Po neslavném odchodu Františka Dohnala z čela Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) se politické strany snaží obsadit tento post svými vlastními lidmi. Ve hře jsou političtí koně jako Miloslav Vaněk, ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, poslankyně ODS Zdeňka Horníková a premiérův poradce Martin Říman (ODS). Šéfa NKÚ jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. A stejně tak se má obsadit další důležitý kontrolní úřad, a to Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Úřad zpracovává právní stanoviska v jednotlivých věcech týkajících se majetku státu na základě žádosti organizačních složek státu a státních organizací.

1. Trvalá politizace státní správy

Na příkladu trvale odkládaného zákona o úřednících je krásně vidět, proč stát přestává plnit své základní funkce. V současné době jde už dokonce o peníze EU, a nejen pouze o české pozlátko pro lid zvané "protikorupční strategie". Lenka Petráková z hnutí Oživení k tomu poznamenává následující.

V sázce je více než 500 miliard korun z evropských fondů. Přijetí zákona upravujícího postavení úředníků je jednou z podmínek Evropské komise pro čerpání evropských peněz v novém programovacím období od roku 2014. Česká republika je dnes jedinou zemí EU, která tento zákon nemá.


Ministerstvo vnitra se na čtvrtý pokus patlá s přepracovaným zákonem o úřednících. Připomínek z rezortů (jednak věcných a jednak taktických k odložení zákona) je tolik, že se opět nic neděje. Opět Lenka Petráková, tentokrát k právnímu kutilství vlády a ministerstev.

Úřady návrhu především vytýkají, že neplní cíle stanovené vládou. Jinými slovy navržená právní úprava nedává žádné podmínky k tomu, aby náš stát fungoval lépe a úředníci pracovali efektivněji. Podivné také je, že i když se zákon připravuje, vláda s ním nepočítá ve svém plánu legislativy na rok 2013 (Usnesení vlády ČR ze dne 6. února 2013 č. 84).


Podobně se k zákonu vyjadřuje i další nezávislá organizace, Transparency International, viz její studie. Pod tlakem EU sice český parlament přijal v roce 2002 služební zákon, ten ale dodnes není účinný. Účinnost zákona byla v posledních deseti letech již šestkrát odložena. Česká státní správa má zkrátka zůstat zpolitizovaná. Jinak by oligarchiemi ovládaný stát nemohl plnit své klientelistické závazky typu koncesních zakázek.

2. Případ Miloslava Vaňka, nynějšího ředitele ÚZSVM

Ing. Miloslav Vaněk je v současné době generálním ředitelem Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (dále jen "ÚZSVM") a má šanci na funkci prezidenta, případně víceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (dále jen "NKÚ"). Podívejme se na jeho personální politiku v době, kdy byl šéfem ÚZSVM. Je dobré vědět, že pan Vaněk je členem ODS a do roku 1989 byl členem KSČ.

Podle zákona o ÚZSVM je jedním z hlavních úkolů tohoto úřadu zastupování státu před soudy a správními orgány. K tomu účelu na úřadu pracují právníci a jiní znalci, kteří tento úkol mají plnit. Podle zákona se může ÚZSVM nechat zastupovat pouze v mezistátních sporech. A nyní se podívejme na několik podivných smluv, které ÚZSVM pod svým šéfem uzavřel s právními kancelářemi, které jsou striktně soukromé. Najednou pracují pro státní instituci, která má ze zákona svou agendu vést sama.

  • ÚZSVM má uzavřenu na velmi slušnou peněžní částku paušální smlouvu s advokátní kanceláří Bělina, která ÚZSVM zastupuje ve vesměs banálních pracovněprávních sporech o skončení pracovního poměru.

  • ÚZSVM uzavřel pod Ing. Vaňkem mimo jiné smlouvy s firmou Navatyp Group, a.s. Na základě těchto smluv zabezpečoval místo ÚZSVM za velmi solventních podmínek hospodaření s majetkem státu Navatyp Group, a.s. Zaměstnanci ÚZSVM hospodařící s dotčeným majetkem byli propouštěni. Hospodaření s tímto státním majetkem je však zákonem č.201/2002 Sb. a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, výslovně svěřeno ÚZSVM. Tento úřad proto tedy nemůže tento svůj úkol smluvně převést na jiný subjekt. Takové jednání ÚZSVM může dokonce být v rozporu se zákonem.


A nyní několik faktů k personální politice na zpolitizovaném úřadě:

  • NKÚ prováděl na ÚZSVM v roce 2006 kontrolní akci. V čele kontrolní skupiny byl Ing. Pavel Ptáček. Ještě před skončením kontroly nastoupila do pracovního poměru na ÚZSVM manželka Ing. Ptáčka Ilona Ptáčková. Několik měsíců po skončení kontroly NKÚ byl na ÚZSVM nově zřízen kontrolní odbor a na místo jeho ředitele nastoupil právě Ing. Pavel Ptáček a členové dotčené prověrkové skupiny NKÚ. Dále pak na základě organizační změny dostal výpověď vedoucí dopravy ÚZSVM Karel Tesař a na jeho "lehce organizačně pozměněné" místo nastoupil Jaromír Kučera, zeť Ing. Pavla Ptáčka.

  • Odborové organizace působící na ÚZSVM a jejich členové měli za vedení ÚZSVM Ing. Vaňkem těžkou pozici a byli přímo i nepřímo likvidováni. Výsledkem toho je, že odborové organizace jsou zde nyní doslova v troskách. Kromě propouštění odborářů je příkladem takového jednání odmítnutí vedení ÚZSVM strhávat zaměstnancům - odborářům členské příspěvky z platu (na MPSV a MF se tak přitom běžně děje), a to ani v případě odborovou organizací navrženého poskytnutí úplaty za tuto činnost.

  • Zvláště negativní přístup k odborářům ÚZSVM zaujímal 1. náměstek gen. ředitele JUDr. Poslední. Ten skončil svůj pracovní poměr náhlou dohodou doslova ze dne na den. Jeho počítač prohlížela Policie ČR. Na jeho místo okamžitě jmenoval Ing. Vaněk JUDR. Strouhala, nejbližšího spolupracovníka JUDr. Posledního. Zaměstnanci ÚZSVM se dodnes nedozvěděli o této věci naprosto nic. Ředitelkou personálního odboru byla bez jakékoliv praxe v personalistice jmenována manželka JUDr. Strouhala.


Navíc existují další příklady klientelismu a nestandardního postupů při odměňování pracovníků uvnitř úřadu, ale to by byla samostatná kapitola. Klientelismus ing. Vaňka nedává žádné záruky nestrannosti ve funkci prezidenta NKÚ, ale právě naopak. Jestliže ve funkci generálního ředitele postupoval takovým způsobem, není důvod věřit tomu, že by si do budoucna počínal jinak. Navíc tento tzv. "odborník" podle dosavadních údajů nevypracoval sám jediné odborné stanovisko úřadu a nezastupoval stát před soudem samostatně v jediném právním sporu. Mluvit o něm jako o odborníkovi, který není vázán na politiku, je hloupost.

Tolik k jednomu horkému kandidátovi na jeden z nejvyšších úředních postů v tomto státě.