Chalani z kapely Vnitřní faktor správně poznamenali: Nedá se roztrhnout řetěz co mě poutá ke světu peněz. Bez peněz do hospody nelez, ale vlastně vůbec nikam. Existenční úzkost plní psychiatrické ordinace a rozvrací rodiny. O tom už dokonce mluví i ČT poté, co si zadala na to téma exkluzivní šetření u společnosti TNS Aisa. Tím ovšem zmizely existenční problémy takto založeného potravinového řetězce a současně i poslední pochybnosti o soudnosti a nestrannosti jejich redaktorských es. Ale což, výsledky jsou v přehledné tabulce.
Co je pro voliče největší problém?
|
Nezaměstnaných je u nás kolem 700 tisíc. První část, tj. 551 tisíc je v evidenci úřadů práce a dalších 147 tisíc je tzv. "ekonomicky neaktivních". Jsou to tedy nezaměstnaní, kteří nejsou evidováni na úřadech práce jako uchazeči o zaměstnání. Máme minimálně 10% obyvatelstva bezprostředně ohroženého chudobou. Příčin tohoto stavu je mnoho. Počet pracovníků v hlavním nebo jediném zaměstnání se od 1990 postupně snižoval z 5,4 mil. na 4,9 mil. osob, tedy asi o 500 tisíc. Změnila se i struktura zaměstnanosti. |
Počet zaměstnanců ve výrobě klesl asi o 1,7 mil. osob, nejvíce v průmyslu (-1,1 milionu). Zvýšil se počet pracovníků ve službách všeho druhu, především komerčních. O existenční nejistotě na těchto pracovních místech se v době hospodářské poklesu nedá pochybovat.
Václav Věrtelář v článku Kolik je vlastně lidí bez práce správně napsal, že problémem je průmysl. Radí ve shodě s volebním programem KSČM zvýšit počet pracovníků a tedy i pracovních míst především ve výrobě. V duchu plánovací tradice z dob socialismu k tomu dodává malou poznámku: "Je však třeba především stanovit, které výrobky mohou mít odbyt doma i v zahraničí". K podobné hlouposti jen jedno. Zatím se nenašel v dějinách nikdo, kdo by dokázal tzv. "stanovit" od zeleného stolu chování trhu, vývoj nabídky a poptávky a tržních cen; a ti co to zkusili, nebyli úspěšní.
1. Stav průmyslu v ČR
Nové průmyslové zakázky byly v roce 2012 o 2,1 % vyšší než v předchozím roce. Tento růst byl mnohem menší než v roce 2011, kdy zakázky meziročně vzrostly o 4,8 %. Vývoj nových zakázek táhnou nahoru především objednávky ze zahraničí, které
vzrostly o 5,2 %. Domácí poptávka je v trvalém útlumu. Nové zakázky z tuzemska se snížily o 3,5 %. Podobně je na tom i letošní rok s objednávkami ze zahraničí a domácí poptávkou.
Graf ukazuje, že slušně a dlouhodobě se uživí jen firmy pracující výhradně pro export. Malé podniky vyrábějící pro domácí trh jsou ničeny kvůli Kalouskem a jinými partajemi zničené kupní síle obyvatel. Viz článek Přísně utajená témata voleb II: Proč máme blbě nastavené daně? Přes velké investiční podniky například bývalého Cheposu a jiných, dnes vyvážet nemohou, to už bylo za dvacet let dávno vytunelováno. Přesně opačnou politiku dnes dělá Maďarsko viz článek Černá díra v programech českých politických stran. Průmyslová produkce po dvou letech růstu se v roce 2012 mírně snížila. V celoročním pohledu pak jen pět odvětví zpracovatelského průmyslu vykázalo růst (zdroj ČSÚ).
Průmyslová odvětví podle příspěvku k poklesu produkce průmyslu 2012
| Odvětví | meziroční růst % |
| Výroba motorových vozidel (kr. motocyklů), přívěsů a návěsů | 2,2 |
| Výroba elektrických zařízení | 5,8 |
| Výroba strojů a zařízení, j.n. | 2,4 |
| Výroba chemických látek a chemických přípravků | 5,3 |
| Výroba koksu a rafinovaných ropných produktů | 2,9 |
| Výroba a rozvod elektřiny, plynu | -0,1 |
| Výroba textilií | -0,9 |
| Výroba usní a souvisejících výrobků | -6,2 |
| Výroba papíru a výrobků z papíru | -1,0 |
| Výroba ostatních dopravních prostředkůa zařízení | -1,7 |
| Výroba nápojů | -1,5 |
| Výroba oděvů | -6,0 |
| Výroba nábytku | -4,7 |
| Ostatní zpracovatelský průmysl | -3,9 |
| Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků | -0,8 |
| Výroba potravinářských výrobků | -1,9 |
| Výroba základních farmaceutických výrobků a přípravků | -7,4 |
| Tisk a rozmnožování nahraných nosičů | -8,6 |
| Zpracování dřeva, výroba dřevěných, korkových.. | -6,3 |
| Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků | -4,3 |
| Výroba pryžových a plastových výrobků | -3,6 |
| Těžba a dobývání | -5,0 |
| Výroba základních kovů, hutní zpracování kovů | -9,0 |
| Výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů | -11,8 |
| Průmysl celkem | -1,2 |
Na stránkách ČSÚ lze dohledat i statistiky z předchozích let, trend je zřejmý. Strategie levných dovozů zahraničních obchodních řetězců ovládajících velkou část českého trhu postupně vytlačuje domácí výrobu z obchodní sítě. Kvalita ani známá česká značka nikomu nezaručí místo v prodejním regále. Lidé naučení řetězci si zvykli na šmejd a chtějí ho mít v nákupní tašce.
Upadající kupní síla obyvatelstva vede k trvalé preferenci levných dovozů. Zisky zahraničních obchodních řetězců jsou díky vysokým tuzemským maržím a výhodné globální nákupní strategii stále výborné. Výplaty dividend běží nad očekávání zahraničních akcionářů. Je to jednoduché: zatímco domácí firmy zkrachovaly na vyšší DPH, řetězce snížily kvalitu potravin a všech produktů. Kontrolují a manipulují vlastní výroby a pro ně není problém vyrábět šmejd v různorodé kvalitě pro různé země.
2. Celkový rozpad domácí produkce
Pohled do tabulky je trochu depresivní a je zřejmé pod jakým dlouhodobým tlakem je domácí výroba, která pracuje primárně pro vnitřní trh, uspokojuje domácí poptávku po českém zboží. Ilona Švihlíková v článku Český statistický úřad opět uhodil hřebíkem na hlavičku ukazuje, že krize není jen v domácí poptávce, ale i neschopnosti exportovat českou produkci. Nejčastější reakcí českých firem na krizi je propustit zaměstnance a snížit výrobu a investice. Pokusy o inovaci (výrobky, trhy, marketingové postupy atd.), které jsou typické pro Skandinávii, u nás téměř neexistují.
Navíc většina firem v regionech nechce a neumí spolupracovat, což je jinde běžné v rámci tzv. klastrů. S nimi zase mnohem snadněji kooperují vývozní agentury vlády. Tady každého z "managerů" zajímá, co z toho bude mít on. Eventuálně, kdo tomu bude šéfovat. Na těchto typicky českých motivacích se samozřejmě nedá vytvářet dlouhodobá provázaná spolupráce na finálně exportovatelném výrobku.
V příštím pokračování se podívejme, jak z toho ven.