V prvním díle analýzy nazvané Kterak národ skrze Drábka nefunkční sKartu nabyl (I.) jsme popsali způsob, jak se Drábek a Šiška zadrápli do státního přes systém nastrčených firem. Nyní je třeba popsat, co nás to stálo a proč. Projděme si tedy postupně všechny důležité žaloby, které byly prozatím podány na oba zatím neodsouzené bratry v ministerském triku. Jejich součet ukáže způsob, jak se nejvyšší ministerští úředníci a politikové okrádají stát, to jest nás jako uživatele sociálního systému a daňové poplatníky. A tak mimochodem přitom téměř rozvrátili činnost jednoho z nejdůležitějších ministerstev v zemi.
1. Žaloba o patent (Rožmitál Development CZ)
Dne 6. února 2013 podala firma Rožmitál Development CZ žalobu na ochranu průmyslových práv a užitných vzorů. Pochopitelně šlo o krádež systému SD karet, o nichž jsme psali v první části rozboru (zde). Je jasné, že pokud chcete mít kartu a nemáte na to know-how, tak to musíte od někoho ukradnout. Proč to byla zrovna tato firma, je také jasné. Vždyť svůj nápad na MPSV sama donesla v roce 2010. Společnost podala trestní oznámení na policii na neznámého pachatele kvůli zneužití jejich nápadu. Takže sKarta měla fungovat na ukradeném nápadu a na analogickém, výrazně okleštěném a nevyzkoušeném softwaru. Ten narychlo upekly účelově vybrané firmy bez výběrového řízení. Výsledek dopadl podle toho.
2. Žaloba za zmařenou práci a pokus o úplatek (OKsystem)
Projděme stručně toto zásadní rozhodnutí ÚOHS Č.j.: ÚOHS-S196,259,303/2012/VZ-3491/2013/511/MOn, kdy úřad dal za pravdu jednomu z navrhovatelů, to jest společnosti OKsystem. Obě ministerstva, tj. MPSV a Vnitro dostaly pokutu 500.000 každé. Zdůvodnění najdete zde.
Za spáchání správních deliktů uvedených ve výrocích II. a III. tohoto rozhodnutí se podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů se ukládá:
- centrálnímu zadavateli – Česká republika – Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 pokuta ve výši 500 000 Kč (pět set tisíc korun českých),
- zadavateli Česká republika – Ministerstvo práce a sociálních věcí, IČ 00551023, se sídlem Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 1 pokuta ve výši 500 000 Kč (pět set tisíc korun českých), které jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Tento rozsudek je důležitý, protože bylo prokázána škoda ve výši 1mil. korun. To je jistě pakatel ve srovnání s celkovými škodami sKarty. Ale za tento pakatel musí být oba vedoucí úředníci potrestáni z toho důvodu, že jsou za něj přímo a nezadatelně odpovědní. Pochopitelně, nic se neděje. Zatím nebyl potrestán žádný vyšší ministerský úředník za to, že způsobil státu miliardové či nižší škody. Stát jsme totiž my a nám lze škodil vcelku beztrestně, protože naše zájmy v politické a oligarchické mašinérii už nikdo nehájí.
Další trable si ušil Šiška vyplašený nefunkčností systému. Jiné firmy by totiž dokázaly systém provozovat, proto musely od válu. Úplatek šel opět z našich daní, jak jinak. Šiška údajně nabízel úplatek firmě OKsystem s tím, že firma měla stáhnout svou stížnost, kterou podali k ÚOHS v souvislosti s novým systémem a výplatu sociálních dávek. Za to měla dostat bez výběrového řízení zakázku na 120 mil. Kč. Rozhovor s vedoucím firmy ohledně úplatku najdete zde.
Firma od začátku celou věc nahlásila policii a Šiška byl monitorován, zatčen a obviněn. Inu, někdy se nevyplatí velkou firmu podrazit, a pak jí nabízet slupky od banánu. Další kolo žalob už mělo minimálně pro Šišku hodně devastující účinek. Drábek je zatím z justičního kola ven. Ale nijak zvlášť se neraduje, viz další dvě žaloby.
3. Žaloba kvůli krádeži eurofondů (KDU-ČSL)
Trestní oznámení KDU-ČSL logicky navazuje na prohraný spor Drábka a spol. v rámci šetření ÚOHS a přidává k němu další pohromy. Oba bratři v ministerském triku pochopitelně chtěli svůj státně-soukromý byznys udělat za EU-peníze, jak jinak v našem státě také. Tady už nejde o pakatel, podívejte se na vyčíslení škody podle žaloby KDU-ČSL.
1. VŘ 001_Chybně uzavřená rámcová smlouva na poskytování licencí k produktům. Dodavatel: Fujitsu Technology Solutions s.r.o.
803 650 000,00 (bez DPH) / 964 380 000,00 (s DPH)
2. VŘ 002_Chybně zadané výběrové řízení, „Zajištění služeb publicity projektu ESF“, vypsáno jako hromadné VŘ za několik projektů dohromady. Nelze správně rozúčtovat náklady.
