Dobrá zpráva čeká německé daňové poplatníky a všechny konzumenty elektřiny. Podle nově zveřejněné studie spolkového úřadu pro přenos energie bude třeba do roku 2020 postavit pouze tři vysokonapěťové sítě místo původně plánovaných čtyř. Nová výstavba vytvoří dalších 2800 km přenosů a dalších 2900 km bude přebudováno. Kliknutím na obrázek v anotaci vidíte charakteristiky německé energetické soustavy po vypnutí jaderných elektráren po roce 2020. Viz náš nedávný článek pozitivně hodnotící výstup z jádra samotnými jadernými vědci, kteří nechtějí jadernou energii.
Klíčovým bodem změněné energetické politiky je vybudování vysokonapěťových sítí na stejnosměrný proud (tzv. HGÜ-Verbindungen). Tyto sítě jsou na rozdíl od klasických sítí střídavého napětí schopny přenášet proud na velké vzdálenosti s minimálními ztrátami. Jejich hlavním úkolem bude přenést proud od větrných elektráren v Severním moři až do průmyslových zón jižního Německa a pak dále do západní Evropy. Na výstavbu těchto sítí se počítá v příštím rozpočtu EU s velmi významnou částkou. Vybudování energetických dálnic ve směru sever-jih by mělo snížit náklady na výrobu a tím zvýšit konkurenceschopnost evropských výrobků.
Plánovaná dostavba Temelína se tím ocitá ve dvojím tlaku. Za prvé, Německo už teď má při vypnutých jaderných elektrárnách rekordní export, viz tento článek o rekordním vývozu.
Za druhé, marně čekáme na oficiální reakci českých energetiků a hlavně ČEPSu k plánované výstavbě stejnosměrných sítí v Německu. Bude vůbec naše energetická soustava kompatibilní s novou přenosovou soustavou pro alternativní zdroje elektřiny, která se nyní buduje v Německu a postupně i v celé EU?
Občanský postoj k Temelínu se objevil v diskuzi. Než se budou stavět nové bloky, chceme vědět:
- kam se bude zbytečná elektřina vyvážet;
- kolik nás bude stát zničení krajiny při těžbě uranu a uskladnění radioaktivního odpadu;
- kdo zaplatí demontáž elektrárny, která možná už za deset let bude zcela nehospodárná při ceně uložení radioaktivního odpadu a budoucí demontáži.
Ke strategii ČEZu, která měla ovládnout sítě na Balkáně a tam posílat energii (přičemž radioaktivní odpad, pojištění a další vicenáklady poneseme skrytě my občané z našich daní) se již objevil první zajímavý článek. Albánci chtějí elektřinu pokud možno zadarmo, a hlavně bez ČEZu. Předběžná ztráta ČEZu při odchodu z Albánie (kde jí nyní hrozí soudní proces a vypovězení) by nyní znamenala ztrátu kolem pěti miliard korun. Tolik stojí česká cesta na bezprávný Balkán místo cesty do samosprávné Evropy. A to je pouze prozatímní cena.