyšovat své profesní dovednosti. Výsledkem je, že produktivita dělníků je mnohem vyšší, než jaká byla ještě třeba před několika lety. Dle Světové banky patří více než čtvrtina exportovaného čínského zboží do kategorie "hi-tech", což je jeden z nejvyšších poměrů ve světě. Druhým důvodem je samotná obrovská lidská základna Číny, která společně s investicemi do výrobních komplexů a infrastruktury kolem nich umožnila rychle odpovídat na změny poptávky a dodávat objednané zboží rychleji a za nižší přepravní cenu než jejich zahraniční rivalové. Posledním důvodem je vládní podpora, poskytování výhodných úvěrů a podpůrná měnová politika. Debaty nakolik jüan v současnosti odpovídá své reálné hodnotě nic nemění na tom, že místní firmy se mohou spolehnout na to, že měnová politika země bude vždy brát v úvahu jejich zájmy a nemusejí se bát nepříjemných překvapení od spekulantů.
Pokračující schopnost čínských exportérů dodávat zboží za nižší ceny než firmy jinde ve světě nejlépe dokazuje fakt, že ceny exportovaného zboží do Spojených států se od začátku roku 2009 téměř nezvýšily (nárůst se pohyboval kolem 2 procent), zatímco jüan ve stejném období proti dolaru významně posílil. Ceny zboží importovaného do USA z jiných rozvojových zemí pak rostly čtyřikrát rychleji. Zvyšování produktivity tak, aby udrželi cenu nízko, vysvětluje proč čínští exportéři pokračují v expanzi i přes to, že již nemají oproti ostatním výhodu levné pracovní síly.
Dnešní úspěch samozřejmě není zárukou toho, že stejné to bude i v budoucnu. Pokud budou firmy chtít zachovat soudobý trend, musejí se soustředit na aplikaci výrobních inovací a další zvyšování produktivity. Může zde být limit, kam až podíl na světovém trhu může zajít, než začnou obchodní partneři zavádět ochranářská opatření.
Od začátku ekonomických reforem až po zformování čínské exportní velmoci sledoval vývoj podobnou cestu, jakou prošlo Japonsko před 30 lety. Zatímco však byl japonský podíl ve světovém exportu na vrcholu jeho ekonomiky zhruba 10 procent, Čína tuto hranici překročila před dvěma lety a pomyslný díl se stále zvětšuje. Při takovém kurzu zřejmě nebude Romneyho vyhrožování v předvolební kampani (kdy chtěl hned další den po zvolení označit Čínu za "měnového manipulátora") posledním antagonismem, kterému bude třeba v budoucnu čelit. Ale hlavním výsledkem čínského přechodu výroby ke stále více technicky složitějším produktům bude vytváření nových příležitostí a zcela nových výzev. A to nejen pro čínské výrobce samotné. Tento posun bude ovlivňovat další země, obzvláště z Asie a Latinské Ameriky.
Ericův komentář: Vrátil bych se k otázce v nadpisu. Je pokračující ekonomický vzestup Číny založen výhradně na nízkých mzdách? Nebo je to jednoduchý a pro masy dostatečně stravitelný argument, po němž už není třeba dodávat další fakta? V ČR je mantra o "misce rýže za den" obzvláště zažraná a rádo se s ní straší na fórech a v diskuzích. Při čtení původního článku jsem si vzpomněl na výrok jednoho Číňana provozujícího textilku v Africe – mzda afrického dělníka je o 20 procent nižší, ale jeho produktivita třetinová. Pokud srovnáváme mzdy v západních zemích s čínskými, pak pouhý přepočet podle směnného kurzu je tím nejvíce zavádějícím počinem, jaký můžeme udělat. Ačkoliv je cena některých produktů v podstatě stejná (hlavně módní novinky), další artikl zde seženete za nižší cenu. Obzvláště se to pak týká základního spotřebního sortimentu. Velmi hrubě (a nepřesně) by se dalo říci, že si tu koupíte za stejný obnos dvakrát tolik než v ČR. Dalším přetrvávajícím omylem je, že veškeré čínské zboží je "pochybný šunt". Jako příklad se dávají (zvláště v českých krajích) obuvnické výrobky. Zde platí do písmene staré čínské úsloví – "Dostaneš přesně to, co si zaplatíš." Mnoho produktů střední a vyšší třídy čínských firem v oblasti mimo elektroniku se na české pulty dostane ve velmi omezeném množství, pokud vůbec. Naopak pokud byste chtěli vstoupit na čínský trh třeba s domácími spotřebiči – jste v podstatě bez šance. Lokální firmy nabízejí dostatečně dobrou kvalitu. Já osobně mám zkušenost s ochrannou pracovní obuví vyrobenou v Číně ( vyztužená, normovaná proti skluzu, úrazu elektřinou, nepropouští vodou nebo krví přenášené patogeny) a nemůžu proti nim říct ani "popel".
