Ekonomové z celé Evropy zformulovali manifest, ve kterém doporučují rozdělení eurozóny. Profitovat z tohoto kroku budou podle nich jak silné země severu, tak zadlužené státy jižní Evropy. Mezi podpisy se objevilo i jméno českého ekonoma, viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla. Manifest pod názvem Evropský manifest solidarity požaduje řízené vystoupení silných zemí z eurozóny. To by podle ekonomů bylo jediným řešením současné krize.
Odůvodnění je jasné a píšeme o něm již minimálně rok. Jižní země jsou chyceny do pasti recese a nemohou svou měnu devalvovat. Nejsou schopny prodávat své zboží a severní země je musí zachraňovat nekonečnými intervencemi v podobě záchranných balíčků. Euro proto Evropu neposílilo, nýbrž rozštěpilo.
Zajímavá je skladba autorů manifestu, poněvadž řada osobností byla spojena v minulosti s EU. Například Alfred Steinherr, profesor ekonomie, byl poradcem Evropské komise a Mezinárodního měnového fondu. Nebo Hans Olaf Henkel, dřívější prezident Svazu německého průmyslu. Ten už požaduje dlouho návrat k původním měnám. Vystoupení z eurozóny by se mělo týkat Rakouska, Německa, Finska a Holandska. My však oceňujeme, že se připojil někdo i z České republiky a řekl svůj názor nahlas, i když není důvod si myslet, že tento krok vyřeší všechny problémy. V Česku se ale vždy čeká na to, „co řeknou ti druzí“. Abychom se raději moc nenamočili. Proto nás nikdo v Evropě moc vážně nebere.
Pro Česko by posílení německé a rakouské měny znamenalo především zvýšení cen dovozu zboží, na druhé straně by ale mohlo přinést lepší šance pro export a turistický ruch. Jednoznačně ale platí, že euro neznamenalo pro německé exportéry jednoznačně výhru, což byl argument zastánců zavedení eura. Znamenalo propad ekonomik mimo centrum EU a hlavně jejich zadlužení, které musí sanovat občané zemí, které ze zvýšeného exportu profitovali, tedy financováním záchranných balíčků zejména ze strany německých daňových poplatníků.
Zajímavé je, že tento požadavek přichází ve chvíli, kdy se Evropská unie nachází na rozcestí. Po volbách v Německu chce Angela Merkelová prosadit díky velké koalici s SPD, aby Evropská komise získala pravomoci suveréna a převzala centrální roli při rozpočtové politice jednotlivých států. SPD je očividně s tímto návrhem srozuměna, Je známo, že socialista Martin Schulz usiluje o místo prezidenta EU.
Ale i Francie chce z eurozóny vystoupit. Obviňuje Německo z likvidace jejího potravinářského průmyslu, na což jsou Francouzi velmi hákliví a na snižování konkurenceschopnosti francouzských výrobců. Protože Německo profituje ze své polohy a dumpingových mezd v zemích bývalé východní Evropy. A navíc udržuje i nízké mzdy v samotném Německu, kdy pracovníci nijak neprofitují z rostoucí produktivity práce, takže i zde se šíří „pracující chudoba“.
Strana Národní fronty (Front National) Marie Le Penové posiluje, jak se ukázalo v posledních komunálních volbách. Le Penová má velké šance stát se příští prezidentkou Francie, poněvadž prezident Hollande ztrácí důvěru na všech frontách. Jak jsme již psali, Evropa zažívá horký podzim před drsnou zimou. Vzhledem k tomu, že podmínkou existence sjednoceného velkého Německa je Německo jako součást centralizované Evropské unie, bude vývoj zajímavý. Evropa – to není jenom Německo. A další nebezpečí číhá za rohem: transatlatická obchodní unie. O ní se vyjednává tajně. Angela Merkelová je její velkou příznivkyní. viz náš článek Transatlantický trh je hrozba pro EU se současným demokratickým deficitem.
Zdroj: DWN.de