Ve článku Fakta o Sýrii (VIII.) jsme si položili otázku, proč západní státy a diktatury z Perského zálivu tak spěchají s potrestáním vládních vojsk Asada. Tady je jedna možná odpověď. Uvádíme průzkumy veřejného mínění za poslední měsíc, které kontrastují s bojechtivostí vlád jako Francie, USA a Velká Británie.

1. Francie

Výzkum institutu CSA (realizovano přes internet, 27.-28. srpna, 963 dotazovaných podle profilu), publikováno zde. Dotaz: "Jste pro intervenci OSN do Sýrie?" Výsledky: 45 % pro, 40 % proti a rozhodně proti 20 %. Připomeňme, že tato varianta je zcela vyloučena, protože Rusko a Čína budou v Radě bezpečnosti vždy hlasovat proti.

Další vzorek z Francie, institut IFOP (realizovano přes internet, 26.-28. srpna, 1001 dotazovaných podle profilu), publikováno ve Figaru, otázka stejná: 55 % pro, 45 % proti. Ale tentokrát bylo položena i otázka po vojenské intervenci Francie: 59 % proti, 41 % pro.

2. USA

Průzkum Reuters a IPSOS mezi 19.-23. srpnem je ještě méně příznivý: 60 % proti intervenci USA, jen 9 % pro. A na otázku, pokud by se skutečně prokázalo, že Asad užil chemické zbraně, byl tento poměr: 25 % pro intervenci, 46 % proti. Americká veřejnost navíc zásadně nesouhlasí s vojenskou pomocí rebelům: 27 % pro, 47 % proti. Průměrný Američan má víc politického rozumu než jeho vláda.

Další průzkum agentury YouGov s jinou metodologií: pro intervenci 15 %, proti 59 % a nerozhodnutých 26 %. A jen 55 % si myslí, že Asadova vláda skutečně užila chemické zbraně, 21 % si myslí, že je užili i rebelové. Z toho je vidět, že běžní Američané nevěří domácí mediální propagandě.

3. Velká Británie a Německo

Zase průzkum YouGov mezi 26.-27. srpnem. Pro posílání zbraní rebelům jen 23 %, proti 50 %. Vytvoření bezletové zóny s britskými letadly: 42 % proti, 34 % pro. Použití raket k bombardování: 25 % pro, a 50 % proti. V otázce intervence se poměr dlouhodobě nemění: jen 24 % Britů pro intervenci, 40 % proti. Kvůli těmto výsledkům couvli i bojechtiví toryové a hlasovali v parlamentu proti vojenskému útoku pod vedením USA. Straší je druhá irácká válka a kritické poznámky, že byli pod vedením poslušného labouristy Blaira jen mopslíci prezidenta Bushe.

V Německu je poměr ještě výraznější, viz anketu veřejné televize ZDF: 58 % proti vojenskému zásahu a v případě amerického vojenského zásahu jen 41 % souhlasí s finanční a materiální pomocí. Německo ovšem jakoukoliv přímou účast na vojenské intervenci odmítlo.