Postupně jsme zveřejnili s komentářem všechny zprávy o použití chemických zbraní na předměstí Damašku:
- Oficiální zpráva USA o plynovém útoku v Damašku - nepřesvědčivé propagandistické cvičení pro mainstreamová média;
- Francouzská vláda potvrdila užití chemických zbraní a obvinila Asadovu armádu - relativně podrobná zpráva, ale ani ona jednoznačně nevyvrátila možnost, že útok mohli provést samotní povstalci.
1. Klíčová zpráva OSN
Vydalo ji dne 13. září UNODA, což je odbor OSN pro odzbrojení a celou zprávu najdete zde. Její klíčové závěry jsou následující a ve stručné verzi je najdete zde.
- Komise našla místa dopadu raket typu "země-země", spolehlivě dokázala, že nesly sarin;
- dále potvrdila zamoření okolí dopadu sarinem a potvrdila jeho přítomnost v tělech obětí;
- komise se nijak nevyjádřila k tomu, kdo zločin spáchal.
Závěr šetření je jasný: rakety byly odpáleny z pozic, které se nyní vyšetřují a jejich trajektorie zatím nebyly s dostatečnou jistotu potvrzeny.
A nyní projděme danou dokumentaci a také se podívejte na předešlý článek Fakta o Sýrii VIII. Podívejte se na toto video a srovnejte si typ použité rakety ze záběrů dokumentovaných povstalci.
Video je do jisté míry konformní s ukázkami ručně vyráběných raket využívajících nosiče raket Grad, viz tento článek. Podle článku jde tzv. "nestandardní munici" (non-standard munition), kterou si dnes může udělat každý zbrojař s patřičným vybavením. Ale není to dělané na koleně (tzv. improvised munition), jako např. povstalci vyrábějí své miny z trubek. Vládní vojska mají vojenské rakety Scud, které mohou nést chemické nálože.
2. Důkazy a nálezy studie OSN
Začněme v místech dopadu rakety, které vidíte kliknutím na obrázek v anotaci. Z místa dopadu je jasné, že nedošlo k žádnému ničivému výbuchu a některé části rakety byly poměrně zachovalé. Nesly plynovou nádrž se sarinem, a ne výbušninu. Klíčové části nalezené rakety vidíte na obrázku tak, jak byly nalezeny.
Rozbor částí ukazuje na následující složení rakety, která má desetikomorovou trysku a je pravděpodobně ruské výroby jako běžný raketový nosič typu kaťuše BM 13-16. Ten ovšem používají obě strany bez rozdílu, protože západní i arabští spojenci povstalců tento typ zbraní nakoupili na Balkáně a také dovezli ze zrušených vojenských skladů v Libyi.
Celá raketa měřila zhruba 130 cm, měla dvě části, nosič a komoru, která nesla asi 50 kg sarinu. Raketa tohoto typu se dá odpálit na jakékoliv ručně vyrobené lafetě, a navíc mohla být odpálena i z pojízdného pickupu, dostřel 4-10km.
Kompletní nalezené části rakety a jejich sestavení vidíte na tomto obrázku.
Mnohé indicie ukazují na to, že útok by mohla spáchat syrská vládní armáda. Ovšem typ těchto nosičů je velmi rozšířený a úpravy raket jsou udělané spíše amatérským způsobem. Závěr je proto nepřesvědčivý. Komise neměla žádný mandát k tomu, aby určila viníka, protože to nebylo možné zjistit na místě výbuchu. Zatím je tedy jisté, že rakety byly odpáleny z určitých, snad i zjistitelných pozic, nesly sarin ve značném množství a vybuchly v civilních územích. Zpráva se navíc týká pouze jediného útoku (21. 8. 2013) a šetření dalších 14 hlášených incidentů útoku plynem zatím nebylo provedeno. Mezi nimi jsou i místa útoku plynem, který provedli povstalci a která ohlásili v OSN jak Rusové tak i Asadova armáda.