ÚOHS jako svědek rozpadu státní autority

"Všechno je drahé, kdo to má kupovat?", naříkají čeští spotřebitelé. Pravdou je, že pokud se provede srovnání například s cenami v Německu, máme je až na výjimky stejné nebo jen nepatrně nižší. Přitom máme několikanásobně nižší mzdy. Výkonnost ekonomiky je zhruba stejná, v produktivitě práce tolik nezaostáváme. V čem je příčina tohoto stavu? Proč monopoly diktují monopolní ceny? Stačí se podívat na úspěšný pokus senátorů, kdy Senát vlastní hloupostí zmařil prospěšný zákon o NKÚ. A nyní se podívejte na to, jak stát paralyzoval funkci jiného významného úřadu: Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Komu tedy stát skutečně slouží? Občanům určitě ne. Podívejme se na jeden ze smutných výsledků oposmlouvy, která zničila stát.

Stát nemá autoritu a nic nekontroluje

Důvodem drahoty je rozpad státu. Stát dnes nemá žádnou sílu k tomu, aby donutil hráče na trhu dodržovat pravidla, chovat se odpovědně a nepoškozovat spotřebitele. Dodržování pravidel má ze zákona na starosti Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS). Jeho výroční zprávy najdete zde. Přehled správních řízení II. stupně a soudních přezkumů vedených v roce 2011 najdete zde. Nyní se podívejte na přehled pokut uložených ÚOHS.

Z grafu je vidět, že ÚOHS uložil drakonické pokuty v astronomické výši. Jenže ve skutečnosti je počet vymožených pokut nad 50 milionů Kč nepatrný. Z grafu vyplývá, že velké pokuty nebyly nikdy zaplaceny. Výsledek? ÚOHS jako regulátor a klíčový hráč v ochraně trhu před monopoly a kartelovými dohodami naprosto selhává. Ty nejdůležitější a nejpotřebnější kauzy nedotahuje do konce.

Jaký je výsledek práce tohoto úřadu?

Ve výročních zprávách ÚOHS najdete spoustu čísel, tabulek a grafů, jež mají prokázat jeho výkonnost a profesionalitu. Když se podíváte na činnost tohoto úřadu v delším časovém období, zjistíte, že za více než deset let své existence vyšetřil desítky případů. V níže uvedené tabulce jsou jenom ty, kdy ÚOHS udělil pokuty nad 50 milionů. V grafu jsou případy s pokutou vyšší než 10 milionů. Tyto případy jsme vybrali záměrně, protože jsou to precedenty, které by měly závazným způsobem v daném období formovat trh.

Přehled nejvyšších pokut uložených ÚOHS za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže s následným vývojem jednotlivých kauz

Sankce do 50 mil. Kč

Z přiložené tabulky je vidět, že k žádnému ovlivňování trhu ze strany ÚOHS nedochází. Už jenom z toho důvodu, že obvyklá délka trvání jednoho takového případu je minimálně 5 let. Obvyklý postup je, že se zjistí skutková podstata. ÚOHS udělí sankci v prvním stupni řízení; proti tomu je většinou podán rozklad. Pokud ÚOHS potvrdí sankci ve druhém stupni řízení, sankcionovaná strana podá odvolání brněnskému krajskému soudu, ten odvolání buď vyhoví, nebo jej zamítne. Pokud soud odvolání zamítne, je povinný nucen zaplatit pokutu. Pokud soud odvolání vyhoví, může proti tomu ÚHOS podat stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Pokud Nejvyšší správní soud vyhoví stížnosti, povinný může zaplatit, nebo podat dovolání. Teprve po rozhodnutí o dovolání může být celá kauza definitivně uzavřena. V kauzách je definitivně rozhodnuto často až po 5 letech. A z pokutovaných subjektů valná většina dnes už dokonce ani na trhu nepůsobí. U 90 až 99 % rozhodování a činnost ÚOHS neměly žádný "výchovný účinek" a trhu nevyslaly žádoucí signál.

Na trhu tím pádem panuje naprostá anarchie. Ceny a chování monopolistů si může každý porovnat při každém nákupu. Tržní prostředí, nabídka, konkurence - to vše jsou v českých podmínkách jen planá slova, protože regulátor, který má dohlížet na dodržování pravidel, nemá na trh fakticky téměř žádný vliv.

Výhled do budoucna

ÚOHS jako takový nemá žádný vliv na skutečné kartelové dohody a monopolní chování. Naopak je využíván jako zbraň při veřejných zakázkách, kdy si neúspěšní uchazeči o veřejnou zakázku stěžují na porušení soutěžních podmínek. Vzniká tak velmi nepřehledná situace, která bude komplikovat situaci úřadů v nejbližších letech.

Zákony upravující zadávání veřejných zakázek už mají od roku 1994 třicet novelizací. To samozřejmě úřadům komplikuje situaci. Dokončit v nějaké rozumné době řízení o veřejné zakázce asi ani nebude možné. Pravidla, která jsou nastavena, navíc umožňují účastníkům prodlužovat celý proces. Darebáci tedy mají vrch, protože si vymohli nevymahatelnost práva, a to pomocí lobbistické legislativy (sněmovna), zkorumpované exekutivy (vláda) a časté aroganci či nekompetentnosti soudů.

Nebezpečí monopolních fúzí

Velmi důležité je postoj, jaký ÚOHS zaujímá k fúzím. Ty budou ovlivňovat trh a konkurenci v dalších letech. Velký objem i počet fúzí společnosti už v ČR nastal. Důsledky z toho pramenící koncentrace moci a síly monopolů na trhu bude antimonopolní úřad řešit už v blízké budoucnosti. Autorita tohoto úřadu se vyvozuje z precedentních rozhodnutí v minulosti, ta však žádný měřitelný výchovný účinek ve společnosti neměla.

Celý systém antimonopolního zákonodárství vyžaduje zvýšení pružnosti a rychlosti rozhodování. Pokud rozhodnutí regulátora trhu nemá účinnost v řádu měsíců, pokud se velmi často stává, že v okamžiku vyhlášení výsledku antimonopolního úřadu už firma neexistuje, a není tudíž ani nikdo, kdo by zaplatil pokutu, žádný účinek na formování a kultivaci trhu to mít nebude. A vše zaplatíme my, spotřebitelé.