Před dvěma a půl roku byly ve Fukušimě zcela zničeny 3 reaktory. Byla při tom dosažena úroveň nejvyššího stupně jaderné havárie. Havarijní stav elektrárny se stále více zhoršuje a do moře vytékají stovky kubíků radioaktivitou zamořené vody (článek zde). Na odstavení zbylého chlazení stačily krysy, které přehryzaly kabel, viz článek Jak jedna krysa dala Fukušimě ránu z milosti. K tomu připočteme korupci v japonském úřadě pro jadernou bezpečnost a fakt, že dekontaminace zamořené elektrárny bude trvat 30-40 let, vinou náročnosti celého úkolu. Uvedl to nukleární hlídací pes (watchdog) International Atomic Energy Agency (Mezinárodní agentura pro atomovou energii), čili organizace, která má celoplanetární dozor nad mírovou jadernou energií (článek zde).
Výsledek těchto jobovek je jednak evakuované město duchů u Fukušimy (navštivte kliknutím) a jednak astronomické náklady, které bude stát nikoliv samotná dekontaminace, ale zatím jen odvrácení katastrofy. Odhad na dekontraminaci zatím ani není stanoven. Provozovatel elektrárny firma TEPCO dostane od příštího roku sumu 20 miliard dolarů. Japonské daňové poplatníky zatím stály první práce 3 miliardy dolarů. Vědci prozatím našli 10 míst v okolí elektrány, jimiž vytéká radioaktivní voda do spodních vod a pak do moře. Nedávno vyteklo asi 300 tun vysoce radioaktivního materiálu a vláda už nemůže dál nečinně přihlížet na záchranné práce společnosti TEPCO. Zamoření Tichého oceánu se stalo světovým problémem.
Stane se z Fukušimy jaderná bomba?
To všechno je směšné proti úkolu, před nímž nyní stojí odborníci zajišťující dekontaminaci elektrárny. Protože nejsou schopni uhlídat havarijní chlazení oněch 400 tun uskladněného vyhořelého paliva, musí jej ručně dostat pryč z centrální havarované části čtvrtého reaktoru. V bazénu, z něhož vytéká radioaktivita, se nachází 1 300 vyhořelých palivových článků, jejichž jaderný potenciál je 14 000 krát větší než Hirošimská bomba. Toto vyhořelé palivo je vysoce radioaktivní a představuje mnohem větší riziko než celá havárie Černobylu.
Tento druh operace navíc nebyl dosud nikde ve světě praktikován. Jaká jsou rizika? Fakticky by mohlo dojít k obdobě výbuchu tzv. špinavé jaderné bomby. Při rozlomení nebo neopatrném sblížení vyhořelého paliva může dojít ke skokové řetězové reakci, která pochopitelně uvolní najednou velké množství záření i tepelné energie. Jenže na to nebyl hladící bazének v žádném případě projektován. A jak víme, náhradní chlazení funguje jen tehdy, pokud krysy nepřehryžou kabely. Spuštěnou jadernou reakci by tedy nebylo možné nijak zastavit. Havárie by poslala do vzduchu a do vody ohromné množství radioaktivního materiálu, vysoce toxického a s dlouhým poločasem rozpadu.
Základ chladícího bazénu se nachází asi 18 metrů nad zemí a samotný bazén je velký asi 12 metrů. Všechny tyče nyní leží 7 metrů pod hladinou vody. Pracovníci sebevražedné mise musí dostat tyče ven. Každé drobné zemětřesení totiž může způsobit praskliny v bazénu. Tím se spustí odtok chladící vody a následně nevyhnutelně dojde k nukleární katastrofě. Odstranění tyčí má začít v listopadu a bude trvat celý rok.
Firma TEPCO tvrdí, že operace bude úspěšná. Je to firma s letitou zkušeností v oboru jaderné energetiky a jistě jí můžeme věřit.
Zdroj: RT News