Česká společnost Nafigate otevírá pobočku v Pekingu
Dne 20. listopadu 2012 proběhla při příležitosti otevření pobočky české firmy Nafigate v Pekingu formální slavnost doprovázená diskuzí mnoha odborníků pracujících v oblasti biotechnologií. Projekt, se kterým chce firma vstoupit na čínský trh a jenž dostal největší prostor v mediích, se zabývá využitím použitého kuchyňského oleje pro výrobu bioplastu, který se samovolně rozkládá v rámci několika měsíců a je ekologicky šetrný. Technologie vyvinutá týmem vedeným profesorkou Ivanou Márovou na VUT v Brně již byla odzkoušena a je v tuto chvíli připravena na komerční využití.
Krom biotechnologií přináší Nafigate na čínský trh také projekty zabývající se vývojem nových, energeticky úsporných generací membrán z nanovláken využívaných při filtraci odpadních vod, v textilním průmyslu či výrobě baterií. "Tyto technologie nám v budoucnu umožní najít řešení zásadních problémů se kterými se setkává vývoj lidské civilizace," prohlásil profesor Seeram Ramakrišna z National University v Singapuru, který je jednou z vůdčích osobností v oblasti výzkumu nanovláken a účastnil se slavnostního otevření.
Ericův komentář: Projekty tohoto typu mají v Číně velkou vládní podporu (jsou zmiňovány i v současném pětiletém plánu). To je také jeden z důvodů, proč Nafigate na místní trh vstupuje. Nové technologie mají opravdu tendenci se do Číny "slétávat". Je smutné to pak srovnávat s tím, jakou podporu vlády má a výhledově asi bude mít vědecký výzkum a jeho aplikace v ČR.
Úspěšné vypuštění dalších dvou satelitů
Čína v pondělí 19. listopadu vypustila z kosmického centra Tchaj-jüan pomocí rakety Čchang-čeng 2C třetí satelit ze skupiny "Enviroment I". Radarový satelit se připojí ke dvojici optických, které se již nacházejí na oběžné dráze od roku 2008, a vytvoří síť pokrývající většinu čínského území. Završí se tak plán z roku 2003 na vytvoření malé konstelace enviromentálních satelitů. Hlavním úkolem formace bude dodávat přesná data pro vyhodnocování a předpověď přírodních katastrof, pomoc při mimořádných situacích, monitorování a předpověď ekologických změn a vývoj znečištění ovzduší v reálném čase. Raketa nesla zároveň dvojici dalších objektů, které budou provádět testy nového typu součástek a vybavení, materiálů, metod a platforem pro miniaturní satelity. Druhý satelit Jao-kan XVI vzlétl s pomocí nosné rakety Čchang-čeng 4C v neděli 25. listopadu ze střediska Ťiou-čchüan nacházející se v severozápadní provincii Kan-su. Satelit bude krom testování nových technologií pomáhat při průzkumu přírodních zdrojů a odhadech zemědělské úrody.
Jeden malý návrat
Na pár obrázcích bych se ještě vrátil k minulému dílu. Snad ta exkurze do vesnické obyčejnosti nebude proti srsti.
Energii vydanou na žonglování je potřeba doplnit menší svačinou v přírodě. Kočka moudře dbá na to, aby byla dodržována pravidla čajového obřadu. Jako menu je rýžová hrudka s kousky kuřecího masa nebo zeleniny uvnitř. Mimochodem velmi skladná a báječná snídaně při cestování.
Poklábosení se sousedkou na venkově vypadá stejně všude na světě. V Říši středu tomu není jinak.
Čtení mezi sloupci (řádky se tu nenosí) se dá provádět všelijak. I takhle tajně, skorem disidentsky.
Apropo… To, že kočka není ledajaká dokazuje fakt, že při večerní modlitbě zaujímá místo mezi domácími bůžky…
Tentokrát je to loučení opravdové. Upřímně bych chtěl vědět, co si ta reálná „míca“ myslí o té malované pro štěstí vedle sebe. Jestli něco ironického, nedává to na sobě znát 
Chcete-li aktivně diskutovat, musíte se zaregistrovat.
Diskuzní fórum rubriky "Ze světa" najdete zde.