Merkelovou nechávalo chladným mnohaleté odposlouchávání NSA v Německu, protože německá BNA tyto informace dostávala v cenzurované podobě také. Ale farizejsky se rozčílila v momentu, kdy zjistila, že její telefon je odposlouchávaný od roku 2002. Podobně na tom byl francouzský prezident Hollande. Ani jemu nevadilo plošné fízlování vlastních občanů, o němž musel vědět ze struktury zpravodajských zpráv.

Reakce evropských politiků dokazují, jaká propast vznikla mezi politickými elitami a evropskými občany. Podívejme se na několik bodů ukazujících selhání mocenských elit EU ohledně amerického fízlování.

  • Již zmíněný rozpor mezi vlastní důležitostí a bezcenností práv těch, jimž se vládne.
  • Farizejské používání dat, které NSA jako drobky ze stolu hodila svým evropským "spojencům". To byly vlády zemí EU opravdu tak pitomé, že si nikdy nepoložily otázku, jak to NSA dělá? A navíc věděly, že jejich služby to dělají úplně stejně.
  • EK mluví o "ztrátě důvěry" dále pokračuje v provařených jednáních ohledně transatlantické smlouvy, viz článek Transatlantický trh je hrozba pro EU se současným demokratickým deficitem.
  • Místo aby Brusel a EU státy pozastavily jednání a zamyslely se nad dalším postupem, tak jedou plnou parou vpřed. Je vidět, kdo vlastně drží diktátorskou ruku nad celým procesem oligarchické integrace moci a peněz. Občané EU to určitě nejsou.
  • USA se stala paranoickou v konkrétním historickém okamžiku, kdy její ekonomická moc šla do kytek, a to z mnoha důvodů: vláda zpupných financí stojících mimo zákon, krize vzdělání, zničený průmysl a infrastruktura, politika v zajetí oligarchických a lobbistických skupin.
  • Vystrašené a zkorumpované zemi se úslužností a podlézavostí nijak nepomůže, právě naopak. USA pak ztratí možnost získat zdravý rozum.
  • Úplně odlišnou reakci na fízlování zvolily jihoamerické země. Pochopily, že se musí odříznout od datových sítí kontrolovaných z Londýna a z USA. A to je možné jen za cenu vybudování vlastních optických kabelů po celé zeměkouli. A také jasně pochopily, že USA skrze fízlování provádí průmyslovou špionáž sabotující jejich národní zájmy. O těchto klíčových věcech se v Evropě ani neceklo.

Z přehledu je jasné, že EU se musí zásadně zamyslet nad svou politikou vůči USA. Místo výkřiků a házení mediálních kouřových clon na způsob hysterického Barrosa (šéf EU mluví o "totalitarismu" USA a přitom domlouvá transatlantickou dohodu) je třeba smysluplně jednat a spojit se s těmi státy, které přemýšlejí účinně a s dlouhodobou perspektivou. A je zajímavé, že tyto státy jako Ekvádor navíc představují planetární budoucnost sdílené ekonomiky a zdravého způsobu života.