Starší článek Island vyhrál soudní proces proti zahraničním bankám komentoval situaci Islandu, který vyhrál u Evropského soudního dvora v Lucemburku klíčovou kauzu týkající se zkrachovalých bank. Soud dal za pravdu státnímu rozsudku, který odmítl z daní islandských poplatníků zaplatit ztráty britských a holandských bank, které napumpovaly přes 10 miliard dolarů do spekulací ve zbankrotované Icelandic bank. Po bankovním krachu v roce 2008 odmítli rozhořčení Islanďané ve dvou referendech vládní návrhy na urovnání dluhů. Pak odsoudili premiéra vlády a nyní přišli na řadu bankéři.
I naše noviny se zmínily, že nejvyšší představitelé zkrachovalé banky Kaupthing sedí za mřížemi. Soud to vzal popořádku a zavíral seshora dolů: bývalý generální ředitel dostal 5,5 roků natvrdo; předseda představenstva, jeden z majoritních vlastníků a ředitel lucemburské pobočky si vysloužili po třech letech natvrdo. Vzhledem k tomu, jak u nás "podniká" ČNB kriminálním prodejem zlata a nyní zcela nezodpovědným oslabováním měny a nákupem dluhového šrotu cizích zemí, jde o velmi důležitý precedens. Ale islandský bankovní socialismus není jako ten náš nebo ten Goldíkovský v EU. Island je první zemí, která dostala za mříže politiky a bankéře za ničení státu, nikoliv za osobní krádeže, tunely a zneužívání moci. Co se vlastně na Islandu stalo?
1. Bankéři se v roce 2008 zbláznili a úplatní politici mlčeli jako u nás
Davíð Oddsson byl kamarádem Václava Klause a guvernérem Islandské centrální banky (2005–2009). Za jeho vlády se Island stal centrem mezinárodního půjčkového kšeftu, kdy tento bankéř s požehnáním zdejších poplatných politiků zadlužil celý stát včetně jeho obyvatel. Ti ovšem podlehli tomu, co jim nakukal, a půjčovali si stejně neuváženým způsobem. Následující dva grafy ukazují, že země byla zničená stejně jako Řecko nebo Maďarsko. První graf ukazuje neuvěřitelné zadlužení země 900 % v poměru HDP, tj. v poměru k produkovanému bohatství země.
Druhý graf ukazuje, jak zadluženým lidem stoupla úroková míra při splácení osobních (a státních) dluhů, včetně eskalace inflace. Politikové a bankéři zbídačili národ a za to dnes někteří z nich sedí v base.
Co udělali islandští občané za této situace? V letech 2008-2012 si zachránili stát pro sebe, a tím i vlastní důstojný život. Nezapomeňme, že Islanďané mají nejstarší parlament v Evropě, vládnou sami sobě už od roku 930. Proto začali občané jednat okamžitě a nedopadli jako v Řecku. Jak to udělali? Následujícími kroky:
- občané neponesou podvodné dluhy nasekané proradnými politiky a bankéři, protože dokázali, že dluhy pocházely z trestné činnosti bank i vlády;
- odsouzením hlavních představitelů bank a státu došlo ke smazání velké části zahraničního dluhu, který vznikl trestnou činností;
- okamžitě znárodnili bankovní systém a nevstoupili do EU, kde by je zničily evropské banky a euro;
- umožnili lidem, aby přes celonárodní referendum vyjádřili svou vůli a rozhodli, v jakém ekonomickém systému chtějí žít;
- přes referendum připravili novou ústavu a nechali zbankrotovat všechny hlavní banky i s jejich dluhy;
- pozavírali a odsoudili hlavní zloděje, politické i bankovní.
Všechny tyto kroky způsobily, že islandská ekonomika od roku 2012 stoupala. Museli to uznat i MMF a ECB, kteří chtěli Island zotročit jako Řecko. Podívejme se na čísla.
2. Současný stav islandské ekonomiky
Nemá smysl malovat celou situaci v zemi narůžovo, protože je pořád vážná. Ale grafy ukazují podstatné změny. Vyjděme z oficiálních dat z června 2013 (The Icelandic Economic Situation Status Report - July 2013). První graf je klíčový a ukazuje, jak se stát zbavil bankovního šrotu a z něj vyplývajících závazků. Toto by nebylo možné bez vůle lidu a bez kriminálního odsouzení politiků a bankéřů.
Na další mapě vidíte, že státu se podařilo zastavit eskalaci dluhu. Na druhou stranu je zřejmé, že dluh domácností, tj. normálně zadlužených Islanďanů, zatím neklesá a drží se na 100 % hodnoty. To je velká starost zdejší ekonomiky.
Islanďané jsou ovšem velmi pracovitý národ a mají 100 % elektrické energie z obnovitelných zdrojů. To znamená, že jejich výrobní náklady jsou malé a přírodní bohatství, hlavně rybolov, je může živit po desetiletí. Klíčová tabulka ukazuje růst HDP po krizovém roce 2008.
Závěr. Po vládě pánů Klause, Kalouska a neodpovědných vládců ČNB vládne v Česku dojem, že ekonomika je něco jako přírodní úkaz, který řídí božské síly. Příklad Islandu ukazuje, že zemi do roku 2008 řídili zloději a po roce 2008 občané. Rozdíl je naprosto zřejmý.