510 000,00 (bez DPH) / 617.100,00 (s DPH)
3. Nákladová položka 05.02.01. Právní služby, není uvedena ve výběrových řízeních, administrativní pochybení.
1 190 083,00 (bez DPH) / 1 440 000,00 (s DPH).
CELKEM: 805 350 083,00 (bez DPH) / 966 437 100,00 (s DPH).
Fakticky to znamená, že pokud mají lidovci pravdu (což již nyní potvrzuje rozhodnutí ÚOHS), pak hrozí, že MPSV bude vracet EU dohromady téměř 1 miliardu korun. A tyto peníze jsou fakticky pryč, vytunelované v rámci nefunkčního systému. Stát vinou diletantismu, korupci a nečinnosti dvojky "Drábek-Šiška" může přijít až o jednu miliardu korun z EU-fondů. Ty šly z Bruselu na zpackanou reformu sociálních dávek, protože si je oba úředníci na svůj kšeft vyžádaly naším jménem čili za stát. Součástí tohoto systému byla i ona slavná sKarta.
4. Žaloba v rámci Velké datové loupeže (Jiřina Zárubová)
Náš web s radostí a potěšením sleduje činnost Václava Krásy, předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením. Od té doby, co Krása pochopil, že sKarta je tunel a zlodějna, neváhal a začal jednat. Po vykradení státu na všechny způsoby budou postižení prvními obětmi neoliberálního systému, proto se musí účinně bránit.
Vraťme se předešlé analýze nazvané Velka datová loupež, a to do části zvané "Tunel jménem sKarta". Dejme slovo novému a privátnímu správci vysoce citlivých a původně státem striktně chráněných dat, tj. České spořitelně. Ta totiž od obou bratří v ministerském triku dostala v rozporu s tehdy platným zákonem velkou část citlivých dat o klientech MPSV. Česká spořitelna tvrdí následující:
Chápeme, že Česká spořitelna, a.s. je nezištná, až charitativní instituce, která nedělá obchody s financemi pro mrzký zisk akcionářů, ale pro své privátní potěšení. Co je tedy hlavním účelem tohoto „neziskového byznysu”? No přece Velká datová loupež čili osobní data statisíců příjemců sociálních dávek. A MPSV porušilo zákon o ochraně osobních údajů, když tyto osobní údaje nezákonně poskytlo soukromé firmě. A tak náš milý státní jezevec jménem Igor Němec, šéf ÚOHS, musel přece jen vylézt z úřední díry a něco říci: „U projektu došlo a dochází k předávání osobních a citlivých údajů soukromému subjektu.” Jaké překvapení.
Krása a Národní rada osob se zdravotním postižením neváhali a začali jednat. Matka pobírající přídavky na dítě jménem Jiřina Zárubová byla obeslána, aby si vyzvedla sKartu. Odmítla to s tím, že žádné další údaje poskytovat nebude, protože předtím jí k získání dávky stačil prostý OP. Drábkovu sKartu nikdy neaktivovala, nepoužila, vědomě nezískala. Tudíž se její citlivá data ocitla v soukromé bance bez jejího souhlasu, což je trestné.
Pak už stačila jen prostá žaloba na ochranu osobních údajů, která má prohlásit sKarty za nezákonné. Smlouva s Českou spořitelnou je neplatná a porušuje zákon o ochraně osobních údajů. Advokátka Lucie Oršulová vystoupila na tiskové konferenci Národní rady osob se zdravotním postižením ČR a prohlásila tyto základní věci:
- MPSV v rozporu s platnou právní úpravou poskytuje osobní údaje České spořitelně;
- MPSV připravilo legislativní změnu, která má tuto nezákonnost napravit tak aby poskytování osobních dat bylo schváleno zákonem;
- žalobu podala Jiřina Zárubová, která jako příjemce dávky přídavku na dítě žádala o zaslání peněz složenkou, ale přesto jí byla doručena výzva k převzetí sKarty od České spořitelny.
Závěr: solár, IZIP, sKarta, Temelín...
Přečtěte si poslední část našeho tematického čísla, které se jmenuje Skrytá tvář solárního byznysu. Politické a ekonomické mafie ovládají stát a jeho prostředky skrze politickou reprezentaci na všech úrovních. Změnou zákonodárství dosáhnou toho, že naše daně se legálně odkloní do systému privátních služeb a podniků, které se tváří jako obecné dobro. Na e-republice tomuto druhu loupeže říkáme "koncesní stát". Vytunelované miliardy tedy z velké části tuto zemi neopustily a dále v ní destruktivně působí. Doma se přece věci ohlídají snáz. Fakticky jde o zvláštní formu neo-neokolonialismu, kterou si po listopadu 1989 už dvacet let postupně odhlasováváme demokratickými volbami na všech úrovních: komunální, krajské i celostátní. Jak dlouho ještě?